zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bursík: Světové společenství by mělo uznat ekologický význam Tibetu

17.12.2015
Obecné
Bursík: Světové společenství by mělo uznat ekologický význam Tibetu

Ekolog a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík v rámci klimatické konference COP21 v Paříži, které se zúčastnila i tibetská delegace, vyzval světové společenství, aby uznalo ekologický význam Tibetu.

Klimatické konference COP21 v Paříži se zúčastnila i delegace Tibetu. Vedla ji ministryně pro informace a mezinárodní vztahy Tibetské exilové vlády Dicki Choeyang. Delegace přijela do Paříže s žádostí, aby světové společenství uznalo význam Tibetu v ochraně klimatu. Ten byl podle zástupců delegace až doposud podceňován. Pozornost vědy i světového společenství se soustředila na oba póly naši planety, Arktidu a Antarktidu. Třetí pól - Tibetská náhorní plošina a Himalájské ledovce - zůstal v pozadí.

,,Tibetská náhorní plošina má třicetkrát větší rozlohu než Česká republika a leží v nadmořské výšce nad 4000 m.n.m. Většinu plochy proto tvoří věčně zmrzlá půda - alpinský permafrost. Sedm století obhospodařovali toto území Nomádi, kteří putovali s dobytkem za pastvou a udržovali tak travní porosty v kondici. Po čínské invazi do Tibetu v roce 1950 však začala politika násilného přestěhovávání Nomádů do vesnic a zákaz pohybu," řekl ekolog a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který spolu s Tibeťany a buddhistickém učitelem Mathieu Ricardem vystoupil v panelové diskusi konané v Grand Palais.

,,Dva miliony Nomádů byly vytrženy z tradičního způsobu života, stepi se přeměňují v pouště a věčně zmrzlá půda rychleji odtává. Jakmile permafrost roztaje, uvolní se ze zmrzlé půdy celkem 12,3 miliardy tun uhlíku v podobě agresivního skleníkového plynu metanu. To je první časovaná klimatická bomba tikající v Tibetu," dodal Bursík.

Druhou časovanou bombou je podle jeho slov tání ledovců. ,,V Tibetu je rekordních 46,000 ledovců, které tvoří třetí největší zásobu ledu na světě (po obou pólech). Jejich voda zásobuje šest hlavních asijských řek, které zásobují vodou na jeden a půl miliardy lidí (Žlutá řeka, Yangtze, Brahmapurta, Indus, Mekong a Salween). Každý si dovede představit, co se stane, až ledovce odtají," uvedl.

Bursík zdůraznil, že téma demokracie a lidských práv nelze oddělit od tématu ochrany životního prostředí a klimatu. Čínský režim, který nedokáže zajistit vymahatelnost zákonů, nemůže podle něj ani účinně chránit životní prostředí. Vyzval proto světové společenství, aby uznalo ekologický význam Tibetu a apelovalo na Čínu, aby zastavila tamní devastaci životního prostředí, umožnila Nomádům vrátit se k tradičnímu způsobu života, který chrání pastviny, a povolila provádění vědeckých výzkumů na území Tibetské autonomní oblasti. Debaty se zúčastnilo téměř sto posluchačů.

tibet


Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí