zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vysoká hra o obsah popelnic

25.07.2014
Odpady
Vysoká hra o obsah popelnic

Lobbisté vyrazili mezi poslance. Jedni je přesvědčují o výhodnosti spalování odpadů, druzí naopak chtějí udržet trh pod kontrolou odpadářských koncernů.

Dlouhá léta neřešený problém, poté návrh na radikální změnu pravidel, její zamítnutí pod tlakem mnoha zájmových skupin a nakonec pokus prosadit alespoň osekanou variantu. Typicky český příběh se nyní odehrává okolo odpadového zákona.Zmíněný návrh na radikální změnu vycházel vstříc zájemcům o stavbu spaloven komunálního odpadu. Proti návrhu se sešikovala "široká koalice" zahrnující různorodé zájmové skupiny od zpracovatelů odpadů přes Svaz měst a obcí až po Hnutí Duha. A proti této síle mají příznivci spaloven malou šanci uspět.

Spalování odpadu zvažují některé teplárny, které tak chtějí nahradit část stále více nedostatkového hnědého uhlí. Novou spalovnu nyní staví Plzeňská teplárenská, podobnou investici zvažuje také skupina EPH na Mostecku. O energetickém využití odpadů uvažují také některé kraje a velká města.

Jejich protistranu reprezentují hlavně velké firemní skupiny podnikající v oboru nakládání s odpady. Ty patří vesměs do silných globálních skupin, jako je Marius Pedersen, Suez Environment či FCC Group(viz box na straně 22). Část posbíraného odpadu ukládají na skládky, ale redukovat jejich podnikání pouze na tuto aktivitu by bylo zavádějící.

Rozhodně se jim již nedá říkat "skládkaři". "Pro velké společnosti, jako jsou Marius Pedersen, AVE CZ a A.S.A., představuje ukládání odpadu na skládky jen 12 až 17 procent tržeb. Trend je další třídění a úprava komunálního odpadu, jeho recyklace a případně výroba alternativního paliva z odpadu a jeho energetické využití," vysvětluje výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka.

Okleštěný Okleštěk

Zpočátku ležel na stole poslanců pouze návrh technické novely zákona o odpadech, jež upravovala podmínky pro sběr a nakládání s elektroodpady. Jenže kreativita českých zákonodárců je pověstná. Během projednávání návrhu ve výboru pro životní prostředí přišel poslanec Ladislav Okleštěk (ANO 2011) s přílepkem, který měnil zažitá pravidla v odpadovém byznysu od základů. Podle tohoto návrhu mělo být ukládání jinak využitelných komunálních odpadů na skládky možné jen do roku 2022. Poplatky za jejich ukládání měly do roku 2020 narůst na dvojnásobek dnešní úrovně.Teplárenské sdružení, jehož někteří členové výstavbu spaloven chystají či zvažují, bylo s návrhem spokojeno. Ostatní zájmové skupiny se postavily ostře proti. Hnutí Duha přišlo s varováním, že poplatky za svoz odpadu pro běžnou domácnost zdraží až o 550 korun ročně. Oklešťkův návrh totiž jednostranně podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha zvýhodňoval nejdražší způsob nakládání s odpady - spalování.

Vlivným hráčem v odpadové partii je také Svaz měst a obcí sdružující 2522 municipalit s osmi miliony obyvatel. Vzhledem k blížícímu se datu komunálních voleb je pro starosty růst plateb za odvoz odpadu těžko přijatelný.

Tábor odpůrců neopomene zdůraznit, že takto se klíčové zákony v civilizované zemi neschvalují. Pokud se tak zásadní změna objeví až ve sněmovně, přeskočí tím politici veřejné připomínkové řízení i projednání ve vládě. Také aktivita pracovní skupiny na ministerstvu životního prostředí, jež chystá komplexní novelu odpadového zákona, se stává, jemně řečeno, zbytečnou. "Na ministerstvu životního prostředí za posledních pět šest roků vznikaly nějaké komise a řešily, jak se změní zákon o odpadech. Ale nikdo s tím nic neudělal," uvedl poslanec Okleštěk v červnu pro Českou televizi.

Oklešťkův přílepek třetím čtením ve sněmovně v polovině června neprošel. Stejně tak neprošel ani protinávrh, který předložil poslanec Robin Böhnisch (ČSSD). Poslanec se ani příliš netajil tím, že svůj návrh vypracoval ve spolupráci s expertem Hnutí Duha Ivo Kropáčkem a odpadářskou asociací ČAOH.

Místo nich se na scéně objevuje nový návrh, pro který se mezi zúčastněnými vžilo označení "Okleštěný Okleštěk". Opět se jedná o přílepek, tentokrát k senátnímu návrhu na vyšší postih za výkup kradených kovů sběrnami.

Z navržené změny zbylo jen torzo. Vypadlo zvýšení plateb za skládkování, naopak se zde objevuje razantní návrh zcela od počátku roku 2024 zakázat ukládání komunálního odpadu na skládky. Odbourání růstu poplatků za odvoz na skládky ostře kritizovalo Teplárenské sdružení. "Návrh poslanců ČSSD vytvořený ve spolupráci se skládkovou lobby a Hnutím Duha konzervuje stávající stav na dalších 10 let a dává zelenou skládkování směsného komunálního odpadu," reagoval na návrh ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

S jedním dílčím návrhem nejsou spokojeny ani odpadářské firmy. "Podle tohoto návrhu mohou tvořit materiály sloužící k zabezpečení skládek pouze 20 procent celkové hmotnosti. To je z fyzikálního hlediska nesmysl. Aby byly skládky stabilní, musí množství těchto zpevňujících materiálů odpovídat požadavkům stavebních norem. To návrh zcela pomíjí, což je velmi nebezpečná chyba," varuje Petr Havelka.

Výhodou "okleštěného návrhu" naopak je, že reaguje na výhrady Evropské komise a zavádí samostatné nádoby na sběr kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Alespoň na uvedeném opatření se různé zájmové skupiny shodnou. Odvrátí totiž riziko sankcí kvůli ignorování závazné unijní legislativy.

Vlámsko, náš vzor

O dalším osudu navržené novely - včetně přílepku z výboru pro životní prostředí - mají rozhodnout poslanci v nejbližších dnech. Třetí čtení zákona je zařazeno ještě na programu současné dvanácté schůze Poslanecké sněmovny.V ekonomicky nejvyspělejších zemích západní a severní Evropy dnes vypadá nakládání s odpady zhruba následovně: 50 až 60 procent se recykluje či kompostuje, zbytek skončí hlavně v kotlích spaloven. Skládkování je okrajový jev, například v Německu a Švédsku končí na skládkách jen tři kilogramy komunálního odpadu na obyvatele ročně.

K podobnému modelu by dle představ ministerstva životního prostředí mělo směřovat i Česko. Zatímco loni se skládkovala více než polovina komunálního odpadu, za 10 let to má být pouhých 12 procent. Podíl energetického využití odpadů se má zvýšit z 12 na 28 procent, podíl recyklace a kompostování z jedné třetiny na 60 procent. Ministerstvo své záměry zveřejnilo v květnu v materiálu s názvem Plán odpadového hospodářství ČR na období let 2015 až 2024.

Evropská komise mezitím navrhla ambicióznější cíle. Cílovým stavem roku 2030 je opětovné využití 70 procent směsného odpadu a 80 procent obalů. Znovu využitelné materiály by od roku 2025 neměly končit na skládkách.

Vzorem pro Evropskou komisi i ekologické organizace je belgické Vlámsko, které dokáže znovu využít přes 70 procent komunálního odpadu. Jenže za příznivým číslem je třeba hledat statistické triky. Vlámové mezi odpady počítají třeba kartonové a plastové obaly, které lze snadno zrecyklovat.

Vlámsko, byť z jiného důvodu, uvádějí jako vzor i teplárníci. "V šestimilionovém Vlámsku je celkem 10 spaloven s celkovou roční kapacitou přes 1,2 milionu tun. A poplatek za skládkování zde dosahuje 65 eur za tunu," upozornil Martin Hájek.

V prakticky celé západní a severní Evropě je energetické využití běžným způsobem, jak se zbavit té části komunálního odpadu, která se nehodí k recyklaci či kompostování. Jejich výstavba a provozování zvýšené emoce nevyvolává. V Česku je tomu jinak.

Zatím jsou v provozu jen tři spalovny, jež vznikly před rokem 2000 v Praze, Brně a Liberci. Plány bývalého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy na přechod od skládkování ke spalování odpadů zůstal jen na papíře. Zájemcům o stavbu nových spaloven se navzdory původnímu příslibu nepodařilo získat přístup k evropským dotacím.

V oboru teplárenství lze občas narazit na názor, že se jedná o výsledek lobbování německé konkurence. Německo, podobně jako třeba Nizozemsko a Británie, má nadbytek kapacity spaloven. Jejich majitelé proto lobbují za povolení dovozu paliva ze zahraničí a blokují výstavbu takových zařízení v nových členských státech.

Evropská komise však svůj nesouhlas odůvodňuje jinak. Kritizuje fakt, že česká vláda dodnes nebyla schopna připravit a schválit strategii budoucího nakládání s odpady. Na její existenci je uvolnění dotací vázáno.

Ze všech připravených projektů je tak ve výstavbě pouze jeden - v Chotíkově u Plzně. Stavba za téměř dvě miliardy korun má být hotova do konce příštího roku. Soutěž na její výstavbu vyhrála pražská společnost ČKD Praha DIZ.

Investorem je městem vlastněný podnik Plzeňská teplárenská. "Město považuje spalovnu za strategickou investici a je ochotno smířit se s dlouhodobou návratností a s nulovými dividendami. Soukromý investor by do takového projektu nikdy nešel," říká generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Další připravené projekty v Komořanech u Mostu a v Karviné jsou nyní "u ledu". Příčin lze nalézt více. Ekologické organizace napadly u soudu vydaná územní rozhodnutí kvůli údajné podjatosti úředníků - a v obou případech uspěly. Stejně tak zde hrají roli pozastavené eurodotace a nejasná vládní strategie v oblasti odpadového hospodářství.

Nastavení výhodných podmínek mohou dostat do hry i další projekty. O výrobě elektřiny a tepla z komunálního odpadu dlouhodobě uvažují třeba ve východních Čechách, v Olomouckém kraji či na Vysočině. Menší projekt s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně připravuje firma Terea v Chebu.

Spalovny - řešení, nebo přežitek?

Firmy působící v oboru odpadového hospodářství kontrují názorem, že spalovny jsou neekonomické. "Vývoj směřuje ke zpracování vhodné části komunálního odpadu na alternativní palivo. To je vhodné pro spalování ve fluidních kotlích elektráren a tepláren či v cementárnách," říká šéf ČAOH Petr Havelka.Výroba takového paliva se stala "hitem" například v Polsku či na Slovensku. Jeho producenti se objevili už i na českém území, jmenovitě podniky ecorec a OZO Ostrava. Zájem o zmíněné palivo přesahuje nabídku. A v jeho prospěch hraje i nižší cena oproti spalovnám.

O tuto možnost se zajímá také ČEZ. "Spalování tuhých alternativních paliv jsme testovali v letech 2011 a 2012 na fluidních kotlích v elektrárnách Poříčí, Hodonín a Tisová. Zkoušky prokázaly schopnost bezpečně spalovat tento materiál v poměru do 10 procent k základnímu palivu," uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

To je prozatím konec příběhu. ČEZ nenalezl na domácím trhu dodavatele, který by byl schopen dlouhodobě dodávat palivo z odpadů v požadovaném objemu a kvalitě.

Petr Havelka zmínil, že se o tyto materiály zajímá celá řada tepláren. Jenže Teplárenské sdružení ČR zůstává k jejich využití skeptické a preferuje výstavbu spaloven. Ty totiž odpady spalují při vyšších teplotách, čímž klesá riziko vypouštění zdraví škodlivých emisí. Zařízení spaloven je vybaveno na přítomnost chloru a dalších korozivních látek.

Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka vzniká při spoluspalování odpadů řada problémů. "V palivu z odpadu je obsažen chlor, který ničí kotle tepláren. A hlavně zařízení, které by spoluspalovalo odpad, okamžitě vypadává z přechodného národního plánu pro emise," vypočítává Hájek možné problémy.

Přesvědčivé argumenty mají po ruce také odpůrci spaloven. Poukazují na nízké využití takových zařízení v západní a severní Evropě. S ohledem na zmíněný požadavek Evropské komise na recyklaci či kompostování 70 procent komunálního odpadu v roce 2030 vzniká riziko, že miliardové investice do nových spaloven v Česku budou zmařeny. Nebudou mít zkrátka co pálit.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
22
1. 2021
22.1.2021 - Seminář, školení
Pardubice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí