Města většinou bioodpad už třídí, pro vesnice to může být problém

Některá z nich konkrétně sběr biodpadu podporují různými formami už několik let, možnosti třídění ale plánují dále rozšiřovat. Pro menší obce to ale může být problém. Přinese jim to nové náklady, navíc tam lidé často využívají svoje vlastní komposty, zjistila ČTK.

V některých menších obcích mohou lidé zatím využívat služeb sběrných dvorů v nedalekém okolí. To je případ i Lužan na Jičínsku, tamní obyvatelé mohou bioodpad rostlinného původu vozit do Mlázovic. Zhruba stejně daleko do Mlázovic je i z Holovous, obce se zhruba 500 obyvateli. Tam zatím o způsobu třídění odpadu nerozhodli. "Lidé na vesnici biodpad většinou sami likvidují na vlastním kompostu. Bude složité je naučit, že to bude jinak," řekla starostka Holovous Zlatuše Brádlová.

Radnice větších měst ale už problém většinou vyřešený mají. Lidé mohou využít například sběrných dvorů, po městech jsou často rozmístěny hnědé kontejnery určené na bioodpad, začínají fungovat kompostárny a někde obyvatelům zdarma dávají nebo půjčují vlastní kompostéry. Nakládání s bioodpadem stojí města řádově miliony korun ročně.

Množství vytříděného bioodpadu ale každým rokem roste, proto hodlají města možnosti jeho svozu dále rozšiřovat. Například v Turnově letos postaví kompostárnu za 13,4 milionu korun, využít ji budou moci i města z okolí. Vlastní kompostárnu připravují i Domažlice, kompostovací zařízení za desítky milionů postaví také Klatovy. V Liberci pak letos k dosavadním 90 přibude dalších 500 hnědých popelnic, nádoby na bioodpad zvažují také v Ústí nad Labem.

Naopak žádné rozšiřování popelnic na bioodpad teď neplánují v Ostravě, protože by to její rozpočet zatížilo 15 až 20 miliony korun. Lidé tam mohou biologický odpad odvážet do sběrných dvorů, koupit si popelnice od společnosti OZO nebo využít velkoobjemových nádob, které bývají během roku rozmístěny v některých lokalitách.

Také v Praze letos chystají opět svoz bioodpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Budou vždy umístěny na vybraných místech podle předem daného harmonogramu. Pražané mohou bioodpad kromě toho třídit hned několika dalšími způsoby - odevzdávat zahradní odpad ve sběrných dvorech nebo si objednat a zaplatit kompostejnery, které si mohou objednat online na stránkách Pražských služeb.

Na podzim 2014 byla přijata novela zákona o odpadech, která obcím stanovila povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadu a kovů. Rozsah a způsob třídění stanovila vyhláška. Kovy se musí třídit od 1. ledna, u bioodpadu povinnost platí od 1. dubna do konce října.

Obce za posledních sedm let vyčerpaly z evropských fondů na zkvalitnění třídění a sběru odpadu 14 miliard korun. V novém operačním programu je připraveno přes šest miliard. "Na starostech je, aby občany motivovali k třídění bioodpadu. Je to surovina, se kterou můžou dál ekonomicky nakládat," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Záleží podle ní na motivaci. Není prý důvod, proč by se i na velkých sídlištích nemohlo podařit bioodpad třídit.

MŽP stále jedná s ministerstvem zemědělství, aby se kompost mohl co nejvíce dávat do půdy. Díky tomu by se předcházelo erozi. Záleží tak podle Roubíčkové na obcích, aby se s zemědělci domluvily. Ti se ale prý zatím k využívání tohoto druhu kompostu staví zdrženlivě.