zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Výstavba vedení od A do Z

11.12.2014
Energie
EIA
Výstavba vedení od A do Z

Na začátku každého projektu zpracovává společnost ČEPS územně-technickou studii a studii proveditelnosti záměru. Před vlastní realizací musí investiční záměr projít procesem územního plánování.

Před započetím výstavby musí být připravované projekty zaneseny v už schválených územně plánovacích dokumentech, v Politice územního rozvoje ČR, v Zásadách územního rozvoje dotčených krajů a Územních plánech obcí.

Liniové stavby přenosové soustavy dále podléhají kompletnímu procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, územnímu a stavebnímu řízení. Posouzení vyžaduje každá stavba vedení 110 kV, která je delší než 15 kilometrů, a jakkoliv dlouhá stavba vedení o vyšším napětí. Minimální lhůta pro celý proces EIA včetně zjišťovacího řízení je 18 až 24 měsíců.

Ve všech případech se vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody, krajiny a hospodárným přístupem z hlediska technického provedení.

Plynárenská soustava je spolehlivá

V ČR odebírá plyn 2,65 milionu domácností, což představuje více než polovinu ze všech domácností. Plynovody přes ČR proteče ročně téměř 40 000 milionů m3 plynu, z nichž ČR spotřebuje přes 8000 milionů m3 a reexportováno je (prostřednictvím přepravní sítě) asi 32 000 mil. m3 plynu.

Plynárenská soustava (přepravní i distribuční) musí být tudíž spolehlivá a hlavně bezpečná. Jen společnost RWE GasNet (která provozuje cca 82 % distribuční sítě v ČR) investuje do obnovy a rozvoje své distribuční sítě ročně téměř tři miliardy korun. "Celkovou úroveň a spolehlivost plynárenské soustavy ČR je možné i v mezinárodním srovnávání hodnotit velice kladně," říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS.

Fyzická životnost plynovodů je 30 až 50 let, provozovány jsou však u nás i starší plynovody. Aby se během dlouhé životnosti plynárenské sítě omezila možnost porušení potrubí korozí, vadami materiálu nebo jinými okolními podmínkami, provádějí se mnohá opatření k prevenci jako diagnostika, monitoring potrubí, inspekce, revize a plánované kontroly a také odorizace plynu.

Na rozdíl od elektroenergetiky jsou všechny distribuční sítě ukryté hluboko pod zemí. Jsou tak chráněny, ale ne vždy je to výhoda, například v případě poruchy.

Budování evropské sítě

Energetické trhy Evropy propojuje už od roku 1971 síť plynovodů v délce přes 3600 kilometrů. Provozovatel tuzemské páteřní rozvodné plynárenské sítě, společnost Net4Gas, tvrdí, že do pěti až osmi let bude zapotřebí vybudovat dodatečné kapacity k zásobování severní Moravy.

Zatímco propojení z východu na západ již existují, propojení severní a jižní části Evropy je třeba dobudovat. Jedná se o plynovod propojující Moravu s Polskem a Rakouskem, který by společnost Net4Gas měla vybudovat. Výstavba více než 200 km potrubí o světlosti 1000 DN by měla vyjít na asi 10 miliard korun.

Plynovod Moravia má vést z Tvrdonic na jižní Moravě do Libhoště (u Kopřivnice), kde na něj naváže plynovod Stork II do Hatě. Potrubí by také umožnilo propojení ČR s terminálem na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Świnoujście.

Přestože Česko nové plynovody zatím nutně nepotřebuje, odborníci stavbu vítají jako pojistku pro případ možného omezení dodávek plynu z Východu. Obousměrně průchodnou severojižní spojku podporuje i Brusel.

"Po roce 2020 lze očekávat pokles dodávek plynu ze zdrojů v zemích EU, což bude spolu s předpokládaným nárůstem spotřeby zemního plynu vyžadovat zajistit nejen nové zdroje plynu, ale také nové přepravní trasy a zlepšit vzájemnou propojenost mezi sítěmi jednotlivých zemí," uvedl Andreas Rau na letošní podzimní plynárenské konferenci.

Zároveň potvrdil, že i polská strana má zájem na výstavbě plynovodu, že projekt již obdržel status EIA (v r. 2012) a byl jako "Project of Common Interest (PCI) Evropské komise (EK) zařazen na seznam prioritních projektů roku 2014. Nicméně je zde problém s financováním projektu, jehož přínosy by měly být vyšší než náklady.

Bude potřeba spolupráce s EK a národními regulátory, potvrdil A. Rau. V srpnu byla podána žádost o poskytnutí financí (dotace) z EU fondů.

Investice do ekologie

Dnes má sice přístup k zemnímu plynu zabezpečeno zhruba 93 % obyvatel ČR, ale z vybudovaných budovaných sítí je využito jen asi 60 % (oproti plánu). Fakticky to znamená nejméně 300 tisíc nevyužitých plynových přípojek, jejichž údržba stojí ročně stovky milionů korun. Lidé totiž často dávají přednost kotlům na pevná paliva.

Podle odborných odhadů se v kotlích vyskytuje 36 % starých spalovacích zařízení s prohořívací konstrukcí, která mají z hlediska tvorby emisí nejhorší vlastnosti. Jak vyplývá z vládou schválené Zprávy o životním prostředí, v ČR se celkově zvýšil počet smogových dnů (56 dní a pět hodin), které byly vyhlášeny nově i ve městech bez těžkého průmyslu.

Podle slov Miroslava Zaura nechybí českému plynárenství ochota investovat případně do rozvoje dalších nových zdrojů a distribučních sítí, pokud by se jednalo třeba o dotace pro plynové kotle zejména v emisemi zatížených regionech, podpora malých decentralizovaných zdrojů tepla a kombinovaných zdrojů elektřiny a tepla (kogenerace) aj. -

Přeprava a skladování plynu

Plynárenskou síť tvoří tranzitní a distribuční přepravní plynovody, kompresní stanice a předávací stanice. Plyn je pak skladován v osmi podzemních zásobnících plynu. Na velké vzdálenosti se plyn přepravuje buď pozemními či podmořskými plynovody, nebo - ve zkapalněné formě (LNG) - v tankerech.

Dálkové (tranzitní) plynovody jsou obvykle ocelová potrubí s obvyklým průměrem 1400 mm a tlakem plynu až 10 MPa. Kompresní stanice jsou vybudovány s roztečí cca 100 km plynovodu. Dálkové plynovody křižují státní hranice přes tzv. hraniční předávací stanice, ve kterých je kontrolováno množství a kvalita přepravovaného plynu.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí