zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zemědělství F.Y.R.O.M. ("Makedonie")

10.08.2014
Zemědělství
Zemědělství F.Y.R.O.M. ( Makedonie )

F.Y.R.O.M. ("Makedonie") je tradičně považována za zemědělskou zemi. Několikeré pokusy komunistického režimu o rozvoj průmyslu na úkor zemědělství nebyly úspěšné a s jejich následky se země dodnes nevyrovnala. V 60. letech byl venkov v zájmu nastoupené industrializace uměle vysídlován a některé vesnice i celé oblasti, zvláště ve východní a jižní části země, byly a dodnes jsou vylidněny.

Země je díky geografické poloze (200 až 240 slunečních dní v roce) předurčena k pěstování širokého spektra zemědělských plodin od ovoce, zeleniny, vinné révy, rýže až po podzemnici olejnou a jiné průmyslové plodiny. Podíl zemědělství na tvorbě HDP však stále klesá. V minulých letech dosahoval stabilně 17 až 21 %, nyní představuje 8,9 % HDP. Přesto zemědělská výroba nadále zůstává jedním z nejdůležitějších sektorů národní ekonomiky, když její podíl na tvorbě HDP dosahuje společně s navazujícím zpracovatelským průmyslem téměř 30 % HDP.

Rozloha zemědělské půdy i plocha obdělávané půdy se každoročně snižuje. MK nedokáže využít svého potenciálu a zemědělské produkty dováží i ze sousedních zemí. V zemědělství pracuje přibližně 130 tis. obyvatel. Tento počet se přes vládní opatření (např. možnost bezplatného pronájmu státní půdy) snižuje.

V r. 2012 se zemědělská produkce se realizovala na ploše 1,26 mil. ha. Aktivně je obhospodařováno 0,50 mil. ha, z toho 0,414 mil. ha orné půdy, 0,02 mil. ha vinic, 0,01 mil. ha ovocných sadů a 0,06 mil. ha luk. Zbylých 0,75 mil. ha připadá na pastviny. Zavlažovací systém je k dispozici pouze na 120 tis. ha půdy, což zdaleka neodpovídá potřebám.

Makedonie je ze zemědělského hlediska rozdělena do osmi základních oblastí (rajonů): Pološki (Polog), Skopski (Skopje), Severoistočen (Severovýchodní), Istočen (Východní), Vardarski (Vardar), Jugoistočen (Jihovýchodní), Jugozapaden (Jíhozápadní) a Pelagoniski (Pelagonie). Zemědělské závody a družstva obhospodařují 0,76 mil. ha, individuální hospodáři obdělávají 0,54 mil. ha zemědělské půdy. Asi 0,99 mil. ha pokrývají lesy a 0,33 mil. ha močály a bažiny.

Rostlinná výroba

Makedonští zemědělci, vzhledem k obtížným hydrotermickým podmínkám, záměrně neosévají veškeré plochy, které mají k dispozici. Výjimkou nejsou vynucené intervenční nákupy pšenice v zahraničí s cílem zajištění cenové dostupnosti základních potravinářských výrobků, především chleba.

Země má tradičně přebytek rýže, která se pěstuje především ve východních regionech Kočani, Vinice a její přebytky vyváží do sousedních zemí. Patrná je snaha o lepší zpracování této suroviny, směrem k vyšší kvalitě nabídky (dětská výživa, lahůdkářství).

Průmyslové plodiny

Nejvýznamnější plodinou je tabák, jehož produkce živí zhruba 35 000 rodin-pěstitelů a dalších 3 600 lidí ve zpracovatelském průmyslu. V zemi působí tři výrobci cigaret, z jejichž roční produkce 17 000-20 000 tun cigaret se přibližně polovina vyváží do zahraničí. Toto odvětví ročně z vývozních operací utrží kolem 75 mil. USD. Největší slabinou tohoto odvětví jsou špatně nastavené vztahy mezi pěstiteli a nákupčími, které každoročně vedou k vyostřeným debatám.

Produkce tabáku za posledních 5 let (v tunách)
2008 2009 2010 2011 2012
17 087 24 122 30 280 26 537 27 333

Pozn.: Data za r. 2013 nejsou k dispozici.

