zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Trvá roky, než mravenci po požáru obnoví svoji populaci

08.11.2015
Příroda
Trvá roky, než mravenci po požáru obnoví svoji populaci

Do jaké míry ovlivní lesní požár populace různých druhů mravenců, zkoumali v uplynulých letech vědečtí pracovníci z VÚLHM a ČZU v Národním parku České Švýcarsko...

Zde v okolí Jetřichovic vypukl před devíti lety v červenci jeden z největších lesních požárů za poslední dobu. Cílem studia bylo popsat vývoj sukcese společenstva mravenců v sekundárních lesních porostech ovlivněných požárem v podmínkách střední Evropy. Doposud byly obdobné studie prováděny zejména v územích s vyšší frekvencí požárů, jako jsou savany nebo tropické lesy.

mravenciVýzkumu se řešitelé věnovali na třech stanovištích v okolí Havraního vrchu u obce Jetřichovice. Při požáru se vytvořila na ploše 17,92 ha mozaika různě zasažených stanovišť. V centrální části (cca 4 ha) vyhořel mateřský borový porost a hrabanka i půda byla spálena až na minerální podklad.

Jednotlivé studijní plochy byly vybírány podle intenzity požáru: plocha disturbovaná (zcela spálená se zůstatky neshořelého dřeva), plocha semidisturbovaná (plocha s ohořelými stojícími stromy) a kontrolní požárem nezasažená plocha. Na každé ploše vědečtí pracovníci liniově umístili 14 zemních pastí. Srovnány pak byly celkové počty mravenců na jednotlivých plochách mezi sledovanými roky s očekávanou početností.

Během studia se v pastích zachytilo deset druhů mravenců. Nejpočetnějšími byly Formicasanguinea a Myrmicaruginodis, dalším výrazně se vyskytujícím druhem byla Formicafusca. Z celkově nejpočetnějších druhů se ani jeden nevyskytoval na požárem zcela zničené lokalitě, kdežto na požárem poškozené ploše se rok po působení požáru začali objevovat mravenci druhu Camponotusligniperdus a F. fusca. V době výzkumu nebyl na disturbované lokalitě odchycen C. ligniperdus.

F. fusca, která se objevila na semidisturbované lokalitě rok po požáru, v následujícím roce nebyla zjištěna, ale v roce 2013 byla prokázána přítomnost. Na disturbované ploše byla populace zničena, v roce 2007 nebyla zachycena, zatímco v letech 2008 a 2013 tam začala pronikat a rozšiřovat se nová populace.

F. sanguinea se na obou stanovištích začala hojně rozvíjet až v roce 2013. I většina ostatních druhů mravenců je charakterizována jako početné. Výjimkou je F. aquilonia, druh rozšířený v pásmu jehličnatých lesů. V Evropě (mimo severní Evropu) se nachází pouze v horách. V České republice byl zjištěn doposud ve dvou horských oblastech, v Novohradských horách a v Blanském lese. Obývá polohy nad 700 m n. m. (v ČR) v běžných hospodářských smrkových monokulturách. Výskyt v NPČŠ je důsledkem demontánního charakteru údolí v národním parku.

Změny po požáru jsou významnější, než samotný požár

Celkově nejméně jedinců bylo odchyceno v prvním roce popožáru. Oheň dramaticky snižuje početnost a druhovou diverzitu mravenců. Vliv požáru na mravence závisí mimo jiné i na změnách ve struktuře vegetace. Bezprostředním důsledkem vysoké intenzity požáru je kompletní odstranění nadzemní biomasy, v důsledku čehož se zdroje potravy stávají nedostupné a zároveň dochází ke zvýšení teploty a snížení vlhkosti. Změny prostředí po požáru se tak zdají být významnější než vliv samotného požáru. Vypálení vegetace má pro mravence fatální následky pravděpodobně v důsledku následného nedostatku potravy.

Celkové množství odchycených jedinců i druhů bylo nízké. Zapojené lesní porosty, jež se nacházejí na skalních plošinách i v jejich okolí zřejmě nejsou vhodným biotopem pro výskyt mravenců. V našich podmínkách většina v lesích žijících mravenců dosahuje vyšších početností na prosvětlených plochách.

Odolnost mravenčích společenstev se značně liší dle typu biotopu. Opětovné osídlení zasažených ploch se odvíjí od intenzity požárů. V severských boreálních lesích byl zaznamenán návrat mravenců k původnímu druhovému spektru i početnostem po mírném požáru již v následujícím roce, po silném požáru však trval více než 5 let. Stejná doba byla pozorována i v případě osídlení ploch ovlivněných působením jiných disturbancí. Rovněž výsledky tohoto projektu ukazují zvýšení druhové diverzity i početnosti v šestém roce po požáru. Pozitivní vliv obnovy prostředí na populace mravenců lze často pozorovat zejména po deseti a více letech po požáru. To, že na distribuovaných plochách byla po pátém roce studia zjištěna větší početnost a diverzita mravenců, odpovídá faktu, že početnosti mravenců v dospělých lesních porostech jsou nižší než v sukcesních stadiích lesa. Druhová diverzita v lesích je často značně vyšší v raných fázích jejich sukcese.

Souhrnně lze konstatovat, že ve studované oblasti bylo zjištěno omezené druhové spektrum mravenců s nízkou početností. Příčinou je nevhodný přirozený biotop pro mravence, tvořený zapojenými lesními porosty rostoucími na skalních plošinách i v jejich okolí. Všechny zachycené druhy se vyznačují rozsáhlými areály s obecným rozšířením v lesnatých oblastech od planárního do montánního stupně v ČR. Lesní požár dramaticky snížil početnost a druhovou diverzitu mravenců, která se pozitivně měnila v šestém roce po požáru, což je v souladu s rychlostí sukcesních změn na požářišti.

Mravenci tvoří významnou složku lesních společenstev. Zvyšují množství živin v hnízdech a bezprostředním okolí, pomáhají šířit semena rostlin, loví herbivorní hmyz a jsou nedílnou součástí potravních řetězců.

Patří mezi senzitivní živočichy, silně reagující na změny podmínek prostředí způsobené disturbancemi, které ovlivňují další vývoj kolonie. V určitých případech však mohou být příčinou poklesu druhové diverzity v lesních ekosystémech.

Podrobnosti o studii sukcese mravenců na spáleništi v lesnaté krajině jsou popsány v článku ve Zprávách lesnického výzkumu č. 1/2015. Článek je ke stažení zde:

http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/378.pdf

Vysvětlení pojmů:

Disturbance: porucha, narušení; v ekologii společenstev tak označujeme událost, která odstraní organismy a vytváří tak prostor pro kolonizaci jedince stejného nebo jiného druhu.

Sukcese: časová posloupnost, sled společenstev na určitém místě

Kontakt na autory studie:

RNDr. Adam Véle, PhD.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště

Prof. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
12. 2018
14.12.2018 - Seminář, školení
on-line seminář
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí