zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Chování obyvatelstva při úniku nebezpečných chemických látek

24.03.2015
Havárie
Chemické látky
Chování obyvatelstva při úniku nebezpečných chemických látek

Téměř každý den můžeme sledovat v médiích různá neštěstí, při kterých umírají lidé. Již jsme si zvykli, že v životě lidí mohou nastat neočekávané situace...

Kromě živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, jsou pro Českou republiku pravděpodobné také havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Definice pojmu nebezpečná chemická látka používaná v této příručce vyžaduje vyjádření z více hledisek a je uvedena v části II a.

Příručka je určena pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obyvatelstvo v zónách havarijního plánování podle zákona č. 353/1999 Sb., kde je možnost úniku nebezpečných chemických látek s toxickými vlastnostmi.Příručku lze využít ve všech obcích, neboť přes ně nebo v jejich blízkosti vede silnice nebo železnice.
K úniku nebezpečných chemických látek může dojít z různých důvodů, a to především:
  • následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou při přepravě nebezpečné látky,
  • vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru, sesuvem půdy apod.,
  • při teroristických útocích,
  • následkem válečných operací.
K úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky všude. Mimo stacionární zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky, přepravující nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Jejich únik nelze také vyloučit z potrubí a ze skládek Zatímco největší rozsah ohrožení v důsledku úniku nebezpečných chemických látek přestavují stacionární zdroje, u mobilních zdrojů dochází k únikům nejčastěji.
Častá příčina úniku nebezpečných chemických látek je technologická (provozní) havárie. Dosavadní poznatky ukazují, že vlivem technologických havárií došlo k rozsáhlým úmrtím a poškozením zdraví. Typickým příkladem následků takové technologické havárie je indický Bhopál, kdy na následky úniku nebezpečných chemických látek zemřelo dosud přes 5000 lidí. Jako příklad havárie s rozsáhlou kontaminací terénu a následnou evakuací obyvatelstva lze uvést italské město Seveso, které poté dalo název systému preventivních opatření států Evropské unie. V posledních letech dochází k častým únikům chloru, oxidu siřičitého a ke znečištění ovzduší amoniakem v několika městech ČR. V prosinci 2003 došlo v jihozápadní Číně k prasknutí vrtu zemního plynu s velkým obsahem sirovodíku, následkem toho zemřelo 233 lidí.
Tragické byly havárie:
  • Na Slovensku nedaleko Košic zemřelo následkem úniku plynu s velkým obsahem oxidu uhelnatého 11 osob.
  • V Olomouci v podniku Farmak, a.s., došlo vlivem vylití kyseliny sírové do kanalizace s obsahem sirníků k uvolnění toxické směsi, a tím k usmrcení jedné osoby v objektu a jedné osoby mimo objekt podniku. Stalo se to tím, že kyselina vytěsnila z přítomných sirníků sirovodík, pak byla následně neutralizována sodou a vytvořený oxid uhličitý vytlačil sirovodík do potrubí.
  • Vznik nebezpečných látek může nastat také při požáru a to několika způsoby:
    • ve zplodinách hoření ve formě toxických oxidů; což nastává při každém požáru,
    • produkty chemických reakcí v důsledku vyšších teplot ve formě toxických sloučenin; typickým příkladem může být událost v uvedeném městě Seveso
    • odpařením přítomných nebezpečných látek v požáru vlivem zvýšené teploty;
    • příkladem může být únik pesticidů v obci Boršov na Moravě při požáru v provizorním skladu.

II. Informace o vlastnostech nebezpečných chemických látek

a) Definice pojmu nebezpečná chemická látka
Z hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce považovány látky vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt. Konkrétněji je velká část těchto látek uvedena v tabulkách 1 a 2 v příloze 1 zákona 353/1999Sb., o prevenci závažných havárií.
Za nebezpečné chemické látky v této příručce nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně nevykazují toxické vlastnosti. Ochrana osob před hořlavými látkami náleží do oblasti požární bezpečnosti obdobně jako prevence a příprava opatření před látkami s výbušnými vlastnostmi.
Jako nebezpečné chemické látky jsou pro potřeby této příručky uvažovány látky, které jsou především při vdechování vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé a jsou za normálních atmosférických podmínek plyny anebo nízko-vroucími kapalinami, resp. mohou být rozptýleny ve formě aerosolu. Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které jsou vyráběny, skladovány, přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob. Dříve byl místo pojmu nebezpečná chemická látka používán pojem nebezpečná škodlivina nebo jen škodlivina.
Vzhledem k tomu, že se dnes počet chemických látek počítá na miliony, z toho toxických na desetitisíce, lze i nadčasově odhadnout počet nebezpečných chemických látek splňujících definici pro tuto příručku řádově na stovky. Desítky nejvíce frekventovaných nebezpečných chemických látek jsou v příručce uvedeny.
Seznam nebezpečných chemických látek je vydáván pravidelně od roku 1999 ve sbírce zákonů, v nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává se Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek ve znění pozdějších předpisů (258/2001 Sb.)
Jde o rozsáhlý, ale málo přehledný dokument, kde je obtížné vyhledat nebezpečnou chemickou látku. Z tohoto důvodu zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR seznam nebezpečných chemických látek z uvedeného nařízení vlády na internetu, kde ho lze nalézt na adrese (www.mpo.cz/dance1). Použití je vyhrazeno úřadům po zadání hesla, které lze získat u uvedeného resortu.
b) Základní pojmy z toxikologie nebezpečných chemických látek
Toxikologie je nauka o jedech. Jedy jsou látky, které způsobují otravy i v malých nebo opakovaných malých dávkách, při jejich používání jsou otravy časté nebo známé. Stručné údaje a základní pojmy z toxikologie jsou uvedeny pro doplnění přehledu o této vědecké disciplíně.
  • Expozice je vystavení lidského organismu účinkům nebezpečné chemické látky, jde o celý proces vniknutí látky do těla, její transport k vlastním místům účinku. Expozice může být jednorázová, opakovaná a také akutní, kdy do organizmu vniklo najednou nebo v krátké době větší množství látky, a chronická při dlouhodobém a opakovaném působení nebezpečných chemických látek. Podle místa vniku nebezpečné chemické látky do organismu se expozice dělí na inhalační - vdechováním, perorální - požitím ústy aperkutánní - přes kůži a jiné. Pro situace popisované v této příručce jsou jednoznačně nejpravděpodobnější expozice akutní a inhalační, vzácněji akutní a perkutánní.
Efektivní - účinná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která zpravidla při 10minutovém působení vyvolá s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob objektivní účinek, na př. čichový vjem, mírnou otravu bez následků, otravu s přechodnými nebo trvalými následky a pod. Značí se EC (přesněji na př. EC 5010 = 0,02 mg/l to znamená, že vdechování uvedené koncentrace po dobu 10 minut vyvolá u 50 % osob účinek).
Letální - smrtelná koncentrace nebezpečné chemické látkyje koncentrace, která při 10minutovém působení způsobí s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob smrt. Označuje se LC (přesněji na př. LC10010 to je za 10 minut způsobí u 100 % osob smrt LC je vlastně EC, kde účinkem je smrt). LC a EC se vyjadřují v ppm, což jsou desetitisíciny objemových %, 1 obj. % = 10 000 ppm), v mg/l, resp. v mg/m3. Přepočty:
údaj v ppm = údaj v mg/m3 . 24,04/MH (při 20 °C a atmosférickém tlaku 1013, 25 hPa.
údaj v mg/m3 = údaj v ppm . MH/24,04 . (MH - molekulová hmotnost látky).
Z hodnot smrtelných koncentrací se odvozují a stanovují hygienické limity:

Přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (změna: 523/2002 Sb.).
  • Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací a platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin.
  • Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec vystaven v žádném časovém úseku osmihodinové pracovní směny .
  • Imisní limity (IL) hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší. Imisní limity se pro některé v příručce uváděné nebezpečné chemické látky (oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak) stanovují podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Podle zákona č. 86/2002 Sb., oochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, je možnost doplnění i o jiné nebezpečné chemické látky, neboť se provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a je možno zpracovat nebo doplnit seznamy referenčních koncentrací jakýchkoli látek, které negativně ovlivňují zdraví. Tak byly do seznamů zařazeny dříve také chlor a formaldehyd, fluor, sirouhlík a sirovodík a to pod názvem komunální koncentrace. Více prosím čtěte na: www.mvcr.cz
  • ZDROJ:mvcr.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
EKONOX s.r.o.
1
2. 2019
1.2.2019 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí