zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skleníky s wi-fi pro čmeláky

09.08.2015
Zemědělství
Skleníky s wi-fi pro čmeláky

Zlínský holding NWT chce v Česku stavět pěstírny na zeleninu řízené počítačem. Rozjet plánuje projekty až za miliardu korun.

Rajčata jsou pro obchodní řetězce něco jako červené zlato. Ročně za ně Češi a Slováci utratí sedm miliard korun, obratově jsou rajčata jedničkou na zeleninových pultech supermarketů, zákazníci si u nich začínají připlácet za kvalitu. Vydělat by na nich teď chtěl i zlínský technologický holding NWT, který má v šuplíku plán, jak v Česku postavit moderní skleníky za miliardu.

"Inspirovali jsme se v Nizozemsku, které je největším vývozcem zeleniny na světě a je to skleníková velmoc. Přitom mají velmi vysoké náklady na pracovní sílu a poměrně drahé energie i dopravu. U nás můžeme skleníky provozovat levněji, proto vidíme příležitost rozjet tenhle obor i v Česku," vysvětluje Jiří Stodůlka, který má projekt v rámci holdingu NWT na starosti.

Pilotní skleník pod Stodůlkovou taktovkou už stojí, od loňska v něm dozrávají rajčata ve slovenských Kameničanech, asi osm kilometrů od české hranice. "Využíváme tu přebytečné teplo a vyrobenou energii z místní bioplynové stanice, která nám patří. To určilo lokalitu a vlastně i obor - na začátku jsme zvažovali i jiné ideje, například sušení mléka nebo dřeva, ale moderní skleníky nakonec vyhrály," doplňuje.

Holding tak využil tým lidí, který se do té doby zabýval obnovitelnými zdroji, jejichž podpora skončila téměř ze dne na den - a tím pádem i zakázky. Odjeli na několik měsíců do Nizozemska, sbírali zkušenosti, nakonec na Slovensku vedle bioplynky postavili nejmodernější rajčatovou pěstírnu řízenou počítačem. Účet za celý projekt: 5,5 milionu eur, tedy zhruba 150 milionů korun. A pětapadesát nově vytvořených pracovních míst.

Dohání cizinu

Od konce loňského roku, co je kameničanský skleník v provozu, se NWT podařilo dostat svoje rajčata do všech pěti velkých obchodních řetězců na Slovensku, v distribuci spolupracují se skupinou Čeroz. "Rozhodli jsme se jít do produkce v nejdražším segmentu, což jsou malá sladká rajčata. Ta byla mimo sezonu stoprocentně z dovozu, my teď import nahrazujeme domácími skleníkovými," vysvětluje Stodůlka a říká, že s ostatními slovenskými producenty si příliš nekonkurují. Ti etablovaní pěstují hlavně velká rajčata a to je opačná část segmentu, než kam se řadí úroda NWT.

Úkolem skleníku na československém pomezí, který má rozlohu necelé tři hektary, ale není primárně vydělávat. Stodůlka a NWT ho berou spíš jako testovací projekt a referenci pro svoji skleníkovou expanzi do Česka. Zlínský holding, který živí hlavně IT a nové technologie, by chtěl moderní pěstování rajčat - ale i paprik, okurek nebo jahod - rozvíjet v tuzemsku v mnohem větším měřítku. "Řetězce chtějí uspokojit poptávku po čerstvé a lokální zelenině, trend je nabízet takové zboží 12 měsíců v roce. Desítky hektarů pod sklem už dnes mají v Maďarsku, Polsku, Německu, ale i na Slovensku, kde jsou taky dál než my. Česko v tomhle oboru trochu zaspalo," říká Stodůlka.

Uvnitř kameničanského skleníku to vypadá, jako by NWT chtělo cizinu dohnat mílovými kroky. Když ne v hektarech, prozatím, tak aspoň použitými technologie­mi. Rajčata tu nejsou zasazená do země, pěstují se v subtilních kvádrech z kokosového substrátu. Klima ve skleníku, včetně alchymie poměru zavlažování, větrání a topení, kompletně řídí počítač se speciálním nizozemským softwarem. Okolo mezitím poletují čmeláci, kteří rostliny opylují. Mají vlastní wi-fi, to jim bezdrátově řídí otevírání a zavírání úlů. "Podobně moderní skleník je v Česku jen jeden, Švédové v něm pěstují bylinky na jižní Moravě. Jinak jsou v Česku dva starší skleníky na plodovou zeleninu, ale ty vznikly na přelomu 80. a 90. let, nemají tyhle moderní technologie," dodává Stodůlka.

Hlavně levnou energii

Skleníkářství v Česku by chtěl holding rozvíjet jako dodavatel technologií a developer, u vybraných projektů i jako investor.

"Za ty tři roky, co jezdíme do Nizozemska, máme vyškolené lidi, sbíráme reálné zkušenosti, ovládáme technologie, jsme servisní partner pro jednoho ze tří největších světových poskytovatelů systémů na řízení skleníků. Teď bychom to rádi zúročili na dalších projektech," říká Stodůlka.

NWT už má vytipované lokality, kde by moderní skleníky mohly stát, celkem by holding chtěl realizovat přes pět projektů jako investor - tedy řádově za stovky milionů až miliardu - a další jako developer.

Stodůlka věří, že obecně je v Česku potenciál pro desítky hektarů skleníkových ploch na plodovou zeleninu a že díky nim by řetězce českým zákazníkům mohly nabídnout domácí zeleninu v rámci celého roku. "Na českém trhu s čerstvou zeleninou jsou velcí hráči v oboru, kteří už vyjádřili zájem, ale tam je ještě předčasné mluvit o realizaci, ještě to bude záviset na mnoha faktorech," dodává.

Největší roli vedle volných rovinatých pozemků hrají energie - skleník totiž potřebuje hlavně poměrně levný zdroj tepla a elektřiny, aby byl efektivní a ziskový. "Je výhodné mít projekty poblíž velkých zdrojů elektřiny. Když jste napojeni přímo na rozvody výrobce, máte větší šance dostat se k levnější energii," vysvětluje Stodůlka. Proto jeden ze skleníků NWT plánuje postavit u Hodonína, kde má ČEZ velký zdroj na biomasu. "Kromě toho jednáme o projektech v Otrokovicích nebo na Ostravsku," říká Stodůlka.


150 mil. Kč

stálo holding NWT vybudovat v Kameničanech skleník na rajčata. V nákladech je kromě samotné stavby a systému automatického řízení skleníku i zaškolení lidí.

7 mld. Kč

utratí ročně Češi a Slováci za nákup rajčat. Mimo letní sezonu se musí sladká malá rajčata dovážet, skleníky by mohly Česku zajistit soběstačnost.

AUTOR: Kristýna Greplová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
25
11. 2020
25.11.2020 - Seminář, školení
hotel Olympik, sál Olymp, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí