Vyhláška o kompostování bude v Praze platit od března

Radní hlavního města schválili návrh vyhlášky, která upravuje kompostování odpadu ze zahrad a veřejné zeleně. Města mají povinnost část tohoto odpadu zpracovávat ze zákona, vyhláška Praze ale zatím chyběla. Odsouhlasit ji ještě musí zastupitelé. Vyhláška stanoví místa, kam je možné odkládat rostlinné zbytky, platit bude od 1. března. Odborníkům vadí, že vyhláška se zabývá jen odpadem ze zahrad, nikoliv z domácností.

"Rostlinnými zbytky z domácností předkladatel rozumí veškeré rostlinné zbytky, které vznikají při přípravě pokrmů v kuchyni a které by potencionálně mohly být 'kontaminovány' živočišnými produkty," píše se v důvodové zprávě k usnesení rady, kterou má ČTK k dispozici.

Podle odborníků vyhláška jen naplňuje zákonné povinnosti, nad jejich rámec ale nejde. "Vyhláška se zcela vyhýbá bioodpadu rostlinného původu z kuchyní v domácnostech, jako jsou slupky, odkrojky a zbytky ovoce a zeleniny, jádřince a pecky, čajové pytlíky, kávová sedlina nebo papírové ubrousky. Většina obyvatel Prahy žije právě v bytech, kde jim vzniká tento druh odpadu," řekla ČTK loni v únoru Jana Jaklová ze serveru Kompostuju zvesela.

První komunitní kompostárna vznikla v Praze v roce 2004, za peníze z operačního programu životní prostředí ji vybudovaly Horní Počernice. V současné době funguje kompostárna také v Malešicích a počítá se s výstavbou další ve Slivenci, stát bude 11 milionů korun. Praha provozuje také 17 sběrných dvorů, kde je možné bioodpad odevzdávat. Fungují také popelnice na bioodpad, využívá je asi 8000 domácností a firem. Jejich pronájem se ale platí.

Množství odevzdaného bioodpadu v Praze stále roste. Zatímco v roce 2007 Pražané odevzdali na sběrné místo v Malešicích 254,3 tuny bioodpadu, v roce 2013 to bylo již 778,5 tuny. Náklady hlavního města na přistavování kontejnerů na bioodpad, sběrné místo v Malešicích a svoz odpadů ze sběrných dvorů byly v roce 2013 asi 6,7 milionu korun.