zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Roční objem recyklace zlata ve světě přesahuje 1 100 metrických tun

09.06.2015
Recyklace
Roční objem recyklace zlata ve světě přesahuje 1 100 metrických tun

Podle posledních dostupných údajů se celkové celosvětové nadzemní zásoby zlata pohybují kolem 176 000 metrických tun.

Tyto zásoby zahrnují šperky, oficiální rezervy centrálních bank, privátní investice nejčastěji ve formě uzančních slitků, mincí a medailí a průmyslovou výrobu. Ačkoliv je možné všechny tyto podoby zlata recyklovat, jen velmi malá část jde zpět do oběhu, a tvoří tak součást aktuální nabídky na globálním trhu. Podle respektované organizace World Gold Council byly rekordní hodnoty recyklovaného zlata dosaženy v roce 2009, kdy ale objem recyklace odpovídal jen asi 1 % celkových nadzemních zásob.

,,Je pro to několik důvodů. Lidé si často šperky uchovávají, investoři vnímají zlato jako pojistku proti inflaci a také jako vhodný nástroj pro zajištění nejen svých úspor, ale třeba i rodinných příslušníků pro další generace. Centrální banky považují zlato za rezervní jistinu. Někteří lidé si také neuvědomují hodnotu zlata v technologických zařízeních, jako jsou mobily a počítače," vysvětluje Josef Bříza, obchodní ředitel divize Recyklace společnosti SAFINA.

Recyklace je budoucnost

Díky svým jedinečným vlastnostem a omezeným podzemním zásobám je zlato stále hojněji recyklováno a do budoucna budeme v této oblasti zaznamenávat rostoucí trend. World Gold Council uvádí, že v období 1995-2014 představovalo recyklované zlato 1/3 celkové světové nabídky tohoto drahého kovu. Recyklační průmysl se zlatem se rozděluje na dva segmenty. Prvním segmentem jsou předměty obsahující zlato s vysokou přidanou hodnotou, to tvoří až 90 % zmíněného podílu. Nejčastěji sem spadají šperky, zlaté pruty či mince. Tento typ materiálu obsahuje výrazný podíl slitin zlata s jedním či více kovy. ,,Oddělení těchto kovů je poměrně jednoduché, jedná se o ustálené chemické procesy či fyzickou separaci. Některé procesy rafinace využívají také tavení slitin. Pro dosažení vysoké ryzosti drahého kovu se používají i komplikovanější metody. Naše společnost nejčastěji využívá rafinaci kombinující tavení a chemický proces pomocí lučavky královské," upřesnil Josef Bříza.

Druhou skupinu představuje zlato z průmyslu, především pak z výrobků z elektronického a elektrotechnického sektoru na konci životního cyklu. Zlato z tohoto segmentu tvoří zbylých 10 %. Před deseti lety činil průmyslový materiál obsahující zlato jen 5 %, jeho podíl tedy značně roste. Takovýto materiál obsahuje za prvé drahé kovy ve velmi nízké koncentraci a za druhé může obsahovat až 60 různých prvků, nebo i nebezpečné chemikálie. Proto je jeho recyklace náročnější ekonomicky i technologicky.

Zlato se používá v elektronickém průmyslu zejména pro výrobu vodičů. Například poslední studie World Gold Council zmiňuje, že v roce 2010 obsahovaly mobilní telefony 200-350 gramů zlata na metrickou tunu. Když k tomu připočítáme stříbro a palladium, jež v telefonech taktéž najdeme, tvoří drahé kovy přes 90 % hodnoty mobilního telefonu na konci jeho životnosti. Plast a ocel v tomto sektoru dominují co do hmotnosti, zlato pak hodnotou. U zmíněného druhého segmentu budeme vzhledem k rostoucí poptávce po elektronice a zkracujícímu se životní cyklu produktů pozorovat rostoucí trend využití zlata. Na druhé straně se výrobci snaží drahé kovy nahrazovat i jinými, levnějšími kovy. Trh bude produkovat díky rostoucí globální poptávce stále více mobilních telefonů a dalších zařízení, podle odhadů World Gold Council by totiž v roce 2017 mělo být vyrobeno dokonce až 2,2 miliardy mobilních telefonů a 0,5 miliardy tabletů. To bude mít jasný následek: očekává se, že na globální úrovni by měl narůst objem průmyslových materiálů s obsahem zlata ze 49 milionů metrických tun v roce 2012 na 99 milionů metrických tun v roce 2025. V roce 2014 byla globální kapacita pro recyklaci průmyslového materiálu s obsahem zlata 600 000 metrických tun, do roku 2018 by kapacita mohla dosáhnout až 690 000 metrických tun.

,,V České republice jsme v minulém roce zpracovali 1,2 tuny zlata, což je 65 % objemu místního trhu. Pokrýváme samozřejmě i poptávku širšího evropského regionu," uvedl Viktor Fiala, generální ředitel společnosti SAFINA.

Cena zlata a ekonomický vývoj určují poptávku pro recyklaci

Recyklace zlata je ovlivňována vývojem ceny tohoto kovu a ekonomickými podmínkami. World Gold Council ve své studii ze začátku letošního roku zmiňuje, že v roce 1999 představovalo recyklované zlato 17% podíl v celkové nabídce kovu na trhu. V roce 2009, kdy cena zlata vzrostla a ekonomika ztrácela, dosáhl objem recyklovaného zlata rekordní výše, a to 1 728 metrických tun, což představovalo 42 % globální nabídky. Naopak v posledních letech, kdy cena zlata klesá a ekonomika ožívá, objem recyklovaného zlata klesá. V roce 2014 činila recyklace 26 % celkové nabídky, konkrétně 1 122 metrických tun. ,,Takto pružná reakce recyklačního průmyslu udržuje globální trh v rovnováze, jelikož reakce těžby zlata na vývoj trhu je výrazně pomalejší," uvedl Josef Bříza.

World Gold Council provedl ekonometrickou analýzu ročních objemů recyklovaného zlata za období 1980-2014, z níž vyplývají následující klíčové trendy pro celé odvětví: objem recyklovaného zlata dlouhodobě roste v průměru o 4 % ročně a hlavní zásluhu na tom mají šperky. Za druhé ekonomická krize podporuje růst recyklace zlata. Lidé se totiž v období ekonomických obtíží ,,zbavují" zlata a proměňují ho v hotovost. Podíváme-li se na finanční krizi v letech 2008-2009, byl její dopad na recyklaci zlata obrovský, světová recyklace se zvýšila o 25 %. Podle odborníků World Gold Council je dopad ekonomické krize ještě silnější, než je vývoj samotné ceny zlata, a to o cca 20 %. Navíc, změny v ceně zlata mají sice okamžitý, ale jen dočasný dopad na vývoj objemů recyklace.

Centrum recyklace je Asie

V recyklačním průmyslu panují značné regionální rozdíly. Např. v Severní Americe a Evropě vzrostl objem recyklace v roce 2004 z 27 % na 43 % v roce 2011, což bylo způsobeno zejména finanční krizí. V Asii, konkrétně v Číně se zásoba zlata navyšuje a s tím i objem recyklace. Na druhé straně indický trh má vývoj trochu odlišný, úroveň objemu recyklace zlata je víceméně stabilní a obecně tvoří jen malé procento celkové zásoby zlata na místním trhu. Konkrétně to je 0,5 % z celkové roční zásoby zlata ve výši 22 000 metrických tun.

Spotřeba zlatých šperků Indie a Číny v roce 2004 činila 28 % světové spotřeby, ale v minulém roce to bylo již 60 %, jelikož jednak narůstá populace a jednak se zvyšují příjmy domácností. Očekává se tedy, že Asie obecně bude hlavním centrem poptávky po zlatě a tedy i světovým lídrem v recyklaci.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí