Jaderná Francie se rozhodla pro zelenou energetiku

Francouzskému prezidentovi Francoisi Hollandovi velice záleží na tom, aby světová konference o klimatu, kterou bude Paříž hostit v listopadu, byla úspěšná. Musí tedy skončit podpisem globální dohody o ochraně ovzduší. Francie proto nejenom vyvíjí značné diplomatické úsilí, ale současně slibuje rozsáhlé změny ve vlastní energetice. Důraz chce klást na investice do obnovitelných zdrojů, v nichž značně zaostává za Německem či Británií.

Nový zákon, který po vleklém projednávání konečně schválilo Národní shromáždění, stanovuje, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny vzroste ze současných 17 procent skoro na čtvrtinu v roce 2025. Za dalších deset let to pak mají být zhruba dvě pětiny.

Francie současně hodlá snížit váhu jaderné energetiky, dodávající více než tři čtvrtiny elektřiny v zemi, což je nejvyšší podíl na světě. Na rozdíl od Německa, které nejpozději do roku 2022 odpojí veškeré bloky jaderných elektráren, se ale Francie jádra nevzdá. Během deseti let by měl jeho podíl klesnout zhruba na polovinu. Země tedy nadále zůstane jaderněenergetickou mocností.

Společnost Electricité de France (EdF) nyní provozuje 58 jaderných reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 63 130 megawattů a dva další bloky jsou ve výstavbě. Nový zákon však stanoví, že výkon jaderných elektráren v budoucnu nesmí přesáhnout 63 tisíc megawattů.

Z toho plyne, že Francie bude muset odstavit nejenom nejstarší "jaderku" Fessenheim nedaleko hranic s Německem, ale minimálně jednu další elektrárnu. Podle Zelených jich dokonce musí skončit nejmíň pět. Ohroženy tak budou desetitisíce pracovních míst.

Kritici z řad ekologů, ale i pravicová opozice novému zákonu vytýkají, že jeho ambiciózní cíle "visí ve vzduchu". "V zákoně se vůbec nedočtete o tom, jak bude vytyčených cílů dosaženo," sdělil agentuře Reuters Yannick Rousselet z hnutí Greenpeace. Kromě toho mu vadí, že vláda hodlá zveřejnit podrobnosti o transformaci energetiky až v listopadu.

K zákonu vyslovuje výhrady také organizace France Energie Eolienne, lobbující za větrné elektrárny. Podle ní by se měly do roku 2025 do provozu uvádět "větrníky" o výkonu alespoň 1600 megawattů ročně ve srovnání s 1200 megawatty, s nimiž se počítá letos. "Vláda musí rovněž odstranit překážky bránící investicím do větrných parků," míní Frederic Lanoe, šéf organizace. Jak dodává, postavit větrný park ve Francii trvá kvůli byrokratickým průtahům šest až osm let, zatímco v jiných západoevropských zemích jen dva až tři roky. Podle něj je také na pováženou, že ve Francii zatím nebyla postavena žádná větrná elektrárna na moři.