Číslo týdne: 3/4. Chceme-li zabránit nebezpečné změně klimatu, musíme ponechat v zemi 3/4 zásob fosilních paliv, říkají elitní vědci a ekonomové
Pokud chce lidstvo zabránit nebezpečné změně klimatu (tedy růstu teploty o více než 2 stupně), musí nechat v zemi 75 procent současných zásob uhlí, ropy a zemního plynu. Shodli se na tom přední vědci a renomovaní ekonomové - jako třeba bývalý šéfekonom Světové Banky Nicholas Stern nebo ekonomický poradce generálního tajemníka OSN Jeffrey Sachs [1].
Podle zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která je výsledkem celosvětového souhrnu vědeckých prací a poznatků [2], je jistota 95 procent, že větší část změny klimatu je důsledkem činnosti člověka (tedy zejména spalování fosilních paliv).
První desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850 a tání ledu v Grónsku a Antarktidě se výrazně zrychlilo. Oceány se okyselují a jejich hladina stoupá stále rychleji. To ohrožuje oceány jako klíčový ekosystém. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných v důsledku častějších povodní, vln veder a sucha a snížené produkce potravin.
Rok 2014 byl nejteplejším v historii měření [3]. Zároveň se však zastavil růst emisí skleníkových plynů, přestože ekonomický růst pokračoval [4]. V globálním měřítku a v rozvíjejících se ekonomikách (jako například v čínské) se potvrdilo to, co platí ve vyspělých zemích včetně České republiky už nějakou dobu - ekonomický růst vůbec nemusí doprovázet vysoké znečištění.
Naopak. Prosperující Británii se podařilo snižovat posledních šest lest emise každoročně o 2 procenta, loni dokonce o 9 procent [5]. A to díky antifosilnímu zákonu, který stanovil závazné tempo snižování závislosti země na plynu, ropě a uhelných dolech s cílem omezit spotřebu fosilních paliv o 80 procent. Zákon skrze návazný program zateplování domů napomohl tomu, že anglické a velšské domácnosti mají o čtvrtinu nižší spotřebu elektřiny a plynu na vytápění něž před několika lety [6].
Jenže britský zákon samozřejmě nestačí. Musí se snažit i další země, neboť bez podstatného snížení uhlíkových emisí budou dopady změn klimatu větší, než na jaké se dokážeme adaptovat. Německo se přidalo se svojí Energiewende (snížení emisí o 80-95 % do roku 2050), Francie s antifosilním zákonem (snížení emisí o 75 % do roku 2050). USA zase houfně zavírá uhelné elektrárny a Čína mohutně instaluje solární panely a elektrárny větrné. Jen v prvním čtvrtletí 2015 byly v Číně připojeny fotovoltaické elektrárny, které mají celkově větší výkon než naše jaderné elektrárny Temelín a Dukovany dohromady [7].
Naše vláda se zavázala připravit českou obdobu úspěšné antifosilní legislativy už ve svém programovém prohlášení [8]. Koncept zákona má vláda dostat na stůl od ministra Richarda Brabce v následujících týdnech.
První krok k rozhýbání výroby čisté domácí elektřiny je za námi, novela zákona odstraňuje hlavní bariéry pro instalaci solárních střech. Chceme-li se ale připojit k úspěšným zemím, musí vláda pomoci rodinám s investicemi do fotovoltaických instalací. A především nastavit rozumné obchodní modely, které pomohou zejména obcím stavět si vlastní větrné elektrárny a zbavit se tak závislosti na velkých elektrárenských společnostech.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: