zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Globální program Apollo - záchrana pro zemské klima?

30.06.2015
Klimatické změny
Globální program Apollo - záchrana pro zemské klima?

Lidstvo během šedesátých let minulého století vynaložilo zhruba 150 miliard dolarů (počítáno v dnešních cenách), aby se noha člověka mohla poprvé dotknout povrchu Měsíce. Stejnou sumu by mělo dát, aby zachránilo svět před nežádoucími změnami klimatu, které vedou ke globálnímu oteplování. ,,Globální program Apollo" by měl být schválen letos v prosinci v Paříži na světové konferenci o klimatu.

Program je popsán ve zvláštní studii, kterou předložil Sir David King, pověřenec britského ministerstva zahraničí pro otázky klimatu. Podporuje ho dalších šest špičkových vědců a řada podnikatelů. Tvrdí, že pokud se urychleně nezačne v této věci něco dělat, budou lidstvo stále častěji sužovat sucho, povodně, a ničivé bouře provázené přívalovými dešti.

,,Britský stát je připraven námi navrhovaný program podpořit, pokud se připojí dostatečný počet zemí," prohlašuje Sir David, který léta pracoval jako výzkumník ve vládních službách.

Mělo by to fungovat tak, že zúčastněné země budou následujících deset let v průměru vyčleňovat dvě setiny hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj. Jeho cílem je dosáhnout ,,technického průlomu" tak, aby výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla levnější než výroba z fosilních paliv, hlavně uhlí. Jeho spalováním se nyní ve světě vyrábí více než 40 procent veškeré elektřiny. A pokud se nezačne jeho podíl snižovat, lidstvo bude dále čelit oteplování ovzduší. Teplota na Zemi by se tak mohla do roku 2100 zvednout až o čtyři stupně Celsia. Ale už zvýšení o dva stupně učiní četné menší ostrovy v Tichomoří, kde stoupne hladina oceánu, neobyvatelnými, varují experti.

Energie získávaná z obnovitelných zdrojů zatím nepostačuje k uspokojení poptávky po elektřině. Její výroba, závisí, jak známo, hlavně na síle větru a intenzitě slunečního svitu. A je také mnohem dražší než elektřina získávaná z uhlí. Bez ohledu na to, náklady na pořízení solárních panelů či větrných turbín v posledních letech klesly.

"Státy musejí více investovat do výzkumu a vývoje, abychom mohli elektřinu skladovat ve velkém, a také investovat do výstavby inteligentních sítí," podotýká Sir David a kolegové z jeho týmu. Mezi nimi je také Lord Browne, bývalý šéf britského ropného koncernu BP. Ten věří, že navrhovaný program Apollo schválí světová konference o klimatu, jež se bude v prosinci konat v Paříži.

www.ft.com

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí