Energie zdravého rozumu

Stále více lidí si uvědomuje, že lidstvo musí a bude muset čelit rostoucímu počtu rizik, nebo chcete-li výzev, to možná zní optimističtěji. Pokud se něco nezmění, pak rozvoj civilizace lze jen stěží nadále označovat za udržitelný. Jaké změny by to však měly být? Chceme více, nebo méně mezinárodního obchodu? Více, nebo méně regulace? Jak budeme uspokojovat své energetické potřeby? Které technologie máme podporovat, které naopak omezovat či se jim úplně vyhnout? Odpovědi na tyto otázky lze hledat krok po kroku pouze v otevřené diskusi oproštěné od ideologie a nejrůznějších tabu.

V průběhu 21. století nevyhnutelně dojde k zásadním proměnám struktury energetiky. Je nutno omezit spotřebu fosilních paliv kvůli riziku globálních změn podnebí a vyčerpávání geologických zásob. Všechny dostupné studie a prognózy však očekávají během tohoto století výrazný nárůst energetických potřeb lidstva, zejména v doposud méně rozvinutých zemích.

Na kterou ze známých forem energie se v několika příštích desetiletích budeme soustřeďovat při uspokojování svých potřeb? Jednoduchá odpověď. Na všechny. Jinak to nepůjde. Energie totiž hraje v našem životě stále důležitější roli. I když to už skoro nevnímáme, bez ní by nebylo dostupné prakticky nic, co dnes považujeme za běžnou součást každodenního života, například pitná voda, potraviny, teplo pro naše obydlí, doprava, zdravotnictví. Energii však neumíme získat lacino a snadno. Každý z dnes dostupných zdrojů má své přednosti i nevýhody, zvláště pokud jde o oblast ochrany životního prostředí.

Každý nový zdroj je drahý, vysoké náklady jsou třeba i pro udržování a modernizaci přenosových a distribučních soustav. Není tu místo pro předsudky, pro zavržení jednoho zdroje či pro glorifikaci jiného. Stále více se sice učíme využívat obnovitelné zdroje energie jako vítr, slunce, biomasu, přesto současná světová energetika stojí především na spalování fosilních paliv. Ropa, uhlí a zemní plyn pokrývají téměř čtyři pětiny spotřeby primárních energetických zdrojů, výroba elektřiny na nich závisí ze dvou třetin. Rozumné využívání obnovitelných zdrojů a výzkum a vývoj v této oblasti je bezesporu třeba podporovat promyšlenými zásahy státu. I kdybychom však využili všechny možnosti, které v současné době máme a které přicházejí v úvahu, nedokážeme zřejmě z obnovitelných zdrojů v příštích 50 letech pokrýt více než čtvrtinu našich současných energetických potřeb.

Naučme se tedy používat zdravý rozum, kriticky myslet, nebojme se pojmenovat věci pravými jmény. Dříve nebo později si budeme muset přiznat, že naše generace má před sebou velmi těžká a nepopulární rozhodnutí, bez kterých sotva odkážeme těm, kdo přijdou po nás, Zemi, která bude aspoň trochu k životu. Mějme úctu k energii vesmíru, pokladům planety a síle přírody. Naše dnešní kvalita života, kterou považujeme za samozřejmost, je dar, nikoli "zboží" určené k plýtvání a rozkrádání. O energii to platí obzvlášť. Zkusme si co nejrychleji připustit, že doba levné energie je definitivně za námi. Uhlíkatá paliva jsme skoro spotřebovali a stále nevíme, čím je nahradit. Ať to bude cokoli, co si dnes dovedeme představit, nebude to ani levné, ani úplně čisté a hlavně toho nebude pro naše rostoucí potřeby dost. To bychom měli mít na paměti, než propadneme nadšení z jakéhokoli energetického zdroje. Snadná řešení neexistují. Proto nelitujme investic do vzdělání a výzkumu, ty jsou naší nadějí do budoucna.


Dana Drábová
Jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

ZDROJ: Energy outlook 2050