zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Novela zákona o ochraně přírody budí rozpaky hlavně u obcí

22.09.2014
Příroda
Chráněná území
Urbánní ekologie
Novela zákona o ochraně přírody budí rozpaky hlavně u obcí

S velkými rozpaky přistupují podle zjištění ČTK někteří starostové obcí k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která má upravit pravidla pro všechny národní parky. Připomínky mají k ochranným pásmům i novým vymezením takzvaných klidových území. Autor novely, ministerstvo životního prostředí, přitom paradoxně zdůrazňuje klíčové změny ve prospěch obcí a jejich stability.

Zatím zdrženliví jsou k novele ekologové. Jako vědci, kteří ji podporují, se ale shodují, že zákon změnu potřebuje a je lepší ho přijmout než jen speciální zákon o Národním parku Šumava, který navrhuje Senát. MŽP dnes normu poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Všichni oslovení, ačkoli s MŽP v minulých týdnech jednali, s finální verzí zatím seznámeni nebyli.

Starostovi Vranova nad Dyjí Lubomíru Vedrovi (ČSSD) se návrh novely nelíbí. Podle něj byla vytvořena "uspěchaně a neodborně". ČTK dnes řekl, že se nejprve musí vyřešit problémy obcí s ochranným pásmem NP Podyjí, a teprve pak lze hranice a zóny parku "zakonzervovat zákonem na 15 let". Starostové v Podyjí si stěžují na ochranná pásma, která zasahují do zástavby. Problémy jsou podle nich se stavbami nebo s územním plánováním.

Starosta šumavské Modravy a šéf sdružení Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert uvedl, že novela zákona zavedením takzvaného klidového území snižuje význam celosvětově uznávaného dělení na zóny. Návrh nově dělí národní parky na čtyři zóny a klidová území pro některé měsíce roku, jenže ta mohou být podle Schuberta ve třech zónách. Většina šumavských obcí podporuje senátní návrh zákona o Šumavě.

MŽP navrhuje moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zón v národních parcích. Má být zakotveno přímo v zákoně a zaručit, aby se klíčové dokumenty 15 let průběžně neupravovaly. Schubert se ale obává, že kdyby se přijalo špatné pravidlo, nebude se moct 15 let změnit. Podle ekologa Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, které připomínkovalo v rámci asociace nevládních organizací Zelený kruh, zklidní moratorium situaci jen tehdy, když se do neměnné zonace zahrnou nejcennější části divočiny.

Naopak Hřensko na Děčínsku, které leží v České Švýcarsku, s novelou zákona souhlasí. "S navrhovanými změnami jsme se seznámili detailně a nemáme s nimi problém. Myslíme si, že by mohly pomoci jak návštěvníkům, tak přírodě," řekl ČTK starosta Hřenska Jan Havel.

"Novela je udělaná dobře až na malé připomínky ji velmi podporuji. Je to názor minimálně velké části akademické obce," řekl dnes ČTK ředitel Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan, která stejně jako Jihočeská a Mendelova univerzita návrh podpořila. Někteří vědci požadovali, aby se potlačila platnost lesního zákona v lesích národních parků. Podle předsedy Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakuba Hrušky by se totiž mohlo stát, že by se muselo bezodkladně zasahovat proti škůdcům a kácet podle lesního zákona i v nejpřísněji chráněných zónách. MŽP požadavek zatím neakceptovalo, bude o něm ještě zřejmě jednat.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí