zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka

11.09.2014
Energie
Čištění odpadních vod
Geologie
Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Tuzemští exportéři se mohou uplatnit například v oblasti čištění vod...

Ázerbájdžán, oficiálně Ázerbájdžánská republika, je situován v jihozápadní Asii na hranici mezi Evropou a Asií. Patří mezi největší a nejvíce zalidněné země v oblasti Kavkazu. V 16. století byl zapojen do obchodních vztahů Perské říše a zaznamenal období rozkvětu. Novodobý samostatný Ázerbájdžán vznikl po odtržení od bývalého Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991. Má přístup ke Kaspickému moři, ve kterém se nacházejí zásoby ropy a zemního plynu. Na jeho březích se rozprostírá hlavní město Baku, ve kterém žije přibližně jedna pětina obyvatel země a které je zároveň největším městem celého Kavkazu.

ZEMĚDĚLSTVÍ ZAMĚSTNÁVÁ TŘETINU PRACUJÍCÍCH

Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí. Jeho ekonomika v roce 2013 vzrostla meziročně o 5,8 % a profitovala především z vysokých cen ropy na světových trzích. Těžba ropy, zemního plynu a s tím spojené aktivity jsou klíčovým odvětvím národního hospodářství. Podílí se více jak 40 % na tvorbě HDP.

K tradičním odvětvím patří i zemědělství profitující z vhodných klimatických podmínek. Ačkoliv vytváří jen pět procent HDP, zaměstnává více než třetinu práceschopného obyvatelstva.

Ázerbájdžánská republika má díky vývozům ropy a zemního plynu aktivní saldo obchodní bilance. Více než polovinu vývozů a dovozů realizuje s evropskými zeměmi. V roce 2013 směřovala téměř čtvrtina ázerbájdžánských vývozů do Itálie, dále pak do Indonésie, Thajska, Německa a Izraele. V žebříčku ázerbájdžánských vývozních destinací je Česká republika na 20. místě. Největší objemy dovozu v hodnotovém vyjádření směřovaly do Ázerbájdžánu z Ruské federace, Turecka, Spojeného království, Německa a Ukrajiny. Česká republika ve sledovaném období obsadila 20. pozici mezi hlavními dovozci.

V roce 2013 tvořila 93 % ázerbájdžánského exportu ropa, zemní plyn a výrobky z ropy. Mezi další exportní komodity patří potraviny, nápoje, tabák, rostlinné a živočišné tuky a spotřební zboží.

Ázerbájdžán dováží hlavně stroje, elektrické přístroje a zařízení, které se ve sledovaném období podílely na celkových dovozech jednou čtvrtinou, dále pak reaktory a nukleární zařízení, dopravní prostředky, kovové výrobky, drahé kameny, kovy a výrobky z nich, potraviny, nápoje, tabák a chemické výrobky.

ROSTOUCÍ OBCHODNÍ VÝMĚNA

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu dosahoval v roce 2013 podíl obratu zahraničního obchodu České republiky s Ázerbájdžánem na celkovém obratu zahraničního obchodu 0,5 %. Ázerbájdžán se umístil na 24. místě mezi našimi světovými obchodními partnery, v seskupení asijských zemí je 4. v pořadí po Číně, Korejské republice a Japonsku. Se svým 0,1% podílem na vývozu zboží z Česka se umístil celkově na 53. místě a na 12. místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílel 1 %, obsadil celkově 20. místo a 4. místo mezi asijskými zeměmi.

Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílela na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky, a to 88,8 %. Následovaly stroje a dopravní prostředky s 6,7% podílem, okrajově pak tržní výrobky tříděné podle materiálu (2,3 %), chemikálie a příbuzné výrobky (1,2 %) a průmyslové spotřební zboží (0,7 %).

Obchodní bilance je od roku 2001 pasivní, české vývozy nedosahují hodnot ázerbájdžánských dovozů. To je způsobeno komoditní strukturou vzájemného obchodu, který je založen na dovozu minerálních paliv do České republiky. Ázerbájdžán je po Ruské federaci naším druhým největším dovozcem ropy, která kryje zhruba jednou čtvrtinou naši celkovou roční spotřebu. Minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky tvořily ve sledovaném období 99,8 % českých dovozů z Ázerbájdžánu. Zbylé 0,2 % byly tržní výrobky tříděné podle materiálu, což jsou výrobky z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí, tkanin, kovu, železa, oceli apod.

Do Ázerbájdžánu jsme vyvezli naopak stroje a dopravní prostředky (60,6 %), tržní výrobky (20,0 %) a chemikálie (10,9 %). Vyvážíme tam ale i průmyslové spotřební zboží (6,6 %), potraviny a živá zvířata (1,8 %), nápoje a tabák (0,1 %).

V detailnějším členění můžeme jmenovat na straně našich vývozních položek například motorová vozidla, zařízení k automatizovanému zpracování dat, skleněné zboží, keramiku, přípravky pro péči o vlasy, stavební a důlní stroje, zařízení k řízení a rozvodu elektřiny, vodní turbíny, lampy a svítidla. Na straně dovozů to jsou mimo výše zmíněné ropy železné a ocelové tyče a pruty, drahé kovy, ovocné a zeleninové šťávy, příze atd.

PŘÍLEŽITOSTI V EKOLOGII I V ENERGETICE

Těžební a petrochemický průmysl má negativní dopady na životní prostředí v Ázerbájdžánu. Povrchové a spodní vody jsou znečištěny ropnými odpady a těžkými kovy. Hlavní zdroje pitné vody nesplňují normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací. Nedostatečné je také pokrytí hlavních center čisticími stanicemi, ty stávající provádějí pouze mechanické zpracování odpadních vod.

Vysoké jsou i ztráty ve vodovodních sítích a v systému závlah. K tomu můžeme připočíst zasolení některých území, které způsobuje zvyšující se hladina Kaspického moře. Českým firmám se proto nabízí šance využít své zkušenosti v oborech, jako je rekultivace znečištěných území, čištění vod, recyklování a spalování odpadu, ale i v oblasti alternativních zdrojů energie.

Další možnosti jsou ve výstavbě a modernizaci dopravní infrastruktury včetně dodávek dopravních prostředků, v pozemním a inženýrském stavitelství, v modernizaci zdravotnických zařízení, v dodávkách technologií a strojů pro potravinářský průmysl.

Výčet možností obchodní expanze je ale mnohem širší, než je výše uvedeno, protože Česká republika a kvalita českých výrobků mají v Ázerbájdžánu velmi dobrou pověst.


Lucie Mraštíková
odbor ekonomických analýz, MPO

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí