zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Expert: Solární revoluce se u nás již brzy odehraje na střechách domů, stejně jako ve vyspělých státech

30.10.2015
Solární energie
Expert: Solární revoluce se u nás již brzy odehraje na střechách domů, stejně jako ve vyspělých státech

To, že se vývoj fotovoltaiky v ČR na chvíli zastavil, je pouze krátkodobá záležitost...

,,Nová aktualizovaná podoba NAP OZE počítá s velkým rozvojem fotovoltaiky na střechách v blízké budoucnosti," prohlásil v rozhovoru pro naši redakci expert na energetiku a člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEHPO) Ing. Pavel Antonín Stehlík, MBA.

SN: Účastnil jste se jednání o aktualizaci Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje (NAP OZE). Jak jste s výsledkem spokojen? Co z něj pro sektor obnovitelných zdrojů vyplývá?

NAP OZE je druhým plánem pod zákonem 165/2012Sb. Pokud jde o podíl OZE na celkové konečné spotřebě energií v ČR (KSE), jsou jeho cíle rozumné a snad až na větrnou energii jsou přijatelné pro ty, kteří se OZE věnují. Celkový cíl do roku 2020 za všechny OZE je 15,9 % z KSE, o které NAP OZE předpokládá, že se do roku 2020 téměř nezmění. Takže, pokud jde o novou podobu NAP OZE, jak je právě předkládán vládě, je to dobrý plán.

SN: NAP OZE bude také jedním z témat konference "Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje", která se uskuteční 22. října v Praze. Zde toto téma uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jak se Vám s zástupci MPO jednalo? Kde byly hlavní třecí plochy a jak se je případně podařilo překlenout?

MPO ovlivňovaly vždy zájmy velkého průmyslu a tedy i ČEZ. Aby to tak nevypadalo, hovoří o ČEZ jako o ,,polostátním" podniku. ČEZ ale není ,,polo", je to podnik majoritně ovládaný státem, jakkoliv to většinou vypadá, že se tady role dokonce přehodily. Obvykle se dějí věci obvyklé, něco se ale přece změnilo.

MPO si přestalo notovat s ERÚ a začalo si více rozumět s asociacemi jednotlivých OZE i s Komorou OZE. Výsledkem je výrazně lepší způsob komunikace, vzájemný respekt a prostor pro výměnu názorů. Díky tomu bylo třecích ploch méně a méně a ve fotovoltaice jsme všechny hlavní vyřešili. Představy zástupců OZE zůstaly nenaplněny jen v oblasti větrných elektráren.

SN: Kde jako respektovaný energetický odborník vidíte prostor pro další rozvoj fotovotaiky v ČR? A jaké překážky dalšího rozvoje pokládáte za zásadní?

Fotovoltaika prožila ve světě díky investicím do inovací ohromný rozvoj a dál letí úžasným tempem. To, že se vývoj v ČR na chvíli zastavil, je podle mne krátkodobá záležitost. I aktuální podoba státní energetické koncepce do roku 2040 počítá s jejím velkým rozvojem.

Podle New Energy Outlook 2015 Bloombergu do roku 2040 umožní pokles cen solárních technologií až o 47 % na MW instalovaného výkonu zvýšení celosvětové kapacity 104 GW v roce 2014 na 1,8 TW (17násobný nárůst) v roce 2040. U nás se solární revoluce odehraje na střechách, stejně jako ve vyspělých státech s menším slunečním osvitem. Zásadní bude úprava legislativy, která u nás tradičně reaguje pozdě a někdy i mylně. Prvním pozitivním krokem je určitě to, že od roku 2016 nebudou malé instalace pro vlastní potřebu vyžadovat licenci od ERÚ. Ale už vlastní text nových zákona je současně technicky nesplnitelný - nesmíte mít žádný přetok do sítě a to zatím nikdo nedokáže.

Máme ale také letošního roku nový NAP SG (chytrých sítí-smart grids). Ten bohužel nepočítá s rychlou reakcí sítí na prudký rozvoj OZE. Podle něj až v období 2020-2024 bude probíhat plošné nasazování chytrých měřidel v rámci obměny a teprve v letech 2025 - 2029 (případně až 2035) bude ukončena realizace odsouhlaseného cílového modelu inteligentních. Pokud se distribuční sítě nepřizpůsobí distribuovaným zdrojům, kterých už dnes máme téměř 30 tisíc, pak bude rozvoj OZE v ČR omezen.

SN: CZEPHO si nechala zpracovat poměrně podrobnou studii ,,Potenciál solární energetiky v ČR", která tu dlouho chyběla a je poměrně zásadní, pokud se chceme budoucností solárního sektoru zabývat. Co přináší? Respektive, co z ní můžete prozradit, protože celá bude prezentována až na výše zmíněné konferenci.

Studie potenciálu solární energetiky v ČR je zpracována opravdu profesionálně a překvapila mne svou kvalitou. Snad mohu prozradit, že se věnuje detailně i ekonomice provozování malých solárních zdrojů a na příkladu rodinného domu s malou instalací o kapacitě 4,5kWp ukazuje, za jakých podmínek může být ekonomicky efektivní.

Studie také poukazuje na současné legislativní limity rozvoje fotovoltaiky. Jsem přesvědčen, že do 10 let si budeme v Hornbachu či OBI kupovat hotové sestavy domácích solárních systémů s bateriemi, které umožní samozásobení při vysoké míře využití pro vlastní spotřebu. Doufám, že legislativně se nakonec upraví možnost malých přetoků do distribuční sítě.

SN: Připomínkoval jste také SEK. Česká republika z pohledu solárního sektoru například za Německem zatím silně pokulhává. Věříte, že se v dohledné budoucnosti můžeme na úroveň Německa dostat, nebo ČR prostě půjde jiným směrem?

Už zpráva tzv. Pačesovy komise, kterou jsem oponoval, upozorňuje na skutečnost, že plný scénář naší energetiky povede k zvýšení naší energetické závislosti z 43 %roku 2005 na 82 % roku 2045. Současná aktualizace SEK to přitom potvrdila. Naší strategií by proto měla být vysoká energetická odolnost; to znamená vysoké využití a zhodnocení opravdu všech domácích primárních zdrojů energie.

OZE jsou obnovitelné a proto by měly mít nejvyšší tempo růstu a prioritu. Tímhle směrem ale neuvažujeme, Německo ano. Jaderná energie u nás má budoucnost jako dosud čistý zdroj pokrývající především základní zatížení elektrizační soustavy. U tohoto pojetí ale nemusí zůstat, jádro lze využívat i jinak. Mně se kombinace jádra a OZE zdá mnohem odolnější na příštích 20 let, než model prosazovaný v Německu. Ten vidím jako nadějný na léta 2030 a dál, kdy inovace v technologiích OZE a jejich ceny umožní dnes nepředstavitelné uplatnění OZE.

SN: Velkým tématem, které úzce s rozvojem solárního sektoru souvisí, je řešení akumulace vyrobené elektřiny. Ostatně jste o tom hovořil například i vy osobně na nedávném Smart Energy Forum. Jaké jsou výhledy v tomto směru?

Použiji jako příklad malou sluneční výrobnu na střeše rodinného domku s výkonem cca 4,5 kWp. Míra, do jaké jste schopen energii z ní využít pro vlastní spotřebu je spolu s cenou instalace rozhodující pro její ekonomiku. Už dnes je cena za 1kWh z takového zdroje okolo 2,90 Kč při min. 70% využití, zatímco při 4% využití je to už 5,80 Kč!

Řešením jsou pochopitelně systémy s ukládáním energie. Tenkostěnné panely jsou už dnes k dostání od 0,30 EUR/Wp . Flexografický tisk panelů, laminování, průhledné solární folie a další inovace je dál zlevní a zefektivní. A pokud cena baterií bude na úrovni pod 100 USD za kWh, pak nastane boom těchto systémů. A to lze očekávat během pěti let.

SN: Myslíte si, že stát by měl podpořit nejen střešní elektrárny, ale také například malé ,,naklápěcí systémy (tzv. slunečnice), které si lidé mohou postavit na vlastní zahradu a vyrábět tak ekologickou elektřinu pro vlastní potřebu, když nemají dostupnou střechu?

Rozhodně ano. Jsem si jistý, že se jednou budou prodávat v hobby marketech jako stavebnice, a že k jejich instalaci nebude potřeba ani licence, ani oprávnění, tak jako je nepotřebujete k instalováni solárního svítidly na zahradu už dnes. Tisíce chat a chalup na odlehlých místech, stejně jako letní tábory jsou také adepty na jejich využití.

SN: Trendem ve světě je tzv. ,,co-sharing" (sdílení) vyrobené elektřiny mezi sousedy. V praxi to vypadá tak, že elektřinu, kterou si zákazník nespotřebuje, může nabídnout svému sousedovi. Toto zatím platná legislativa v ČR neumožňuje. Měl by to stát podpořit?

Tohle je už složitější problém. Co-sharing vyžaduje instalaci specifického rozvodu, který musí mít elektro-revizi a měl by jej instalovat odborník s oprávněním. Majitel se stane výrobcem a prodejcem elektřiny a soused jeho zákazníkem, nepůjde tedy o podnikání?

Rozhodně by se musela se změnit legislativa, aby do určitého výkonu např., nemusel mít provozovatel licenci atd. Stát by měl napřed změnit ustanovení, že při výrobě pro vlastní spotřebu nesmím dopustit přetoky do sítě.

SN: V Německu mohou lidé investovat do fotovoltaických elektráren pomocí družstev, která spravují danou investici a lidem tak nabízejí zajímavou alternativní možnost zhodnocení prostředků do výroby zelené energie. Měla by Česká republika také umožnit takovou formu investování pro řadové občany?

Družstvo lze v ČR založit již nyní, ale obvykle nejde o investiční projekty, jako ve vámi uvedeném příkladu. Každá taková investiční možnost je ale pro rozvoj obnovitelných zdrojů zajímavá.

V ČR máme zatím velmi nestabilní právní prostředí a pro obnovitelné zdroje zvlášť. Tisíce malých investorů do solárních elektráren byly naším státem oklamány. Opakované retro zásahy do podmínek, za kterých lidé do OZE investovali, ještě neskončily a z textu aktualizované státní energetické koncepce je zřejmé, že další se chystají. Za posledních 15 let vydáváme přibližně každé tři dny nový zákon, či změnu zákona! Proto jsem si jist, že stát musí dát jasně najevo, že podmínky pro investory jsou stabilní, teprve pak se bude mnohem více investovat.

Zdroj: SolarniNovinky.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí