Jak hospodařit s vodou v malých povodích?

O České republice se nezřídka hovoří jako o ,,střeše Evropy". Není to z důvodu vysoké nadmořské výšky či kvůli specifickému charakteru krajiny, ale především proto, že zde pramení dvě významné evropské řeky - Labe a Odra. Ty společně s řekou Moravou odvádějí vodu prakticky z celého našeho území a snad kromě Dyje v nejjižnější oblasti Moravy k nám žádná větší řeka nepřivádí vodu ze sousedních zemí. Ta sem přichází jen v podobě dešťových či sněhových srážek.

Časté povodně v poslední době i dosavadní průměrné úhrny srážek by u veřejnosti mohly vyvolat pocit, že v podstatě nejsme ohroženi nedostatkem kvalitních vodních zdrojů. Tedy, že jich máme dostatek. Z celosvětového hlediska - jak uvádějí statistiky - jsou však nedostatkem kvalitní pitné vody postiženy více než dvě pětiny lidské populace a tento stav má zhoršující se tendenci. Hospodaření s vodou a změna přístupů při činnostech ovlivňujících vodní režim v krajině se proto stává zásadním existenčním problémem v mnoha evropských zemích.

Budoucí fenomén rizika nedostatku kvalitních vodních zdrojů
Je zřejmé, že nenajdeme-li v nejbližší době vůli a prostředky změnit dosavadní přístupy, které naši krajinu dlouhodobě zbavují vodních zdrojů, stane se nedostatek vody pro Českou republiku podobným problémem, jakým je již dnes pro řadu zemí. Proto se tímto problémem z nejrůznějších aspektů zabývá vodohospodářský výzkum.

Jedním z nich, který proběhl v průběhu let 2011 až 2013 v rámci programu ALFA Technologické agentury ČR, zaměřeného na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, byl výzkumný projekt firem GIS-GEOINDUSTRY, s.r.o a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. s označením PROTĚŽ. Jeho cílem bylo vylepšit dosavadní technologie ochrany životního prostředí při integrované ochraně vodních zdrojů v rámci malých povodí. Zaměřen byl zejména na detailní výzkum procesů při zasakování vyčištěných odpadních vod do podzemí a sledování jeho dopadu na povrchové a podzemní vody.

Pracovní spojení obou subjektů v rámci řešeného projektu nebylo náhodné: Společnost GIS-GEOINDUSTRY je privátní společností specializovanou na ložiskovou geologii, hydrogeologii a geofyziku. Provádí rovněž vrtné práce a poskytuje technické poradenství a služby v oboru úpravy rudních a nerudních surovin.Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, se zabývá výzkumem stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly.

Zasakování odpadních a srážkových vod
Oč se jedná?
Jednou z hlavních příčin lokálních záplav je to, že dešťová voda se nemá kam vsáknout. Původně travnaté plochy, lesy, pole byly vyasfaltovány, vybetonovány, byla na nich postaveny rozsáhlé budovy. Dešťová voda se na těchto plochách nemůže vsakovat tak, jak je to běžné v krajině a odtéká do míst, kde může způsobovat povodně.

Když se voda nemůže vsakovat do půdy, nemůže ani obnovovat zásoby podzemní vody.Voda v krajině pomáhá ochlazovat vzduch v horkých dnech - odpařováním vody z luk, lesů, mokřadů, polí se země ochlazuje. Asfaltové, betonové a další průmyslové plochy a střechy žádné zadržování a odpar vody neumožňují, proto přispívají k místnímu oteplování v horkých dnech.

Jiným problémem při zasakování jsou odpadní vody, zejména přečištěné. Přečištěnou odpadní vodu z domovních čistíren odpadních vod (ČOV) lze vypouštět buď do vod povrchových (řeka, rybník, dešťová kanalizace) nebo právě vsakem do vod podzemních. Tento proces je u nás legislativně ochráněn. (Rozhodujícím zákonem pro povolení domovní čistírny odpadních vod je novela vodního zákona č, 150/2010 Sb. ze dne 23. dubna 2010). Přesto zasakování přečištěných odpadních vod vždy představuje určitou zátěž pro životní prostředí. A zde se okruh zmíněných i řady dalších navazujících hledisek může kombinovat.

Výchozí hlediska projektu PROTĚŽ
Oba zmíněné výzkumné týmy vycházely ze závěru, že metoda infiltrace odpadních vod je kladně přijímána projektanty, investory, ale i vodohospodáři. Správní orgány se však v současné době obávají ohrožení kvality podzemních vod. Proto je třeba tuto otázku aktuálně řešit, testovat progresivní technologii zasakování, připravit související metodický pokyn a případně i navrhnout možné úpravy legislativy. Kontaminace podzemní vody v průběhu infiltrace může mít totiž negativní následky ve více oblastech (vliv na ekosystémy a propagace do potravního řetězce, vliv na povrchové a podzemní vody a ztížení jejího využití a podobně.). Z těchto důvodů je nutné navrhovat vodohospodářská opatření a související nové technologie v rámci povodí také v tomto kontextu a možná komplexní rizika zohlednit.

Problematika zasakování vyčištěných odpadních do podzemí byla z tohoto zorného úhlu pohledu řešena v rámci čtyř výzkumných bloků, které mimo jiné obsahovaly studie chování infiltrované vody v tomto prostředí, zhodnocení vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod v případě následné infiltrace přečištěných vod, ověřování v praxi na pilotní lokalitě, testování technologií zasakování i metodiku vedoucí k efektivnímu a jednoduchému posouzení komplexních opatření sloužících ke zmírnění extrémních jevů na povodí.

Dosažené výsledky
Jsou v řadě aspektů. Byly například upřesněny maximální limity pro koncentrace látek znečišťujících podzemní vody - a to pro nitráty a různé pesticidy. Nastavená kritéria by měla zajistit takové podzemní vody, které se mohou čerpat při nízkém riziku na lidské zdraví a při rozumných nákladech na čištění. Zohlednil též nástroje pro snížení negativních následků klimatických změn na kvalitu a kvantitu podzemních vod a na blízké ekosystémy. To nabízí novou příležitost k ochraně a využívání podzemních vod v budoucnosti.

Závěry projektu umožňují navrhnout taková řešení optimalizace biologického čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění (ČOV), aby pak při následném zasakováním vyčištěných odpadních vod nedocházelo k nepřijatelnému ovlivnění kvality podzemní a povrchové vody a zejména využívaných zdrojů podzemní vody.

V současnosti je problematika hrozby znečištění podzemních vod řešena v rámci několika evropských i českých výzkumných projektů. Tento bezesporu patří k oněm efektivním a přínosným.

Milan Bauman

Fotografie:

Zdroj: TAČR. www.tacr.cz