zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vinařství a vedení holdingu v ekozemědělství

31.07.2015
Biopotraviny
Vinařství a vedení holdingu v ekozemědělství

Když děláte řez vinice, rozhodujete o tom, jaká bude úroda za dva roky, říká vinař, hoteliér, farmář a podnikatel Petr Marcinčák...

Vyrábí ekologická vína, která patří k evropské špičce. Produkce jeho vinařství je zaměřena na přívlastková vína z tradičních odrůd. Jde o vína botrytická, ledová a slámová, která jsou specialitou tohoto vinařství. Vinice jsou trvale ozeleněné a žijí na nich vzácné druhy živočichů, třeba motýl pestrokřídlec podražcový. O kypření půdy se starají žížaly a další speciální vyšlechtěné druhy pak produkují na farmě trus (vermikompost), který se používá jako ekologické hnojivo. Všechno souvisí se vším a Marcinčák tvrdí, že všechno zásadní se snaží dělat sám a věci nerad deleguje na druhé. ,,Je to náročné, ale mám rád věci pod kontrolou. Výroba vína je tvůrčí proces a vlastně se delegovat nedá. U ochrany biovinic je to podobné. Žádný ročník není stejný a je nutné okamžitě reagovat na to, co se děje. Je nemožné, abych vše, co mám v hlavě, někomu sdělil. Také se sám neustále učím a práce mne nesmírně baví. A když něco pustíte ze zřetele, na někoho něco delegujete a on vám odejde nebo onemocní v nejméně vhodnou dobu, tak vás to pak pěkně potrápí."

BEZ VZTAHU HOSPODÁŘE K PŮDĚ TO NEJDE

,,Naše vinařství hospodaří na 125 hektarech vlastních vinic v mikulovské vinařské podoblasti," představuje se Petr Marcinčák, který se sám v roli manažera moc nevidí. Přesto se mu podařilo vybudovat kolem vinic komplexní systém dalších služeb, které vytvářejí holding zahrnující kolem sta pracovníků. Rozložil totiž portfolio svého podnikání tak, aby přežil i dobu, kdy se jednomu odvětví nedaří, a současně se navzájem doplňují. Ovšem při bližším zkoumání se ukazuje, že holding přece jen potřebuje určitou manažerskou prozíravost. Začal například chovat husy, které vypasou rozlehlý sad a vyřeší i problém se spadanými jablky. Současně je novosedelská husa ve spojení se svatomartinským vínem zajímavou nabídkou hotelu Marcinčák. Takto přirozeně vzniká to, čemu se v příručkách říká ,,podnikatelský záměr". Nové podnikatelské příležitosti kolem vinic vznikají spíše z logických návazností života na venkově. ,,Moje paní Hana je ředitelka levandulového hotelu Marcinčák v Mikulově, kde pak nabízíme domácí kuchyni z čerstvých surovin. Vajíčka máme z naší farmy a polévky vaříme ze slepic z vlastního volného chovu."

JAK VZNIKAL ÚSPĚŠNÝ HOLDING

,,Vyhledával jsem nové příležitosti tak, jak přicházely," navazuje Petr Marcinčák. ,,Příležitosti prostě vidím neustále a uvažuji dlouhodobě, co bude za deset dvacet let. Například usiluji o scelování pozemků. Nechci hromadit, ale propojovat různé smysluplné aktivity. Baví mne vytvářet něco, co má dlouhodobější smysl. Mám stále plno nápadů a plánů. Když máte vinařství, musíte někde ta vína prodávat. Ideální je, když máte restauraci, také potřebujete ubytování a nabídnout lidem dobré jídlo, protože je to ideální pro prodej vína."

KVALITU VÍNA JE TŘEBA HLÍDAT

Marcinčák zpracovává hrozny ve svém vinařství. Velkou část vína lahvuje a další dává v sudovém stavu na další lahvování. ,,Naše vína můžete pod naší značkou koupit pouze v lahvi. To je jediná cesta, jak se vyhnout problémům s pančovaným vínem," říká Marcinčák. Podle něj se tato praxe v současnosti velmi rozšířila. ,,Jedná se zejména o sudová vína z dovozu. Od nového roku musí obchodníci nahlásit dovoz vína na inspekci a celní správu. Myslím, že se to zatím moc nekontroluje. Ten stav je ale alarmující. Když inspekce odebere vzorky, tak se ukazuje, že je tam až 75 procent vody, což je skutečný stav vín stáčených v traikách a různých autobazarech. Na nejvíce kuriózní místo, kde se dá koupit stáčené víno, mne upozornil prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray a je to pohřební ústav. Garance je koupit si víno přímo od skutečného vinaře nebo v lahvi," doporučuje Marcinčák.

INOVACE A DOTACE VE VINAŘSTVÍ

,,Protože jsem pravičák, považuji obecně dotace do podnikání za zvrácenost. V dnešním světě, který je všemožně pokroucený, je ovšem složitá otázka, jak z toho ven. To, co je pak důležité pro rozvoj oboru vinařství, jsou inovace," myslí si Marcinčák. Proto se musel naučit orientovat i v evropské dotační politice. Před třemi lety začal spolupracovat s Univerzitou Tomáše Bati na projektu výroby biovína se sníženým obsahem SO?. Cílem projektu je získat přehled, kdy dochází ke změnám snižování biologických hodnot, které tvoří podstatu přírodní antioxidační kapacity. Jsou to kritické body, které dávají impulz k aplikaci dílčích dávek ochranných syntetických aditiv a díky tomu se dosáhne regulace, tj. možnost snížení dávky SO? ve víně.

,,Přišli jsme na zajímavé věci, které je možné patentovat - je tam obrovská příležitost využít organických zbytků révy, které musíme z vinice odstraňovat. Musíte smítat, vylamovat a určitá část hmoty je využitelná jak v potravinářském, tak kosmetickém průmyslu. Musí ovšem jít o ekologicky obhospodařenou vinici," vysvětluje Petr Marcinčák.

JAK ZÍSKÁVAT KVALITNÍ HUMUS

Jednou z inovací je například i chov žížal, se kterým začali ve vinařství před osmi lety, když řešili dvě otázky. První, jak naložit s matolinami (pevné zbytkové produkty po vylisování vína či ovoce), které již nebylo možné kvůli nové legislativě vyvážet jen tak volně na pole. Druhá věc byla, jak získat hnojivo do vinic obhospodařovaných ekologicky, protože umělá hnojiva jsou v ekologii zakázána a ekologičtí zemědělci mohou hnojit pouze komposty a hnojem. Ten ovšem nemůže pocházet z velkochovů (ty obsahují různá rezidua). ,,Řešení je geniálně jednoduché. Z odpadu jsem udělal krmení a z krmení nejlepší ekologické hnojivo. Pro výrobu vermikompostu jsem využil naši farmu, kde pomocí žížal Eisenia foetida (tzv. kalifornské žížaly) přetváříme zbytkovou biomasu vznikající při výrobě. Jedná se zejména o matoliny, ale také seno, slámu, hnůj, trávu. Vyrobený kompost - vermikompost využíváme pro vlastní potřebu, pro hnojení vinic," vysvětluje Marcinčák. Díky této činnosti dochází k výraznému zefektivnění přeměny zbytkové biomasy a zároveň je dosaženo vyšší kvality produkovaného kompostu. ,,Při používané technologii je nutné zajistit optimální prostředí pro hlavní součást vermikompostování - pro žížaly. Zajištění optimálních podmínek pro jejich existenci se týká zejména dostatečného přísunu organických surovin, vlhkosti, míry provzdušnění a teplotních podmínek," říká Marcinčák. Ročně vyrobí více než 600 tun vermikompostu, který má v mnoha ukazatelích lepší vlastnosti než klasický kompost. Obsahuje enzymy, které přispívají ke zvýšení hnojných účinků, ošetřené rostliny jsou odolnější proti chorobám a škůdcům a jedná se o proces podobný tomu, co se děje přirozeně pod zemí," popisuje Marcinčák, který má silný vztah k půdě. ,,Je to pěkné, když má člověk nějaké pozemky nebo půdu. Může na tom pracovat, je to nějaká stabilita," říká. Své syny do nástupnictví nenutí, spíš se je snaží nenásilně podporovat, aby se mohli zapojit dobrovolně.

NENÁSILNÉ NÁSTUPNICTVÍ V RODINNÉ FIRMĚ

,,Starší syn Petr si již v posledním ročníku gymnázia v Mikulově zřídil zemědělskou živnost a přebral starost o kalifornské žížaly a je mým dodavatelem vermikompostu. Dnes má za sebou druhý rok studia ekonomie na VUT. Myslím, že určitá podnikatelská perspektiva tam je," směje se Marcinčák. ,,Mladší syn nastoupil na uměleckou průmyslovku, produktový design. Je po manželce umělečtěji založený," hodnotí Marcinčák. ,,Svět je dnes rychlý. Nedivil bych se, kdyby nechtěli dělat to co já, protože mě vidí, jak jsem každý den v práci. A pořád se trápím tím, jestli bude pršet, nebo mrznout. Tak se nedivím, že se do toho nehrnou," dodává Marcinčák, který síťuje kolem sebe další vinaře.

Petr Marcinčák je předseda organizace, která sdružuje vinaře mikulovské podoblasti. V Česku je šest takových oblastí, čtyři na Moravě a dvě v Čechách. Mikulovská je druhá největší a je krásná díky Pálavě a Mikulovu. ,,Založil jsem několik sdružení, jsem zastupitelem ve městě. Komunikuji s lidmi ve vesnicích, kde mám vinice, a usiluji o dobré mezilidské vztahy. Pokud tam chce člověk hospodařit, tak se musí chovat řádně i pokorně."

O ZKUŠENÉ LIDI SE VINAŘI PŘETAHUJÍ

,,Vinice potřebuje lidi zkušené a ty, kteří vědí, co mají dělat. Protože když děláte řez, tak rozhodujete o tom, jaká bude úroda za dva roky," vysvětluje Petr Marcinčák. ,,Jde o lidi, kteří to chtějí dělat, protože tito lidé jsou v létě v zimě venku. Vinice se řeže, váže, pak se vylamuje, stále dokola..." Přestože luktuace lidí v jeho týmu není velká, i zkušení vinaři odcházejí do důchodu. ,,Mladých, kteří by se hrnuli do zemědělství, moc není. Zemědělství naráží na nedostatek pracovních sil," upozorňuje Marcinčák. ,,Spousta prací se řeší technikou a lepšími stroji. Dneska chlapi jezdí v klimatizovaných traktorech, je to pro ně pohodlnější než v minulosti. Ale tu ruční práci nenahradíte. Řez je zásadní věc, která musí být udělaná velmi dobře. Mám čtyři lidi, kteří jsou výborní v řezu vinice. Ti dostali elektrické nůžky a dělají zásadní řez. Ti, kteří to umí trošku méně, vytahují ustřihnuté réví. Tím docílíte, že nemusíte mít tolik expertů na ten řez. Samozřejmě, že si vinaři přetahují šikovné lidi. Přetahujeme si zaměstnance, což na druhé straně umožňuje, že mají vyšší výplatu," směje se Marcinčák. Mnoho Čechů jezdí pracovat do Rakouska, na Moravu naopak třeba míří Slováci, občas zase moravští vinaři zaměstnávají i Bulhary. ,,Buď se něco stane, Češi začnou pracovat i fyzicky, nebo budou muset přijít i lidi odněkud, kde je trošku hůř, a bude je bavit tuhle práci dělat," myslí si Marcinčák. Výplata lidí, kteří si vydělávají řezem vína, se pohybuje kolem 16-17 tisíc korun čistého, traktoristi berou kolem 20 tisíc čistého a lidé jsou za práci v regionu vděční. ,,Já ve vinařství dělám agronoma i enologa (odborník na víno - pozn. redakce). Objíždím a kontroluji vinice a rozhoduji, kdy a čím se bude ošetřovat vinice a jaká operace se kde udělá. Naši pracovníci vědí, co mají dělat. Oni mi jenom řeknou, co udělali, jaký mají problém, nebo je upozorním, co je právě nejdůležitější. V zemědělství nemůžeme mít tolik lidí, aby se všechno udělalo okamžitě. Postupně víno raší a jsou období, kdy najednou všechno roste rychle a nikdo nestíhá - povolají se brigádníci a pak je musíte propustit, protože práce pro ně není pořád," říká Marcinčák. Drží si základní kádr lidí, který potřebuje. ,,Pak mám pro ně i další alternativní práci, že třeba poráží kuřata. V zemědělství se nedá vše do detailu naplánovat, protože každý rok je jiný a jsme závislí na počasí. Je to náročná práce, ale poměrně stabilní, protože potraviny, víno - to je poměrně stabilní segment. Lidé budou pořád potřebovat jíst a víno nás provází tisíce let. Nastává příklon k čistým potravinám, rozvoj vinařské turistiky, a tak doufám, že nás čeká spíše příjemnější období," dodává Marcinčák.

Zdroj: Moderní řízení,
autor: Hana Kejhová

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
27
11. 2018
27-28.11.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí