Na budovách se šetřit nevyplatí

Patří mezi ně i The Edge v Amsterdamu, pyšnící se titulem nejudržitelnější budovy světa. "Zatím, je to jen otázka času," připouští v rozhovoru pro Hospodářské noviny Ron Bakker, jeden z hlavních autorů této stavby.
Kromě toho je budova protkaná technologiemi - zaměstnanci si přes chytré telefony nastavují teplotu v okolí svého pracovního stolu a míru osvětlení.

Architekt Ron Bakker tráví hodně času pracovně v Londýně. S nadšením mluví o projektu Imperial West, jenž se bude po dokončení hemžit start-upy z oblasti vědy. Jeho ateliér stavbu navrhuje. V Praze, kde vystoupil na odborné konferenci pořádané Českou radou pro šetrné budovy, však prezentoval nejudržitelnější kancelářskou budovu světa - amsterdamský The Edge.

Udržitelné budovy se podle průzkumů snadněji pronajímají a mají na trhu vyšší cenu. Jak to ovlivňuje běžné kanceláře?

Budovy mají dlouhou životnost - ne několik málo let, ale desítek let, a investoři by podle toho měli uvažovat. V posledních zhruba 15 letech se v Nizozemsku levně postavilo mnoho budov na špatném místě, dnes jsou prázdné a nemají žádnou hodnotu. V době takzvané dot-com bubliny se totiž řada amerických společností usídlila v Amsterdamu, proto se tam stavělo tolik kanceláří. Amsterdam byl pro IT firmy levnější než Londýn, a navíc měl uvolněnější atmosféru. Ale jen budovy, které jsou na dobrém místě, stále fungují. Řada z nich je prázdných, ale ty domy jsou příliš mladé na to, aby byly opuštěné.

Co s nimi bude? Konverze?

O tom se vedou velké diskuse. Problém spočívá v nedostatku nájemců - budovy jsou v nevhodné lokalitě a samotné stavby nejsou té nejlepší kvality. Vznikaly v době vrcholu, pak přišel propad a řada jich zůstala prázdných. Je to smutné. Nizozemsko je velmi hustě zastavěná země a prázdné budovy tam působí hodně zvláštně. Prázdné kanceláře nyní procházejí konverzí, vznikají z nich hotely nebo často studentská bydlení. Je zajímavé pozorovat, jak mění svou funkci.

Zmínil jste Londýn. Jeden slovenský developer tam ve finanční čtvrti City staví administrativní budovu, ve které budou pouze dvě parkovací stání, a to pro invalidy. Je to běžné?

Ano, to je pro centrální část Londýna naprosto standardní. Většinou se vyčlení jedno parkovací stání pro firemní dodávku, některé budovy mají jedno nebo dvě stání pro nájemce. Neobvyklé naopak je, aby v této části Londýna vznikla více než dvě nebo tři parkovací stání.

Jaké jsou pro to důvody?

Získat povolení na stavbu parkovacích míst je složité, ale jde to, pokud pro to máte dobré důvody. Ovšem v centru Londýna pro to dobré důvody neexistují, protože lidé do práce nejezdí autem; vezmou si taxi, chodí pěšky či dojíždějí vlakem. A abych byl upřímný, jinak to ani nejde, protože kdyby dojížděli do centra Londýna autem, trčeli by v dopravní zácpě. Díky tomu, že se vjezd do centra města zpoplatnil, je nyní více místa pro autobusy, taxíky, dodávky a také jízdní kola. To je v ulicích v centru Londýna poznat. Lidé teď jezdí do práce víc na kole, a proto je v budovách potřeba počítat i s místy pro kola.

A vznikají?

Londýn má obvody jako třeba City, Westminster, hodně kanceláří je v Camdenu, v Hackney, a ty všechny mají odlišné požadavky na stavby. Realitní makléři a vlastníci budov chtějí více míst pro jízdní kola než radnice. Je to totiž něco, co mohou nabídnout nájemcům.

Budova The Edge v Amsterdamu, v níž má centrálu poradenská firma Deloitte, je nejudržitelnější kancelářskou stavbou na světě. V čem je jiná než ostatní?

Nemyslím si, že na světě existuje budova, jako je tato. Má neutrální uhlíkovou stopu, její spotřeba elektřiny je o 70 procent nižší než ve srovnatelných kancelářských budovách. Na střeše a na jižní fasádě jsou umístěny solární panely, takové množství na žádné administrativní budově v Evropě nenajdete. A nejde jen o udržitelnost. Vnitřní prostředí je navrženo flexibilně. Díky patrům ve tvaru písmene U, jehož jádrem je atrium, balkonům a schodištím mají zaměstnanci větší příležitost se potkávat a komunikovat.

V moderních kancelářských budovách bývá obvykle vyčleněno 10 procent čistého pracovního prostoru na místa, kde se mohou zaměstnanci sejít, odpočívat nebo si dát kávu či oběd. V této budově je to asi čtvrtina plochy. A lidé tato místa využívají a pracují v nich stejně často jako u pracovních stolů. V budově pracuje 2400 zaměstnanců firmy Deloitte a ti se dělí o 1000 pracovních míst. Hlavně konzultanti tráví hodně času s klienty, pracují z domu, a proto nemusí být v práci osm hodin denně. Důležitý je výkon, a ne čas, který stráví na pracovišti.

Při prezentaci jste říkal, že v jedenáct v noci se v budově zhasnou světla. Co když potřebuji zůstat pracovat déle?

Můžete pracovat i v noci. Světla v budově zhasnou v momentě, kdy v ní ustane pohyb. Když tuto budovu fotograf v noci fotil a chtěl, aby se uvnitř svítilo, běhal mu tam po patrech člověk.

Systém osvětlení vyvíjela společnost Philips několik let a tento projekt je první, kde byl instalován v celé budově. V budově je 30 tisíc senzorů, které neustále měří obsazenost, pohyb, intenzitu osvětlení, vlhkost a teplotu. Díky centrálnímu kontrolnímu systému si zaměstnanci přes aplikaci v chytrém telefonu regulují teplotu a světlo u svého pracovního stolu. Tato inovativní technologie jednak snižuje náklady na energii a pak také slouží jako zdroj informací a dat o provozu této budovy.

Je budova Edge nejambicióznějším projektem, na kterém jste kdy pracoval?

Z pohledu udržitelnosti ano. Ovšem všechny naše projekty jsou nějakým způsobem ambiciózní. Těch, které by v určitém směru neměly vysoké ambice, příliš mnoho nenajdete.

Můžete uvést nějaké příklady?

V západním Londýně jsme navrhli budovu, takový inkubátor pro malé start-upy z oblasti vědy. Je to de facto laboratoř s malými kancelářemi. Malé firmy si v budově budou moct velmi levně pronajmout prostory na pár let. Je to velmi zajímavá budova - představte si, že máte všechny ty mladé, bystré a talentované vědce v jedné budově, kde sdílejí stejné zázemí, diskutují, pijí spolu kávu... Na místě jim budou k dispozici právníci a účetní, kteří jim pomohou založit společnosti. Také jsme se podíleli na Institutu Francise Cricka, což je obrovské výzkumné biomedicínské centrum ve středu Londýna, hned vedle stanice St. Pancras, kam přijíždí vlaky z Paříže. Přitom výzkumná střediska kvůli nákladům obvykle vznikají mimo centra měst. Nápad postavit výzkumné a vývojové ústředí v centru Londýna je skvělý, fandil tomu i starosta Johnson.

Roste ochota investovat do kvalitnějších budov v období, kdy se ekonomice daří?

To, kolik jsou lidé ochotni investovat do svého pracovního prostředí, je téměř kulturní záležitost. Liší se to stát od státu. Někdy firmy utrácejí více v Londýně, kde jsou velmi vysoké nájmy, ale stejně chtějí být v centru Londýna, protože tam jsou jejich obchodní partneři.

Podílel jste se na návrhu pražské kancelářské budovy Danube House. Jak ji s odstupem času hodnotíte?

Myslím, že to byl na svou dobu velmi ambiciózní projekt. Investor si řekl, že začne stavět kvalitnější budovy. Důvody pro to, aby lidé na investicích do budov nešetřili, jsou namístě. Kvalitní budovy mají vyšší hodnotu. Velmi důležité je rovněž navrhovat dobré pracovní prostředí pro lidi.

Nechtěl byste opět pracovat na nějakém projektu v Česku?

To bych moc rád. Dříve jsme navrhovali hodně administrativní budovy, ale nyní se zaměřujeme mnohem více na Londýn a na rezidenční projekty. Zejména v jihovýchodní části Anglie je obrovská poptávka po bydlení. Londýn se rozrůstá, do města se nepřetržitě stěhují lidé a bydlení v metropoli dramaticky zdražilo. Tendencí je stavět výškové domy, což se v Londýně nedělo od šedesátých let minulého století. Ovšem v britské metropoli dává hustší zástavba smysl, když se město neustále rozrůstá.

Co je BREEAM

? Systém hodnocení budov vyvinutý ve Velké Británii, který se rozšířil i do dalších zemí. Nezávislí auditoři posuzují nemovitosti z pohledu jejich vlivu na životní prostředí. Hodnotí nejen energetickou náročnost budovy, ale také její dostupnost hromadnou dopravou či využití recyklovaných a recyklovatelných materiálů při výstavbě. Uděluje se šest úrovní certifikátů, tou nejvyšší je Outstanding.

? The Edge je podle zmíněného hodnocení momentálně nejudržitelnější kancelářskou budovou světa, což dokládá úroveň BREEAM Outstanding s 98,36 procenta. The Edge převzala pomyslné žezlo od budovy One Embankment Place v Londýně.

? Nejlepší "známku" BREEAM má v Česku zatím jen jedna budova: brněnský věžák Tower B.

Ron Bakker

zakládající partner londýnského architektonického ateliéru PLP Architecture

? Před příchodem do PLP pracoval dlouhá léta v ateliéru KPF London, kde byl i partnerem. V té době se například angažoval v renovaci a rozšíření budovy Světového obchodního centra v Amsterdamu a také administrativní budovy Danube House v Praze-Karlíně.

? Ateliér PLP navrhl centrálu poradenské firmy Deloitte v Amsterdamu a Bakker vedl tým architektů, kteří v současné době nejudržitelnější budovu světa s názvem The Edge navrhli.

? Vystudoval architekturu na nizozemské Delft University of Technology.

? Bakker pochází z Nizozemska, ale poslední dvě dekády žije v Londýně.