Jak postupovat, pokud nás obtěžuje zápachem průmyslový nebo zemědělský zdroj?

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v §2, písmeně b) definuje znečišťující látku jako každou látku, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem. Na základě této definice lze k regulaci zápachu využít všechny nástroje určené k regulaci znečišťujících látek. Omezení zápachu by se mělo objevit už v podmínkách povolení provozu udělovaného krajským úřadem. Problémy stávajících provozů lze řešit v přezkumu stávajících povolení. Pro pachové látky lze stanovit specifický limit či jiné podmínky, které by obtěžování zabránily.

Doporučujeme

• Věnovat pozornost výstavbě nových průmyslových a zemědělských provozů ve Vašem okolí, zvláště pak možným zdrojům zápachu.
• Účastnit se řízení při povolování těchto staveb a prosazovat přísné a kontrolovatelné limity pro zápachové látky.
• V souladu s vyhláškou č. 415/2012 Sb. požadovat, aby ve Vámi sledovaném provozu byly přijata technická opatření ke snížení emisí zápachu.
• Založit si spolek, protože jednotlivci se nemohou účastnit tzv integrovaného povolování (IPPC).

Podrobný popis problému

Historicky se vážněji zabývaly měřením pachu země, kde je převážně zemědělský průmysl, nebo velké ČOV (Amerika, Kanada, Austrálie, Nizozemí) od roku 1970. První praktické poznatky s měřením pachu byly právě z oblasti ČOV a zemědělských farem. Další rozvoj sledování pachů a nové metodiky měření pachu vedly ke zjištění, že ČOV jsou významným zdrojem zápachu, ať už je to kalové hospodářství, mechanické předčištění, nebo velké plochy aktivačních nádrží. Měřením a sledováním intenzity pachu ve vztahu ke zdraví obyvatel byla vyvrácena teorie, že zápach je zcela neškodný lidskému zdraví. Význam čichu spočívá především ve vybavování podmíněně reflexního vyměšování trávicích šťáv a v obranných reakcích organismu na dráždění a škodlivé látky v prostředí. Při dlouhý expozicích obtěžujícího zápachu může následně docházet k žaludečním problémům, jako je nechutenství, zvracení apod. Existuje hypotéza, že intenzivní, nebo dlouhodobě obtěžující pach ovlivňuje náladu, emoce, výběr partnera, imunitní systém a endokrinní systém, v extrémním případě i druhotně může poškodit kardiovaskulární systém v důsledku psychického vypětí a stresu. Obtěžování obyvatelstva pachem patří k nejběžnějším stížnostem obyvatel na znečišťování životního prostředí nejen v ČR, ale ve většině vyspělých států.

Jak se bránit obtěžování zápachem?

Nové zdroje

U nových zdrojů je možné zápach omezit tím, že se zapojíte do povolovacího procesu a po příslušném úřadě budete žádat, aby podmínky pro zápach v povolení stanovil. Kraje mají práva v povolovacím procesu takovéto limity podle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. stanovit. Mějme přitom na paměti, že je jednodušší stanovit limit v rámci řádného povolovacího řízení, než prosazovat změny v řízení novém.

Stávající zdroje

U stávajících zdrojů je třeba v prvé řadě na problém upozornit. Znamená to dát podnět na Českou inspekci životního prostředí, příslušný oblastní inspektorát, oddělení ochrany ovzduší, případně další oprávněné orgány (krajský úřad, krajskou hygienickou stanici atd.). Pokud provozovatel bude splňovat všechny zákonem mu dané podmínky, bude nutné u příslušného orgánu (v případě integrovaného povolování se jedná o krajský úřad) prosadit změnu podmínek v povolení k provozu, například v rámci tzv. integrovaného povolování. Kdy je možné provést přezkum integrovaného povolení specifikuje § 18 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC). Pokud budete sledovat úřední desku, možná se budete moci zapojit do řízení, kde by šli podmínky upravit.

Účást v procesu IPPC (Integrované povolování)

Pokud se budete chtít zapojit do integrovaného povolování, je nutné si založit spolek podle nového občanského zákoníku, neboť jednotlivci se nemohou do integrovaného povolování zapojit. Přehled povolovacích řízení naleznete na úředních deskách krajů, k IPPC naleznete informace též na webu Ministerstva životního prostředí ČR.

Kterým provozům bychom měli věnovat pozornost?

V poradně Arniky jsme řešili případy obtěžování zápachem s laminátoven (emise styrenu), tiskárny, vepřínu (amoniak), kompostáren, bioplynových stanic, skládek a dalsích provozů. Většinou se jedná o poměrně náročné poradenské kauzy. U laminátoven je možné instalovat tzv. dopalovací jednotku, která sníží emise z provozu na 10 až 20 %, u bioplynových stanic je třeba zajistit technologickou kázeň (čím více druhů odpadů jde do bioplynky, tím je provoz bioplynky náchylnější k produkci zápachu), u skládek záleží na poloze a technologické kázni provozovatele atd. Opatření ke snížení zápachu pro daný typ provozu specifikuje vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. V této vyhlášce kromě limitů jsou specifikovány doporučená opatření ke snížení zápachu.

Dnes již neplatná vyhláška č.362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování, obsahovala v příloze seznam předpokládaných zdrojů zápachu. Zdroje byly rozděleny do kategorií A,B,C. Pro Vás to může být vodítkem, kterým zdrojům máte věnovat větší pozornost. U stávajících provozů je pak nejlepší vycházet z Vaší vlastní zkušenosti.

A

• 1. Potravinářský průmysl
• 1.1 Jatka s kapacitou porážky nad 50t/den
• 1.2 Zpracování ryb
• 1.3 Pekárny
• 1.4 Sušení vajec
• 1.5 Zpracování čokoládových produktů
• 1.6 Výroba tabákových výrobků
• 1.7 Udírny
• 1.8 Pražírny kávy, kávových náhražek, kakaových bobů nebo oříšků
• 2. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů
• 3. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů (výroba kompozitních materiálů na bázi organických pryskyřic).

B

• 1. Zpracování kaučuku a výroba pryže
• 2. Výroby buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny - platí pro výrobní kapacitu od 20 t/den včetně
• 3. Průmyslové zpracování dřeva - sušení nativního dřeva v sušárnách o projektované kapacitě větší než 50 m3 a sušení jeho dezintegrovaných částic v sušárnách o projektované kapacitě větší než 3t/h, výroba dřevovláknitých, dřevotřískových a OSB desek.

C

• 1. Čistírny odpadních vod
• 1.1 Čistírny městských odpadních vod s projektovanou kapacitou 2000 a více ekvivalentních obyvatel
• 1.2 Čistírny průmyslových odpadních vod zpracovávající odpadní vody v množství větším než 50 m3/den z procesů emitujících sulfan nebo amoniak nebo chlor
• 2. Veterinární asanační zařízení
• 3. Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky
• 4. Výroba technických tuků z vedlejších produktů porážky
• 5. Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů
• 6. Výroba farmaceutických meziproduktů
• 7. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládky inertního odpadu.

Zdroj: wiki.ekoporadna.cz


Pokud Vás obtěžuje zápach, mohou Vám pomoci odborníci z firmy Regitas,
která se specializuje na řešení pro eliminaci pachových látek

více na www.Regitas.cz