Aktuální data a tendence zpracovává tzv. Tobacco Institute v Prilepu, který je součástí Univerzity Sv. Klimenta Ochridského v Bitole.

Zpracování potravin

Moderní skladovací a chladící kapacity, které dosahují 92 000 tun, představují solidní základ pro přípravu, konzervaci a uskladnění vyrobených potravin. Z důvodu malé absorpční kapacity domácího trhu vyvíjí Makedonie značné aktivity při tvorbě zóny volného obchodu na Balkáně, ve které vidí šanci pro další růst svého potravinářského vývozu. Vývoz makedonské zemědělské a potravinářské produkce ročně dosahuje úrovně 450-500 mil. USD, což odpovídá podílu 10-15 % celkového makedonského vývozu. Exportně nejvýkonnějšími položkami jsou tabák, víno a čerstvá a zpracovaná zelenina. Modernizace zpracovatelského průmyslu a jeho sladění s normami EU patří k resortním prioritám.

Široká nabídka sýrů podle originálních receptur, podložená dostatkem kvalitních surovin z početných ovčích stád, může rozšířit strukturu makedonské potravinářské nabídky pro české odběratele. Také masné výrobky mohou být předmětem zájmu českých obchodníků; s ohledem na vstup ČR do EU je pozitivní, že z 21 registrovaných, 7 jatečních závodů disponuje certifikátem, umožňujícím vývozy na trhy EU. Podle názoru ZÚ Skopje je třeba také obrátit pozornost na potenciálně perspektivní možnost dovozů do ČR některých (ovocnářských) polosurovin: hluboce zamražené ovoce vč. lesního a zeleniny, jablečné či jahodové pulpy, zahuštěné ovocné sirupy (sukusy) a také rajčatového protlaku a kečupů.

Země disponuje zpracovatelskými kapacitami na zpracování 100 000 tun zeleniny, z toho je využíváno cca 35 %. Mezi dominantní výrobky patří: rajčatový protlak, dušená zelenina, kečupy, nakládané okurky, nakládaná řepa a žampiony.

Růst produkce je realizovatelný při zajištění nových investic do technologie výroby, které by také měly zvýšit šance na vývoz mražené, sušené a konzervované zeleniny.

Z krmných plodin jsou v zemi pěstovány vojtěška, jetel, vlčí bob, krmná kukuřice a krmná řepa.

Ovocnářství

Celková plocha pro ovocnářské účely představuje 14 622 ha. Ze sklizeného ovoce se cca 24 tis. tun dále zpracovává na: jablečné koncentráty, kandované ovoce, džemy a marmelády.

Výroba nápojů a vinařství

Několik místních pivovarů je schopno ročně vystavit 700-950 tis. hl. V oblasti nealkoholických nápojů se v zemi vyrábí široká škála minerálních vod, ovocných džusů i limonád, a to sycených i nesycených.

Nejvíce zastoupenými odrůdami červeného vína jsou: Vranec, Cabernet Sauvignon, Merlot, červené burgundské. Bílá vína jsou zastoupena odrůdami Chardonnay, Sauvignon a Smederevka.

Vinařství je obor, který je spojen nejen s ekonomickým efektem jednotlivých výrobců, ale má hluboké vazby na historický a kulturní rozvoj celé země. Makedonské zpracovatelské závody ročně zpracují a vyrobí asi 2,2 mil. hl. vína. V roce 2013, Makedonie celkově vyvezla 885,331 hl vína, makedonští vyjednavači se pravidelně snaží dosáhnout zvýšení dovozních kvót na trhy zemí EU. Dle informací EK však nejsou současné koncese makedonskou stranou plně využívány, což je zřejmě důsledkem restrukturalizace vinařského sektoru a nepříznivých klimatických podmínek.

Chovatelství

V zemi funguje 21 jatečních závodů, z nichž 7 vlastní certifikáty, umožňující vývoz na trhy EU. Masný průmysl se dynamicky rozvíjí, za posledních 10 let bylo zprovozněno 21 nových závodů na zpracování masa. Celková kapacita masného průmyslu činí více než 15 000 tun hotových výrobků ročně. Země je vývozcem kvalitního jehněčího masa, největším odběratelem z celkem 2 000 exportovaných tun je Itálie (1 750 tun).

ZDROJ: businessinfo.cz, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí