zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nová krize má zkratku EIA

11.11.2014
EIA
Legislativa
Nová krize má zkratku EIA

Investoři a stavaři se na nový rok netěší. Novela zákona o posouzení vlivů na životní prostředí může opět zablokovat růst ekonomiky.

Konec ekonomického růstu v Česku, kapitulace před bruselskými byrokraty, návrh napsaný na zakázku ekologických aktivistů. Když přijde mezi českými průmyslníky a investory řeč na novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podobné výrazy padají poměrně často.

Proces známý pod anglickou zkratkou EIA musí podstoupit každý, kdo chce stavět "na zelené louce" průmyslový podnik, bytové domy či nákupní centrum. Totéž platí pro investice do elektráren, nových elektrických vedení a samozřejmě pro nové silnice a dálnice.

Administrativně náročný proces komplikuje investorům život již dnes. Od příštího roku bude hůře. "Návrh novely zavádí nové administrativní překážky do povolování významných staveb jak na straně investorů, tak na straně orgánů státní správy," upozorňuje člen expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít.

Jak dodává mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Nina Ledvinová, nová právní úprava se dle požadavku Evropské komise bude vztahovat i na záměry, u kterých již byl proces EIA zahájen. Současně přijetím novely, kterou nyní projednává parlament, vznikne možnost znovu otevřít již dříve schválené stavby. Také CzechInvest, ČEPS a další podniky či instituce varují, že navržená úprava je problematická a v příštích letech zaviní útlum stavební a investiční aktivity.

Naopak lidé poškození novými stavebními projekty mají získat větší prostor pro domáhání se svých práv. Výsledky posouzení EIA vydávané krajskými úřady nebo ministerstvem životního prostředí bude možné napadnout u soudu. A v případě úspěchu si vynutit změny či zablokování záměru.

Posouzení vlivu úřednice Honové

Současný stav vypadá následovně: stavby regionálního významu povolují krajské úřady, v Praze jeden z odborů magistrátu. Na jejich stole často skončí i takové projekty jako třeba přístavby průmyslových hal, podnikové nádrže na pohonné hmoty či plány na nová golfová hřiště.

Největší projekty týkající se třeba elektráren, dálnic, těžby uhlí či přehradních nádrží schvaluje ministerstvo životního prostředí, konkrétně jeho odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence. Jeho dlouholetou ředitelku Jaroslavu Honovou lze označit za jednu z nejvlivnějších úřednic v Česku.

Právě její razítko a podpis lze nalézt na řadě zásadních rozhodnutí, ať už jde o záměr skupiny ČEZ stavět nové jaderné bloky v Temelíně, nové úseky dálnic či třeba vodní nádrž na řece Opavě u Nových Heřminov (více v přehledu na straně 22).

Úřad zpravidla podmiňuje svůj souhlas řadou podmínek, ale mnohdy se jedná o "klasiku" opakující se u téměř všech povolení. Typickým příkladem může být požadavek na ekologickou likvidaci odpadů ze staveniště či opatření proti úniku motorových paliv do půdy.

Jaroslava Honová je častým terčem kritiky ze strany ekologických aktivistů, kteří jí vytýkají přílišnou vstřícnost vůči soukromým investorům. Několikrát ji proto nominovali na anticenu "Ropák roku".

Na druhou stranu však nelze říci, že by její odbor na ministerstvu schválil úplně všechno. Na odpor ministerstva narazil třeba úsek rychlostní silnice R49, který měl propojit Zlínsko se slovenským Povážím. MŽP tento záměr zamítlo před necelým rokem a jako hlavní důvod uvedlo nepřijatelný dopad na zdraví obyvatel a přírodu. Upozornilo také na ohrožení zdrojů pitné vody.

Předloni u odboru vedeného Jaroslavou Honovou nezískal souhlas záměr pražského magistrátu spalovat kaly z čistírny odpadních vod v katastru obce Klecany. Její obyvatelé byli logicky nejhlasitějšími kritiky kontroverzního záměru. Před několika dny ministerstvo dalo záporné stanovisko záměru Jihočeského kraje postavit lanovku na šumavský Hraničník.

Navržená novela zákona, která nyní čeká na souhlas Poslanecké sněmovny, vliv ministerstva životního prostředí i krajských úřadů značně omezí. Již od příštího roku se mohou změnit v pouhou první instanci a rozhodující slovo získají soudci, kteří dostanou na stůl žaloby na vydaná kladná i záporná stanoviska.

Plané výmluvy na Brusel

Požadavek na změnu pravidel přišel z Bruselu. Evropská komise v minulých letech několikrát upozornila české ministry a státní úředníky, že dodnes platná podoba zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nevyhovuje unijní legislativě. A pohrozila nevyplacením až sta miliard korun z evropských fondů, určených v letech 2014 až 2020 na dopravní stavby.

Ministerstvo životního prostředí proto na jaře připravilo novelu, která na tyto výtky reaguje. Kromě již zmíněného práva dotčených osob a organizací napadnout výsledek řízení EIA u soudu nastane ještě jedna zásadní změna. Závěry vzešlé z procesu EIA budou závazné pro navazující povolovací řízení - územní a stavební.

Vláda návrh schválila v červnu. "Evropská komise čeká už 10 let na uvedení českého práva v oblasti EIA do souladu s evropskou směrnicí. Současná koaliční vláda má jedinečnou a poslední možnost hrozící postihy odvrátit," tlačil na přijetí návrhu předkladatel - ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011).

Opoziční poslanec Michal Kučera z TOP 09, který chce prosadit zmírnění ministerské novely, vyšší zapojení veřejnosti při posuzování nových staveb podporuje. Stěžuje si však na nekvalitní práci úředníků ministerstva životního prostředí. "Evropská komise po nás chtěla, aby změna platila nejpozději od ledna 2016. Čeští úředníci se zbytečně zavázali k termínu o rok dřívějšímu," říká Kučera.

Případů "přílišné úřednické horlivosti či neschopnosti" lze prý v návrhu novely najít více. Poslanec Kučera chce získat podporu hospodářského výboru a následně i celé sněmovny pro změny ve vládní novele zákona o posouzení vlivů.

Prosadit chce hlavně vyšší limity posuzovaných staveb. Třeba průmyslové areály a zóny by chtěl posuzovat podle tohoto zákona až od rozlohy 20 hektarů výše. Skladové, obchodní či kancelářské budovy by podléhaly procesu EIA až od zastavěné plochy 30 tisíc metrů čtverečních a parkoviště od 1000 míst výše. Dnes je to v obou případech desetkrát méně. "Návrh jsem připravil ve spolupráci s Hospodářskou komorou a limity pro stavby i po navýšení zůstanou nižší než limity v Německu a Rakousku," dodává poslanec Michal Kučera.

Svět Patrika i Studničky

Na větší odpor zřejmě narazí druhý návrh, podle kterého nebude mít žaloba odpůrců stavby k soudu odkladný účinek. Podle ministerstva životního prostředí není změna návrhu reálná. "Co se týká odkladného účinku, tak Evropská komise naprosto trvala na automatickém odkladném účinku žalob. Podařilo se nám vyjednat kompromis, kdy o odkladném účinku bude v konkrétních případech rozhodovat soud," reagovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Právě začlenění odkladného účinku do zákona se investoři obávají nejvíce "I podání zjevně nedůvodné nebo šikanózní žaloby povede ke zpoždění stavby, přinejmenším o řadu měsíců. Jedná se o nástroj umožňující do značné míry vydírání investorů ze strany účastníků řízení," varuje Jakub Vít ze Svazu průmyslu.

Občanští a ekologičtí aktivisté odmítají i třetí Kučerův návrh. Právo účastnit se povolovacího řízení by podle něho mělo být omezeno na organizace a sdružení s podpisy nejméně 200 osob, které mají bydliště v místě záměru. "Tyto návrhy jsou ve zřejmém rozporu s příslušnou unijní směrnicí i Aarhuskou úmluvou, u zamítnutí odkladného účinku se dá dovodit i rozpor s ústavním právem na spravedlivý proces," upozornil Daniel Vondrouš z organizace Zelený kruh.

Do ostrého střetu se tak dostávají dva tábory. Na jedné straně investoři, na druhé všichni, kteří nové podnikatelské a infrastrukturní projekty napadají. Ať již tak činí s ohledem na možné poškození svého zdraví či znehodnocení majetku, ze svérázného idealismu, ze zlomyslnosti nebo ze zištných důvodů.

Napadáním různých projektů ve fázi územního a stavebního řízení proslula zejména organizace Děti Země zastupovaná Miroslavem Patrikem. Dlouhodobě tak blokuje dostavbu úseku dálnice D8 přes České středohoří, ale napadá také projekt na plavební kanál u Přelouče na Pardubicku, spalovnu odpadu v Chotíkově u Plzně či záměr přestěhovat hlavní brněnské nádraží.

Miroslav Patrik upozorňuje, že zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí ani po 10 letech od vstupu země do Evropské unie nevyhovuje unijním požadavkům. "Tato česká arogance tedy trvá více než 10 let, během nichž měl český průmysl a stavební lobby konkurenční výhodu oproti jiným firmám ve zbývajících zemích EU," tvrdí Patrik. Zároveň dodává svůj pohled na věc. Za délku a "fušerské schvalování" různých staveb podle Patrika nemohou aktivisté a většinou ani žadatelé o povolení, ale vina padá na neodborné, pomalé a politicky nebo finančně zkorumpované státní úředníky.

Činnost organizací, jako jsou Děti Země, se byznysmenům a stavařům samozřejmě nelíbí a občas hovoří o aktivitách "ekoteroristů". Na druhou stranu má každý v právním státě právo hájit své zájmy.

K definici ekoteroristy se nejvíce přiblížil litoměřický "aktivista" Lubomír Studnička. Od firem působících v regionu vybíral peníze za to, že jejich investiční záměry přestane napadat u soudu. Firmám časem došla trpělivost a nahlásily případ policii. Letos v březnu Studnička dostal od litoměřického soudu 18měsíční podmíněný trest. Současně má poškozeným firmám vrátit 400 tisíc korun, které z nich vylákal.

Za rok bude lépe, vydržte

Ministerský návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vychází aktivistům všech druhů vstříc. Zatímco ve vládě návrh prošel bez větší pozornosti médií i byznysu, v posledních týdnech se situace mění.

Novela začíná narážet na odpor už i v Poslanecké sněmovně. Podle představ ministra Richarda Brabce měl být návrh na konci října schválený oběma komorami parlamentu. Místo toho se "zasekl" ve sněmovních výborech a nespokojenost narůstá.

Výbor pro evropské záležitosti před třemi týdny dokonce vyzval premiéra Bohuslava Sobotku, ať s Evropskou komisí vyjedná prodloužení lhůty pro přijetí požadovaných změn na leden 2016. Tedy k datu, na kterém původně Evropská komise trvala.

Ministerstvo životního prostředí to nepovažuje za reálné. "Aktuální postoj komise byl před několika dny vyjádřen v připomínkovém dokumentu k operačním programům 2014-2020. V něm komise jasně vyjádřila názor, že spuštění čerpání evropských dotací podmiňuje přijatou novelou zákona o EIA," uvedla mluvčí Petra Roubíčková.

Dnes se zdá téměř jisté, že parlament nestihne do konce roku novelu schválit. Poslanecké výbory se návrhem budou zabývat až ve druhé polovině listopadu. Otázkou zůstává, jak se k návrhu postaví třeba tradičně "probyznysově" orientovaný hospodářský výbor sněmovny.

Ministerstvo navzdory všem připomínkám dále tlačí na rychlé přijetí novely. Šéf resortu životního prostředí Richard Brabec slibuje, že společně s ministerstvem pro místní rozvoj pracuje na zásadním zjednodušení povolovacích řízení. Trojboj tvořený EIA, územním a stavebním řízením má nahradit jedno integrované povolení.

Právě po této změně dlouhodobě volají čeští investoři a průmyslníci. Dnes se musejí potýkat s připomínkami úředníků a odpůrců třikrát, což protahuje schvalování složitějších projektů na pět i více let. "V každé fázi se opětovně ověřují předchozí postupy, a celkové řízení se tím enormně protahuje," vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. V prostředí českého byznysu však převládá skepse, zda náprava bude tak rychlá a efektivní.

AUTOR: David Tramba

Hlavní změny dle vládní novely zákona o EIA

- Záporné stanovisko z procesu EIA neumožní investorovi pokračovat v územním a stavebním řízení. Dnes to možné je.
- Souhlasný i záporný výsledek řízení EIA bude možné napadnout u soudu a žaloba k soudu bude mít odkladný účinek. V současnosti se není možné k soudu odvolat.
- Větší účast veřejnosti v povolovacím řízení. V současné době je to omezeno hlavně na veřejné projednání záměru.
- Zpřísnění pravidel se dotkne i projektů, které jsou právě ve fázi posuzování na ministerstvu životního prostředí či u krajských úřadů.

30 tisíc m2
Od této plochy by se mohly nově začít posuzovat komerční a skladové budovy. Nyní podléhají procesu EIA i desetkrát menší objekty.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí