Jak vznikají viklany?

Za viklan v pravém slova smyslu se považuje útvar vzniklý na daném místě. Nespadají sem tedy přemístěné balvany, přestože se viklají - jako například bludné balvany z dob ledových na území Moravské brány mezi Ostravou a Olomoucí.

Viklany vznikají kombinací procesů chemického a mechanického zvětrávání a následným odnosem nebo uložením rozrušené horniny do řek či do svahů.

Současný výzkum ale zjistil, že významným primárním činitelem, který umožňuje vytvoření podobných skalních útvarů, je - přinejmenším v pískovcích - napětí uvnitř horniny. Jakmile je horninový masiv zatížen, vytváří se v něm pod jeho vlastní vahou mechanické napětí. To působí proti erozi. Pokud je tedy hornina podrobena zvětrávání, je okolní materiál narušován a odnášen rychleji než zatížené jádro. (Podrobnosti uvádí odborný článek Bruthans et al. 2014.)

Další faktor, který může napomoci tvorbě viklanů, je kulovitá odlučnost horniny. Tento fenomén můžeme pozorovat u žulových (granitových) hornin.

Kombinací všech zmíněných činitelů může vzniknout právě viklan, nebo třeba skalní okno, jako je Pravčická brána.

Viklan zvaný Husova kazatelna. Zdroj Wikimedia Commons, autor JAn, licence CC BY-SA 3.0.

V Čechách jsou viklany časté v žulových skalních útvarech Jizerských hor či v některých oblastech Středočeské pahorkatiny.

Za nejznámější viklan České republiky bývá označována Husova kazatelna v Petrovicích na Sedlčansku. Jiné zajímavé viklany jsou například:

o viklan v Kadově,

o Vrškámen,

o viklan u Rybničné na Karlovarsku,

o viklan u Jesenice na Rakovnicku,

o viklan na Medvědí stezce na Šumavě,

o Bedřichovský viklan nedaleko hory Bouřný v Lužických horách.

Další tipy, kam vyrazit za těmito přírodními památkami, najdete na webech Kudy z nudy nebo Treking.cz.

Viklan blízko vrcholu Jelení stráně v Jizerských horách. Zdroj Wikimedia Commons, autor Lovecz, volné dílo / public domain.

Viklan v Kadově na Strakonicku. Zdroj Wikimedia Commons, autor Japo, volné dílo / public domain.

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz