zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tádžikistán je první na světě pokud jde zdroje vody na jednoho obyvatele a na jednotku plochy

19.10.2014
Energie
Tádžikistán je první na světě pokud jde zdroje vody na jednoho obyvatele a na jednotku plochy

Největším bohatstvím Tádžikistánu jsou prakticky nevyčerpatelné zdroje vody, a to jak užitkové tak i pitné, které jsou zásobovány z ledovců v Pamíru. Tádžikistán disponuje druhým největším hydronergetickým potenciálem v SNS a osmým na světě v absolutních hodnotách. 53% vodních zdrojů Střední Asie se nachází v Tádžikistánu. Význam tádžických vodních zdrojů vynikde ještě více v relativních hodnotách. Tádžikistán zaujímá první místo na světě pokud jde zdroje vody na jednoho obyvatele a také na jednotku plochy.

Odhadovaný hydroenergetický potenciál činí 527 bilionů kWh ročně. Zatím je ovšem využíván pouze v rozmezí od 5 do 6,5% ( údaje se různí). To znamená, že Tádžikistán produkuje v dlouhodobém průměru něco mezi 16 až 17 mld kWh ročně (17.09 billion kWh (2013 est. - the IA World Factbook). Přitom jeho dlouhodobá průměrná spotřeba činí 22 až 24 mld kWh.Ta je ovšem nerovnoměrně rozložena. V zimě chybí Tádžikistánu okolo 5 milionů kWh, zatímco v létním období mu přebývá okolo 2 mld kWh.
Tádžikistán se proto usilovně snaží jednak pokrýt svou potřebu elektrické energie a navíc ji vyvážet. Navíc musí zajistit dodávky elektrické energie do odlehlých oblastí své země. Hlavní úloha v tom má být svěřena vodním elektrárnám. Tádžikistán buduje hlavní kaskádu vodních elektráren na své vnitrozemské řece Vachš, která je přítokem Amu-Darji. zatím zde fungují následující vodní elektrárny:*
- Nurek s výkonem 3 000 MW (jde o největší středoasjskou elektrárnu vůbec)
- Bajpazin s výkonem 600 MW
- Golovnaja s výkonem 240 MW
- Pjerednaja s výkonem 29,9 MW
- Central´naja s výkonem 15,1 MW
Dále je v provozu 15 menších vodních elektráren.
Tádžikistán zahájil výstavbu dalších vodních elektráren na řece Pjandž, největší z nich je Rogunská s plánovaným výkonem 3 600 MW, dále je to Šurobská, jejíž plánovaný výkon představuje 750 MW, dále Sanktudinská I s plánovaným výkonem 670 MW, Sanktudinská II s plánovaným výkonem 220 MW. V současné době je nejaktuálnější spuštění Rogunské, která by měla být koncem prosince 2007 napuštěna a měl by začít pracovat první agregát. K jejímu úplnému dokončení však Tádžikistánu chybí cca 2,2 mld USD. Kromě toho je v plánu výstavba vodních elektráren na pohraniční řece Pjandž. Jsou to:
- Baršor s výkonem 300 MW
- Anderob s výkonem 650 MW
- Piš s výkonem 320 MW
- Chorog s výkonem 250 MW
- Rušon s výkonem 3000 MW
- Jazgulom s výkonem 850 MW
- Granit Gate s výkonem 2 100 MW
- Širovat s výkonem 1 900 MW
- Chostav s výkonem 1 200 MW
- Daštyžum s výkonem 4 000 MW
- Džumar s výkonem 2 000 MW
- Moskva s výkonem 800 MW
- Kokčinskaja s výkonem 350 MW
Na řece Amudarja se má budovat vodní elektrárna v výkonu 1 000 MW.
Je však otázkou nakolik budou dotčené státy, zejména Uzbekistán a Turkmenistán svolné s provozem těchto elektráren, které mohou ovlivnit významným způsobem zavlažování v obou zemích.Kromě toho plánuje Tádžikistán výstavbu vodní kaskády a vnitrozemské řece Zaravšán. Dále plánuje výstavbu malých a středních elektráren a rekonstrukce stávajících. To je významná příležitost pro české firmy.

Kromě toho disponuje Tádžikistán významným zdroji pitné vody. Jednou z největších zásobaren pitné vody je Sazerské jezero na rozhraní Murabského a Rušanského okresu Horno-Bachšanské automní oblasti, které představuje malý Bajkal. Je umístěno ve výšce 3 300 m.n.m. a obsahuje 17 miliard krychlových metrů pramenité vody. Může zásobovat až polovinu obyvatelstva Střední Asie pitnou vodou. Bohužel se nachází v oblasti, která je bez jakékoliv infrastruktury. K nejbližší hranici s Uzbekistanánem je to od tohoto jezera 600 km.

Tádžikistán má i zdroje organických paliv - uhlí, ropy a plynu. Nejvýznamnějším ložiskem uhlí je Šurabadský hnědouhelný revír, kde se skutečně těí. V Horním Badachšánu existují velké ložiska černého uhlí, ale Tádžikistán nemá vybudovánu dostatečnou infrastrukturu k jejich efektivnímu využití, přestože jde o povrchový zdroj.

Ropné zdroje nevysoké kvality jsou v údolí Vachše a Gissarském údolí.

ZDROJ: Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí