zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nové přikázání: šetři energiemi

23.03.2015
Energie
Firemní ekologie
Nové přikázání: šetři energiemi

Energetická efektivita šplhá v žebříčku priorit Evropské unie nahoru. V Česku si úspory v příštích letech vyžádají investice za 180 miliard korun.

Chuť šetřit ve veřejných výdajích v Česku i jiných evropských zemích klesá. Tlak na úspory však roste jinde - v oblasti spotřeby energií. Efektivnější nakládání s energiemi se stává jednou z hlavních priorit Evropské unie a trendu se nevyhne ani Česko.

Hlavní motivací pro úspory je snaha snížit emise skleníkových plynů a škodlivin, jež vznikají při spalování fosilních paliv. Pod pláštěm ekologie se však skrývá také lukrativní byznys. Řada firem - od stavařů přes výrobce stavebních materiálů či měřidel spotřeby až po dodavatele technologií pro energeticky úsporné podniky a domácnosti - se dostane k miliardovým zakázkám.

Pokud sečteme evropské fondy a národní program Nová zelená úsporám, zájemci budou moci čerpat dotace a zvýhodněné úvěry v celkové výši 61 miliard korun. Celková hodnota takto podpořených investic dosáhne výše 95 miliard korun.

Objem nutných investic potřebných k tomu, aby Česko splnilo unijní cíl v oblasti energetické efektivity k roku 2020, je ještě vyšší. Hospodářská komora ČR jejich celkovou výši odhaduje na 180 miliard korun. Část požadovaných investic tak budou muset podniky a lidé realizovat i bez státní podpory.

Stavidla dotací se otevírají

Přístup k dotacím se otevře za pár týdnů. V květnu chce vládní agentura CzechInvest vyhlásit první výzvu k předkládání projektů na energetické úspory ve firmách. Podporu bude možné čerpat nejen na samotnou rekonstrukci budov a zefektivnění výroby, ale také třeba na modernizaci či náhradu energetického zdroje, výměnu tepelných rozvodů či na úspornější osvětlení.

Ministerstvo průmyslu spolu s agenturou CzechInvest má na starost dělení peněz z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Ten je určen pro malé a střední podniky s výjimkou provozoven umístěných v Praze. První příjemce zvýhodněných úvěrů chce agentura vybrat na konci roku.

Případní zájemci však mohou narazit na jeden problém. Ne všichni dostanou "pravé" dotace. Správci dotačního programu chtějí nabízet hlavně zvýhodněné úvěry, případně též úhradu části úroku z běžného bankovního úvěru.

Zástupci českého průmyslu nejsou z této novinky zrovna nadšeni. "Jedná se spíše o skrytou podporu bankovního sektoru než o pomoc firmám. Banky sedí na penězích a Evropská unie se je snaží motivovat k tomu, aby alespoň část těchto peněz uvolnily," poznamenal energetický expert Svazu průmyslu a dopravy Jakub Vít.

Ministerstvo však zvolené řešení obhajuje. "Podpora energetické účinnosti prostřednictvím finančních nástrojů přinese žadatelům nižší administrativní zátěž než dotace a rychleji dostupné financování projektu v jeho průběhu. Tedy ne až zpětné proplacení jako u dotací," říká mluvčí ministerstva Igor Walter.

Vedle programu určeného hlavně pro průmyslové podniky existuje ještě další, zacílený na modernizaci teplárenských zdrojů a soustav. Úspěšní zájemci zde mohou do konce desetiletí získat celkem až 3,9 miliardy korun. První výzvu k předkládání projektů vyhlásí CzechInvest v červnu.

Naopak projekty pro veřejný a neziskový sektor, které má na starost ministerstvo životního prostředí, mají zpoždění. První výzvu k předkládání projektů vyhlásí tento resort až na podzim. "Vyhodnocení proběhne do tří měsíců od ukončení příjmu žádostí, aby žadatelé ještě stihli stavební sezonu 2016," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Zacílení podpory je v rámci Operačního programu životní prostředí podobné jako v případě OPPIK. Také v tomto případě chce stát podporovat hlavně snížení energetické náročnosti starších budov, náhradu neekologických kotlů a využití obnovitelných zdrojů energie.

Ministerstvo životního prostředí též ustoupilo od klasických dotací, poskytovat bude kombinaci dotace a úvěru. "Díky kombinaci s úvěrem se zvýší množství realizovaných projektů. Dosáhneme tak co největšího efektu v úsporách energie," vysvětluje Petra Roubíčková.

K dotacím na energetické úspory se dostanou i domácnosti. Pro jejich potřeby je určen národní program Nová zelená úsporám financovaný z příjmů státu z prodeje emisních povolenek. Tady jsou podmínky nejvstřícnější, úspěšní žadatelé mohou získat dotaci až na 50 procent hodnoty projektu.

Stát během následujících osmi let poskytne na podpořené projekty přes 25 miliard korun, z toho polovina bude určena pro majitele rodinných domků. Dalších 30 procent bude směřovat na úsporná opatření ve veřejných budovách. Na bytové domy, které byly středem zájmu státu v minulých letech, tentokrát zbude jen jedna pětina z celkového balíku peněz.

Také zde se jedná hlavně o zateplení domu, výměnu uhelného kotle za ekologičtější zdroj tepla a příspěvek na novostavbu s minimální spotřebou energie. Největší pozornost vyvolává návrh, aby dotace mohli lidé získat i na pořízení střešních fotovoltaických panelů.

Z materiálu předloženého do připomínkového řízení vyplývá, že by stát mohl touto formou podpořit 10,5 tisíce malých střešních fotovoltaik o celkovém výkonu přes 20 megawattů.

Ministerstvo životního prostředí zatím nechce tento záměr blíže komentovat s odůvodněním, že jde teprve o návrh, který ještě neprošel připomínkovým řízením a nezískal souhlas vlády.

Česko neefektivní a plýtvající

Vládní i evropské peníze mají přispět k tomu, aby Česko ze sebe setřáslo pověst země, kde se s energiemi plýtvá. Navíc se blíží rok 2020, ke kterému se členové Evropské unie zavázali zvýšit energetickou efektivitu o 20 procent.

Podle posledních údajů Eurostatu je Česká republika třetí nejhorší mezi 28 členskými státy, co se týká spotřeby energie na jednotku výkonu ekonomiky. Horší je už pouze Bulharsko a Estonsko (viz přehled na straně 18). Oproti průměru Evropské unie se v Česku spotřebuje dvaapůlkrát více energie na stejný objem vytvořeného HDP.

Pokud zohledníme paritu kupní síly, mnoho se tím nezmění. Česko se pouze přesune na čtvrtou pozici. Mimochodem, lze narazit na názor, že podobné srovnání kulhá. Nezohledňuje teploty v jednotlivých zemích (sever Evropy v zimě spotřebuje více energie než jih) ani podíl průmyslu na hrubém domácím produktu. V tuzemsku je tento podíl na evropské poměry velmi vysoký.

Český průmysl má podle Jakuba Víta ze Svazu průmyslu a dopravy mnoho prostoru ke zlepšení, oproti okolním státům však prý nijak nezaostává. Jako důkaz uvádí statistiky Světové energetické rady, podle kterých je energetická náročnost tuzemského průmyslu shodná s Německem i s unijním průměrem.

Na méně známou okolnost upozornil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Energetickou náročnost Česka navyšuje vysoký export elektřiny," uvedl Dlouhý na konferenci o energetických úsporách, kterou minulý týden uspořádal Institut pro veřejnou diskusi spolu s týdeníkem Ekonom. Pokud by vývoz odpadl, spotřeba paliv a energie v tuzemsku by klesla o zhruba sedm procent.

Odborná veřejnost se rozchází také v názoru, v jakých oblastech je nejvýhodnější investovat do úsporných opatření. "Nákladově vychází nejlépe energetický management, snižování ztrát v rozvodech, modernizace energetických zdrojů a podpora výstavby pasivních domů," uvedl ředitel útvaru rozvoje podnikání společnosti ČEZ Petr Štulc.

Naopak se podle Štulce příliš nevyplatí investice do zateplování budov. Předseda řídicího výboru sdružení Šance pro budovy Ondřej Šrámek s tímto názorem nesouhlasí. "Dotace mají směřovat právě na projekty s delší návratností, jako je zateplování budov," tvrdí.

Někdy to jde i bez dotace

Podle odborníků oslovených týdeníkem Ekonom existují opatření, která se vrátí velmi rychle a žádné dotace nepotřebují. "Typickým příkladem rychlé návratnosti u domácností je náhrada žárovek úspornými světelnými zdroji v místech, kde se svítí alespoň tři hodiny denně. Levnější kompaktní zářivky se zaplatí za půl roku, dražší LED diody zhruba za rok," uvedl Bronislav Bechník z odborného portálu TZB-info.

Také návratnost některých opatření v průmyslových i jiných podnicích je až překvapivě krátká. "Například efektivním řízením vzduchotechniky a čerpadel mohou firmy získat investované peníze zpět již za osm měsíců, u osvětlení pak mohou počítat s tříletou až pětiletou návratností. Rekuperace tepla si na sebe vydělá přibližně za tři roky," říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric.

Základním návodem, jaká opatření ve firmě učinit, má být energetický audit. Ten bude od letošního léta povinný pro 2150 největších podniků. Novou povinnost jim ukládá novela zákona o hospodaření energií, kterou v únoru schválili poslanci.

Pro některé společnosti to může být další nepříjemné papírování spojené s finančním výdajem. Podle šéfa firmy Schneider Electric se audit rozhodně vyplatí. "Ze zkušenosti víme, že energetické audity přinášejí opatření, která ušetří firmám v průměru 14 procent. Známe i případy, kdy se podniky dostanou až na 32 procent úspor," dodává Jaroslav Žlábek.

V případě veřejných budov roste zájem o Energy Performance Contracting (EPC). Ve stručnosti ho lze popsat tak, že dodavatelská firma provede opatření zaměřená na snížení spotřeby energie. Majitel budovy následně investici splácí z peněz, které ušetří například za vytápění a osvětlení. Třeba pražské Rudolfinum v únoru dokončilo modernizaci energetického hospodářství, která umožní srazit náklady o stovky tisíc korun ročně.

Investice do zateplení starších panelových domů naopak není bez státní podpory příliš atraktivní. Navzdory tomu, že úspora v nákladech za vytápění se běžně pohybuje okolo 40 procent, se vynaložené peníze (včetně části uhrazené dotací) vrátí až za zhruba 15 let.


180 miliard Kč

Tolik bude třeba v Česku investovat do zvyšování energetické efektivity,
aby splnilo cíl Evropské unie stanovený k roku 2020.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí