Pátek, 29. března 2024

Lidé z praxe jsou kvalitnějšími studenty

Rozhovor s Dagmar Juchelkovou, vedoucí katedry energetiky na VŠB-TU Ostrava

Lidé z praxe jsou kvalitnějšími studenty

PEREX: Ve firmách chybějí vzdělaní technici, o čemž se v posledních letech hodně hovoří. Méně se ví, že největší hrozbou pro průmysl je nedostatek energetiků. Na katastrofické scénáře reagovala katedra energetiky Fakulty strojní Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, která letos otevírá nový, poněkud neobvyklý obor. O problému, na který upozorňuje i Národní vzdělávací fond, i o novém oboru jsme hovořili s vedoucí katedry, profesorkou Dagmar Juchelkovou.

OTÁZKA: HN: Od září zahajujete nový obor Energetika 21. století. Je v kombinované formě studia, určené pro lidi z praxe. Kde vznikla myšlenka na jeho založení?

Vznikla z našeho každodenního kontaktu s celou řadou firem, s nimiž spolupracujeme. Od nich zaznívalo, že jim začínají palčivě chybět zkušení energetici, které z čerstvých absolventů škol mávnutím kouzelného proutku nevytvoříte. Navíc umíme věci, které by chtěli umět taky.

OTÁZKA: HN: Nový výukový program jste tedy šili na míru. Pro koho bude určen?

Výhradně pro lidi z praxe, kteří například nedostali šanci studovat nebo prostě jen po střední škole nevěděli, který obor by jim byl blízký; tedy pro středoškolsky vzdělané lidi, kteří pracují v průmyslových podnicích zabývajících se energetikou. Po tříletém studiu bude člověk bakalář energetik, navázat pak může inženýrským studiem.

OTÁZKA: HN: Proč ale kvůli tomu hned vytvářet nový obor?

Naše zkušenosti ukazují, že energetik by se měl na svou profesi více zaměřit už v prvním ročníku vysoké školy. Dnes se u nás na fakultě studenti bakalářských oborů specializují až od třetího ročníku, a to je pro energetiky pozdě. A pro člověka, který si přichází doplnit vzdělání z praxe, je to ještě méně vhodné nastavení. Ten by se měl na vysoké škole opravdu maximálně věnovat tomu, co v práci dělá. Nejprve jsme chtěli stávající obor Provoz a vývoj energetických strojů a zařízení posunout do polohy, která by více vyhovovala. Ale to technicky nešlo. Proto jsme se rozhodli pro speciální obor. První kolo přijímacích zkoušek na něj bude už teď v dubnu, druhé v červnu. Zkoušky budou prominuty těm uchazečům, kteří vykonali maturitní zkoušku z matematiky, případně fyziky, nebo dosáhli dobrých výsledků z Národní srovnávací zkoušky společnosti SCIO.

OTÁZKA: HN: Nebudou absolventům chybět ty úplné základy matematiky, fyziky, matematického modelování?

Nevypustíme je zcela. Myslím si, že každý technik by je měl dostat, ale pak už by se měl kontinuálně věnovat své problematice. Musíme si uvědomit rozdíl mezi studentem, který přichází po letech ve výrobě, a čerstvým absolventem střední školy, který se potřebuje nejprve rozkoukat a teprve po čase zjistí, že by ho bavila více třeba doprava, řízení... nebo energetika. Praktik už ví, co ho zajímá, a je mu taky jasné, proč se točí turbína, jak vypadá svařování nebo frézování. Potřebuje se více dovědět o elektřině, o spalování, o systému řízení. A většinou se ho ředitel ptá: Ty máš sice skvělé nápady, ale co to bude stát? Takže by měl také něco vědět o ekonomice provozu. Aby se tohle všechno naučil, tak jeden rok specializace po obecném studiu strojařiny nestačí.

OTÁZKA: HN: Podle Národního vzdělávacího fondu je nedostatek energetiků ještě palčivější než nedostatek techniků obecně. Kde podle vás vznikl ten problém?

Myslím, že je to důsledek dřívějšího bohorovného života energetických firem. Energetiků bylo vždycky relativně dost, protože fungovalo povědomí, že havíř a energetik se vždycky dobře uživí. Zkušení fachmani podnikům stačili, více jich nepotřebovali. Než se pak ve firmách vzpamatovali, najednou jim ostřílení energetici odcházejí do důchodu, aniž by měli předtím možnost předat své zkušenosti nastupující generaci, protože nebylo komu. Zároveň je dnes širší sféra, kde by energetici měli působit. Zapotřebí jsou nově například při zateplování domů, u všech forem obnovitelných zdrojů energie, ve spalovnách. Všechna zařízení jsou sofistikovanější a také choulostivější. Kdysi obsluze stačilo vědět, že do kotle musí hodit několik lopat uhlí. Dnes musí přemýšlet nad granulometrií paliva, nad jeho přesným složením i dávkováním, nad možností použití alternativního paliva, nad emisními limity...

OTÁZKA: HN: Opakovaně tvrdíte, že obor orientovaný na lidi z praxe pomůže udržet kvalitu studentů. Můžete tu myšlenku vysvětlit?

Dnes je poměrně malý výběr studentů, protože vysokých škol je hodně a středoškoláků málo. Navíc technickým oborům stále nevěnují dostatečnou pozornost. Aby vysoké školy naplnily stavy, často nabírají i studenty, kteří nemají ani patřičný zájem o obor, ani dostatečný potenciál. Kolikrát jdou na techniku jen proto, že přijímací kritéria nejsou dost přísná. Kdežto lidé z praxe už vědí, co chtějí v životě dělat a co je baví. A když už ten čas studiu věnují, chtějí ho strávit užitečně, ne ho promrhat. Nechodí na přednášky, aby během nich koukali do notebooku na videa nebo pokecali s kamarády. Potřebují načerpat co nejvíce informací a ty pak co nejlépe využít v práci. Proto jsem přesvědčena, že chceme-li zachovat kvalitu, musíme dát daleko větší prostor pro studium lidem z praxe.

Moderní doba totiž postupně odnaučila už děti dělat normální věci. Neskládaly si vlaštovky nebo čepice z novin. Nevyzkoušely si, že když vylezou na strom a neunese je větev, tak spadnou. Nepomáhali přišroubovat poličku, protože takové práce už si doma sám skoro nikdo nedělá. Najednou jsme se podivili, že nám vyrůstají generace bez jakéhokoliv vztahu k technice. Než tedy přijde na vysoké školy generace, která bude odkojená Merkurem, budou právě lidé z praxe těmi, kteří pomohou zachovat kvalitu absolventů vysokých škol a nahradit propad celé jedné, ne-li dvou generací energetiků.


Dagmar Juchelková

Na VŠB-TU Ostrava pracuje prof. ing. Dagmar Juchelková, Ph.D., jako vedoucí katedry energetiky. Řadu let spolupracuje s Mezinárodní energetickou agenturou v oblasti využívání fosilních paliv, předsedá Implementační dohodě pro fluidní konverze této agentury. Je členkou Výzkumné rady TAČR. Zaměřuje se na efektivní využívání odpadů a biomasy. Vychovala řadu doktorandů, školí doktorandy i v zahraničí. Mluví plynně německy i anglicky.

AUTOR: Ivana Gračková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů