zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ochranné pásmo vodního zdroje

05.06.2015
Voda
Ochranné pásmo vodního zdroje

,,Rozhodování" vodoprávního úřadu o zrušení ochranného pásma vodního zdroje

Otázka

Jak je třeba chápat sousloví (vodoprávní úřad) ,,rozhodne o zrušení" ochranného pásma vodního zdroje, jestliže jsou od roku 2010 ochranná pásma stanovována a měněna (rušena) nikoliv rozhodnutím, ale opatřením obecné povahy?

Odpověď

Ustanovení § 30 odst. 9 vodního zákona a spojení (vodoprávní úřad) ,,rozhodne o zrušení" je třeba vykládat jako oprávnění vodoprávního úřadu ,,rozhodnout se"(ať už z vlastního podnětu či na návrh některého ze subjektů uvedených v § 30 odst. 6 vodního zákona) ochranné pásmo zrušit, nikoliv ve smyslu vyjádření formy, kterou má zrušení ochranného pásma provést.

Odůvodnění

Článek II bod 2 zákona č. 150/2010 Sb. stanoví, že ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů (úprava platná před 1. srpnem 2010) se považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 150/2010 Sb., tedy formou opatření obecné povahy. V případě jeho změny nebo zrušení je tedy nutné využít tuto formu.

S ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozhodnutí NSS 1Ao 1/2005-98, 1Ao 1/2006-74, 1Ao 1/2009-120) a Ústavního soudu (např. rozhodnutí ÚS 14/09), která zdůrazňuje materiální charakter opatření obecné povahy a s ohledem na uvedené přechodné ustanovení zákona č. 150/2010 Sb., které tuto zásadu respektuje, je možné provést dílčí změnu rozhodnutím stanoveného ochranného pásma opatřením obecné povahy, a to bez nutnosti předchozího zrušení rozhodnutí, kterým bylo pásmo stanoveno a nového vyhlášení ochranného pásma opatřením obecné povahy. Opačný formální přístup by totiž pravděpodobně narušil smysl přechodného ustanovení, kterým bylo sjednocení forem a přístupu k platným a do budoucna stanoveným ochranným pásmům. Ke zrušení rozhodnutím stanoveného ochranného pásma by mělo být při přijetí výše uvedeného výkladu taktéž využito formy opatření obecné povahy.

Opatření obecné povahy leží na pomezí mezi rozhodnutím, s kterým jej spojuje prvek konkrétně řešené otázky a právním předpisem, s nímž jej spojuje neurčitý okruh adresátů (obecně určení adresáti). Vlastníci nebo osoby s právem hospodaření tedy nejsou (a nemohou být) v návrhu opatření obecné povahy specifikováni. V tomto směru bude také navržena změna vyhlášky č. 137/1999 Sb. Zároveň je však třeba upozornit, že vlastníci dotčených pozemků a osoby s právem hospodaření nejsou vyloučeni z možnosti podávání námitek ve smyslu § 172 správního řádu a vodoprávní úřad by měl usilovat v době zpracování návrhu o maximální informovanost hypoteticky dotčených subjektů, a to též s ohledem na § 30 odst. 11 a otázku náhrad za prokázané omezení užívání pozemků či staveb.

Autor. Mgr. Veronika Vytejčková

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
3
11. 2020
3-6.11.2020 - Veletrh, výstava
Rimini
INISOFT s.r.o.
10
11. 2020
10.11.2020 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
CHEMELEONI s.r.o.
11
11. 2020
11-12.11.2020 - Seminář, školení
Konferenční místnost hotelu A-SPORT
INISOFT s.r.o.
11
11. 2020
11.11.2020 - Seminář, školení
Brno, Aps s.r.o.
24
11. 2020
24.11.2020 - Seminář, školení
Sál Tribun - hotel Tristar
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí