Chevron i ENI chtějí těžit ropu na Jadranu

Celkem šest společností se přihlásilo do soutěže na prodej koncesí na výzkum a možnou těžbu ropy a zemního plynu v Jaderském moři. Tu letos na jaře vypsalo chorvatské ministerstvo hospodářství vedené Ivanem Vrdoljakem. Nyní budou Chorvaté nabídky posuzovat a do konce roku vyberou své favority.

"Jsme spokojeni, dostali jsme nabídky od velkých koncernů," nechal se slyšet chorvatský ministr hospodářství Ivan Vrdoljak. Ten si prozatím jména konkrétních firem, které chtějí na Jadranu těžit, nechal pro sebe. Tamní deník Večernji list ale již dříve napsal, že se jedná například o americké ExxonMobil či Chevron, britsko-nizozemský Royal Dutch Shell, francouzský Total, ENI z Itálie či chorvatskou firmu INA.

Chorvatsko, které se stalo zatím posledním členem EU v červenci loňského roku, nabídlo k průzkumu a těžbě celkem 29 bloků v Jaderském moři. Celkem osm jich leží na severu, dalších 21 pak ve střední a jižní oblasti. Velikost každého bloku se pohybuje v rozmezí od tisíce do 1600 kilometrů čtverečních.

Záhřeb plánuje, že smlouvy s vybranými koncerny podepíše na jaře příštího roku. Poté by se mohlo začít s průzkumem nalezišť, který má trvat zhruba tři roky s možností prodloužení o další dva roky. Jen během této doby by zájemci mohli investovat v Chorvatsku přes 2,5 miliardy eur. A to by bylo vzpruhou především pro tamní dodavatele či zadlužené loděnice.

Pokud budou průzkumy nalezišť úspěšné, firmy mohou získat koncese na těžbu ropy, a to až na 25 let. A to by přineslo do státní kasy další miliardy eur.

"Chorvatsko je čistým dovozcem primární energie, takže by jakýkoliv nárůst domácí produkce vedl k snížení dovozu. To by mělo pozitivní dopad na hrubý domácí produkt. A současně by to navýšilo bezpečnost energetických dodávek," řekl HN hlavní ekonom tamní Splitské banky Zdeslav Šantić.

Podobně jako další analytici i on ale brzdí přílišný optimismus. "Avšak stále ještě není jasné, zda by se těžba vyplatila, a to hlavně pod tlakem posledních týdnů, kdy cena ropy výrazně klesá," dodal.

A nejen to, prozatím ani není jisté, jak velké zásoby Jaderské moře ukrývá. I proto chce Chorvatsko nejprve začít se zmíněným několikaletým průzkumem.

Ministr Vrdoljak je v tomto ohledu ale optimistický. Tvrdí, že Chorvatsko by se brzy mohlo stát jedním z mála evropských států, které ropu a zemní plyn vyvážejí. "Z Chorvatska by se mohlo stát malé Norsko," uvádí ministr. Odhaduje, že zásoby ropy by mohly dosáhnout na tři miliardy barelů.

Proti těžbě na moři jsou ale ekologové. Ti se obávají, že těžba ropy a zemního plynu může odradit turisty, kteří v zemi každý rok utrácejí miliony eur. Chorvatská vláda ale podobné obavy odmítá. Tvrdí, že koncerny budou muset respektovat nejpřísnější standardy na ochranu životního prostředí.

2,5 mld. eur

Investice v takové hodnotě získá Chorvatsko v době průzkumu nalezišť. Ten má trvat minimálně tři roky.

Chorvatská ekonomika

Těžba ropy a zemního plynu na Jadranu by do chorvatské státní kasy mohla přinést potřebné miliardy eur. Země se již pět let potácí v hospodářské recesi a z ní se nedostane ani letos. Například Evropská komise ve své podzimní prognóze uvádí, že HDP Chorvatska letos klesne o 0,7 procenta. Mírný růst o 0,2 procenta zaznamená až příští rok. Chorvaty navíc trápí i vysoká nezaměstnanost. Ta letos i v příštím roce bude podle odhadů evropské exekutivy stagnovat na 17,7 procenta. Odborníci tamním politikům vyčítají především pomalé přijímání strukturálních reforem, například pracovního trhu či veřejné správy. Podnikatele pak nejvíce odrazuje přebujelá byrokracie či nepřehledné změny v legislativě.