zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci z Ostravy vytvořili Klondike z popílku

01.12.2014
Recyklace
Vědci z Ostravy vytvořili Klondike z popílku

Těžit stříbro z horniny začíná být ekonomicky zajímavé, pokud ho získáte alespoň 100 miligramů z kilogramu suroviny. Z kila popílku přitom můžete dostat až 380 miligramů stříbra. Nebo třeba 600 miligramů zirkonu - drahého kamene používaného například do šperků.

Zjistil to výzkumný tým profesorky Heleny Raclavské z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava během práce na projektu, který se zabývá dalším využitím popílku z energetických zdrojů. Pro vědce bylo skutečným překvapením, že mohou ze zbytků po spalování těžit cenné kovy nebo minerály jako kdysi prospektoři na Klondiku.

"Zirkon a stříbro jsme objevili v popílku, který vzniká při spalování nemocničního odpadu. Už jsme začali také zkoumat, kde se tam bere. Tak třeba zirkon je součástí barevných vršků na kanylách," objasňuje Helena Raclavská.

Profesorka Raclavská spolu s dalšími zhruba deseti výzkumnými pracovníky jak z řad vědeckých pracovníků, tak studentů, zejména účastníků doktorandského studia, pracuje už více než tři roky na různých metodách dalšího zpracování popílku.

Důvod je prostý. Během zhruba pěti let se dá očekávat, že nová legislativa už neumožní ukládat popílek ze spalování v energetických zdrojích na skládky tak, jak se to děje v současnosti. Nejvíce ho vzniká v tepelných elektrárnách, teplárnách a spalovnách. Vedle kýžené energie je dalším, ovšem zatím velmi nepříjemným produktem spalování.

Tým Heleny Raclavské přitom kráčí hned několika směry. Jeho hlavním úkolem je zjistit, jak omezit rizika, která popílek představuje pro přírodu. Tedy zabránit tomu, aby se z něj například do spodních vod uvolňovaly těžké kovy nebo soli. Což se může stát například v případě, když je obsah solí takový, že vnitřní osmotický tlak naruší povrch popílkových částic. Aby k tomu nedocházelo, je nutné případné škodliviny z popílku buď odstranit, nebo je navázat, aby už zůstaly stabilní.

"Obě cesty jsou možné, samozřejmě hledáme optimální varianty pro různé druhy popílků," vysvětluje Helena Raclavská. Jednou z metod je například přidávání popílku do cementu, odkud už žádné těžké kovy ani soli při správném zpracování neuniknou. Navíc takový stavební materiál je kvalitnější než klasický cement, je pevnější a rychleji tuhne.

Ovšem strkat do cementu popílek i se stříbrem nebo drahými kameny by byl holý nesmysl. Dalším úkolem je tedy zjistit, zda a ve kterém druhu popílku se ještě nacházejí ještě zužitkovatelné suroviny a jak je z něj vytěžit.

Na výzkumu se podílejí lidé z různých oborů, sama profesorka Raclavská je geochemik. Tým spolupracuje též s univerzitním výzkumným centrem pro energetiku ENET při VŠB-TUO, které stálo u startu programu. Mezioborová spolupráce funguje i s vědeckými pracovišti zahraničních univerzit, která mnohdy řeší obdobný problém.

Je mezi nimi například Vídeňská univerzita, která se zapojila do rozsáhlého komplexního projektu Urban Mining, což doslova znamená městská těžba. Podílí se na něm celá řada odborných spolupracovníků, kteří se zabývají možnostmi úpravy různých druhů odpadů, z nichž se snaží získat co největší přidanou hodnotu. Těží a recyklují z nich suroviny, čímž se šetří přírodní neobnovitelné zdroje a zároveň vytvářejí nové pracovní a obchodní příležitosti.

Rok v Rakousku proto strávila i Silvie Hartmann, doktorandka technické univerzity z Ostravy, která se do výzkumu popílku vrhla už před pár lety svou bakalářskou prací. "V bakalářské práci jsem se laicky řečeno zabývala tím, co přidávat do popílku, aby z něj vznikl aglomerát lehčeji zachytitelný filtry," vzpomíná mladá vědkyně.

Tenkrát byla na studijním pobytu v Německu. Do Rakouska ji pro změnu zavála její disertační práce. V týmu profesorky Raclavské dostala na starosti snižování environmentálních rizik popílku. Zjednodušeně se dá říct, že zjišťuje, jak popílek upravit, aby v něm žádné škodliviny, tedy hlavně těžké kovy a soli, buď vůbec nebyly, nebo aby z něj už nemohly uniknout.

"V Rakousku se tomuto výzkumu věnují velmi intenzivně. Kolem Vídně je hned několik spaloven, které město z velké části zásobují teplem. S popílkem tedy mají hodně starostí," vysvětluje Silvie Hartmann.

Skupina kolem profesorky Raclavské už má na kontě několik patentů souvisejících s výzkumem popílku, většina se bude přihlašovat ještě v letošním roce. Jakmile budou výsledky vědecké práce takto ochráněny, nastane ta druhá nejdůležitější část práce, totiž uplatnění nových poznatků v praxi, a to buď přímou spoluprací s konkrétními firmami, nebo nabídkou nového know-how.

Už teď jsou na něj zvědavi například ve společnosti Dalkia. "Jako firma s odpovědným přístupem k ochraně životního prostředí se zabýváme i možnostmi využívání našich popílků, což jsou nezbytné vedlejší energetické produkty. V současné době většinu využíváme ve spolupráci s firmami vyrábějícími cement a jiné stavební směsi nebo k výrobě rekultivačních směsí používaných například při zahlazování důsledků důlní činnosti. Výsledky výzkumu týmu profesorky Raclavské nám mohou pomoci najít další způsoby využití," potvrzuje mluvčí společnosti Milan Wagner.

"Energetické zdroje i v Česku budou muset začít k popílku přistupovat jinak než dosud, změnu legislativy v tomto směru můžeme očekávat tak do pěti let. Už teď se tedy připravujeme na budoucnost," říká k tomu Dagmar Juchelková, vedoucí katedry energetiky VŠB-TUO a manažerka Centra ENET. "Každé energetické zařízení produkuje vedle plynu také odpad v podobě strusky a popílku. A stejně jako v jiných oborech i tady začíná být odpad čím dál tím větším problémem, takže je nejvyšší čas myslet na řešení."

Aby se o takových převratných novinkách v energetice dozvěděli lidé z praxe, připravila zejména pro ně naše katedra nový specializovaný vzdělávací program nazvaný Energetika 21. století. Profesorka Juchelková věří, že již akreditovaný program pro zájemce otevře už v příštím školním roce.

"Chceme seznamovat zkušené praktiky se všemi obdobnými novinkami, mezi kterými způsoby zpracování popílku určitě nebudou chybět. Myslím, že zatím málokdo tuší, že z popílku se dá klidně získat i stříbro nebo zirkon."

AUTOR: Ivana Gračková
ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí