zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Korporace tajně uchvacují moc

13.06.2015
Politika
Korporace tajně uchvacují moc

Měli bychom bohatým firmám dávat možnost využívat ujednání skrytých v obchodních dohodách k tomu, aby nám diktovaly, jak budeme žít?

Spojené státy a svět vedou debatu o nových obchodních paktech. Říkávalo se jim "dohody o volném obchodu", ale ve skutečnosti to byly dohody o řízeném obchodu, šité na míru zájmům korporací, zejména v USA a Evropské unii. Dnes se častěji označují za "partnerství". Nejedná se ale o partnerství sobě rovných členů: podmínky v zásadě diktují USA. Američtí "partneři" jsou však naštěstí čím dál vzpurnější.

Není těžké pochopit proč. Tyto dohody jdou daleko za rámec obchodu, řídí se jimi investice i duševní vlastnictví, vynucují si zásadní změny právních, soudních a regulatorních soustav zúčastněných zemí, aniž by do nich vstupovaly či za ně byly odpovědné demokratické instituce.

Snad nejméně oblíbená - a nejméně poctivá - součást takových dohod se týká ochrany investorů. Samozřejmě, investory je nutné chránit, aby jim daremné vlády nesebraly majetek. Toho se ale tato ustanovení netýkají. V posledních desetiletích došlo k velmi málo případům vyvlastnění a investoři, kteří se chtějí ochránit, si mohou pořídit pojištění.

Skutečným záměrem těchto ujednání je potlačit regulaci na ochranu zdraví, životního prostředí a bezpečnosti, ba dokonce regulaci finanční, která má chránit ekonomiku a občany samotné Ameriky. Firmy mohou žalovat vlády o úplnou náhradu poklesu jejich očekávaných budoucích zisků v důsledku regulatorních změn.
Nejedná se o ryze teoretickou možnost. Philip Morris žaluje Uruguay a Austrálii za to, že vyžadují varovné označení cigaret. Pravda, obě země zašly o něco dál než USA a trvají na použití barvitých obrázků dokladujících důsledky kouření cigaret. Takové označení funguje. Odrazuje od kouření. Philip Morris teď tedy požaduje kompenzaci za ušlý zisk.

Pokud v budoucnu zjistíme, že nějaký jiný produkt způsobuje zdravotní problémy (vzpomeňme na azbest), výrobce nebude čelit žalobám za újmu, kterou nám způsobil, ale naopak bude moci žalovat vlády, že mu brání v dalším zabíjení lidí. Totéž by se mohlo stát, pokud naše vlády zavedou přísnější regulaci, která by nás chránila před účinky emisí skleníkových plynů.

Když jsem předsedal Radě ekonomických poradců prezidenta Billa Clintona, odpůrci ochrany životního prostředí se pokusili prosadit podobné ustanovení nazývané "regulatorní marže". Věděli, že jakmile by se dostalo do zákona, regulace by ustrnuly, protože vláda by si prostě nemohla dovolit vyplácet náhrady. Naštěstí se nám podařilo tuto snahu odrazit. Teď se ale tytéž skupiny snaží obejít demokratické procesy a vložit taková ujednání do návrhů obchodních dohod, jejichž obsah se před veřejností z velké části tají (nikoli však před korporacemi, které je prosazují). Povědomí o tom, co se děje, máme jen z uniklých informací a z rozhovorů s vládními představiteli, kteří zřejmě cítí více věrnosti k demokratickým postupům.

Zásadní význam v americkém systému veřejné správy má nezávislé veřejné soudnictví, přičemž právní normy vznikaly v průběhu desítek let, opřeny o zásady transparentnosti, precedentů a práva odvolat se proti nepříznivým verdiktům. To vše se teď odsouvá stranou, neboť nové dohody požadují privátní, netransparentní a velice nákladnou arbitráž. Navržené uspořádání je navíc prošpikováno střety zájmu; rozhodce například může vystupovat v jedné kauze jako "soudce" a v kauze související jako advokát.

Rozhodčí řízení je tak nákladné, že aby se Uruguay dokázala bránit společnosti Philip Morris, musela se obrátit na Michaela Bloomberga a další movité Američany známé podporou zdraví. Navíc přestože korporace mohou žalovat, pro ostatní to neplatí. Dojde-li k porušení jiných závazků, občané, odbory ani skupiny občanské společnosti nemají na koho se obrátit.

Pokud někdy existoval jednostranný mechanismus pro řešení sporů porušující základní zásady, máme ho tady před sebou. Připojil jsem se proto k předním americkým právním expertům a napsali jsme dopis prezidentu Baracku Obamovi, abychom mu vysvětlili, jak škodlivé jsou takové dohody pro náš systém spravedlnosti. Američtí zastánci takových dohod poukazují na to, že na USA byla doposud podána jen hrstka žalob a ani v jedné věci neprohrály. Korporace se však teprve učí, jak těchto dohod ve svůj prospěch využívat.

Joseph E. Stiglitz, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
(c) Project Syndicate 2015
www.project-syndicate.org

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí