zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak mohou sjezdovky ovlivnit vodní režim krajiny?

11.02.2016
Voda
Jak mohou sjezdovky ovlivnit vodní režim krajiny?

Vyjet si někam na lyže patří k široce oblí­be­nému zimnímu vyžití...

Už od konce podzimu čteme, slýcháme nebo i jinak se z nejrůz­něj­ších médií dozví­dáme o tom, zdali už konečně nastaly ony kýžené vhodné sněhové podmínky, jestli už je ten správný čas sbalit lyže a vyrazit. Za poslední roky ale u nás zimy za moc nestály. Letošek zatím z tohoto trendu příliš nevy­bo­čoval, sněžilo jen málo, a pokud se někde lyžo­valo, tak hlavně na umělém sněhu. I když je pravda, že nyní to začíná vypadat, že se k nám zima konečně vrátila... Zmíněný dlou­ho­době neutě­šený stav se ale už v letošní zimě stihl pode­psat na tom, že některé společ­nosti provo­zu­jící lyžařské areály zkra­cho­valy. Jedná se napří­klad o firmu Ski Beskydy, která provo­zo­vala areál v Mostech u Jablun­kova. Para­doxem je, že neda­leko, v Dolní Lomné, vznikla před čtyřmi lety načerno posta­vená sjez­dovka. Jistá společ­nost zde bez jaké­ho­koliv povo­lení vyká­cela lesní porosty na souvislé ploše o výměře přibližně 1,5 hektaru - a to včetně porostů mlad­ších než 80 let. Viníci ale tak snadno nevy­vázli; ke konci minu­lého roku se případ uzavřel a oblastní inspek­torát České inspekce život­ního prostředí v Ostravě potrestal firmu pokutou ve výši 3,2 milionu korun.

Bylo tam ale opravdu zapo­třebí budovat novou sjez­dovku? A potře­bu­jeme jich u nás tolik? Naopak se můžeme ptát, vadí to něčemu? A pokud ano, tak jaká nega­tiva přesně s sebou budo­vaní a provoz sjez­dovek přináší? Shrňme zde tedy některé problémy.

Vznik každé nové sjez­dovky je obvykle spojen s rozsáh­lými terén­ními úpra­vami při kácení lesa, odstra­ňo­vání pařezů a zarov­ná­vání povrchu. Dochází k degra­dačním změnám fyzi­kál­ních a chemic­kých vlast­ností půdy, jsou převrstveny půdní hori­zonty a zlik­vi­do­vána humu­sová vrstva, snižuje se množ­ství uhlíku váza­ného v půdě a vypla­vují se další důle­žité prvky. Dále výrazně klesá­její retenční schop­nost a také se snižuje diver­zita půdní fauny. Tato činnost se provádí pomocí těžké tech­niky, takže pokud je nějaká část půdy od těchto nevrat­ných trans­for­mací uchrá­něna, tak je dost prav­dě­po­dobné, že ke ztrátě jejich vlast­ností dojde přinejmenším vlivem zhut­nění. K mecha­nic­kému poško­zo­vání půdy a vege­tace poté dochází i při následném provozu sjez­dovek, např. při údržbě tratí rolbou v období nedo­statku sněhu či při jejich úpra­vách mimo zimní sezonu.

Právě v souvis­losti s odles­něním a terén­ními úpra­vami se zásadně mění hydro­lo­gické poměry dané loka­lity. Dochází k vysy­chání či snížení vydat­nosti prame­nišť v místě zásahu i v širším okolí, zrych­luje se odtok vody z bezle­sých svahů a snižuje se schop­nost jejího vsako­vání. Obna­žená půda je velmi náchylná a nesta­bilní, a tak při deštích přichá­zejí na řadu splachy její svrchní vrstvy a plošná eroze. To přede­vším do doby, než se vytvoří zapo­jené bylinné patro, často k tomu ale při větších průtr­žích dochází i poté. Dále se na sjez­dov­kách a v jejich okolí ­zvy­šuje riziko sesuvů a lokál­ních záplav. V širším krajinném měřítku mohou přispět k jejich zvýšené inten­zitě a niči­vějším následkům. K riziku povodní při případ­ných jarních deštích přispívá rovněž stla­čený sníh na sjez­dov­kách, který má menší schop­nost jímat vodu.

Jiným problém je, že díky nepří­z­nivým zimním podmínkám jsou sjez­dovky čím dál více závislé na umělém zasně­žo­vání. Některé studie proka­zují významně nega­tivní vliv zasně­žo­vání a tech­nic­kého sněhu na vodní poměry a celé prostředí vůbec. Sjez­dovky s tech­nickým sněhem jsou zatě­žo­vány nejméně dvakrát větší masou sněhu, než tratě se sněhem přírodním. Tech­nický sníh má jiné fyzikálně-chemické vlast­nosti než sníh přírodní a taje o 2-6 týdnů později. Upra­vo­vané sjez­dovky (i ty s přírodním sněhem) mají vyšší hustotu, tvrdost a obsah vody než plochy s neupra­veným sněhem. Dále komprese sněhu zvyšuje jeho tepelnou vodi­vost, teplota povrchu půdy klesá až hluboko pod bod mrazu a zhor­šuje se výměna plynů. Výsledkem je změna půdní fauny, nižší diver­zita všech orga­nismů a nižší celková produk­ti­vita ovliv­ně­ného stano­viště. Skladba vege­tace se mění a přibý­vají později kvetoucí druhy. Tech­nický sníh ovliv­ňuje složení spole­čen­stev rostlin a živo­čichů na sjez­dovce pomalu a změny jsou tak často zjis­ti­telné až po něko­lika letech.

Na výrobu tech­nic­kého sněhu při nedo­sta­tečně nízkých teplo­tách je potřeba používat různá aditiva biolo­gic­kého, ale i chemic­kého původu. Ty dále přispí­vají ke změně půdních poměrů a k vyšší eutro­fi­zaci (= oboha­cení o živiny) půdy i vodních toků. U bílko­vin­ných přípravků navíc není doposud jedno­značně potvr­zeno, že nemají i další vedlejší účinky. V chrá­ně­ných územích je sice jejich apli­kace zaká­zána, není však zřejmé, jestli je to striktně dodr­žo­váno. Umělý sníh může být potom příčinou změn druho­vého složení vege­tace či dokonce úbytku druhů, a to hlavně na oligo­t­rof­ních (= živi­nami chudých) nebo suchých sjez­dov­kách, protože je do půdy najednou dodáno značné množ­ství mine­rálů a vody. Druhy, které prefe­rují živi­nami více bohatá stano­viště, zvyšují na sjez­dov­kách s umělým sněhem svou pokryv­nost na úkor druhů ze suchých a živi­nami chud­ších stano­višť.

K vytvo­ření 1 m3 umělého sněhu je třeba 250-500 l vody, což při jeho vrstvě 20-35 cm před­sta­vuje spotřebu 70-120 l/m2 (tj. 700 000-1 200 000 litrů na 1 hektar sjezdovky). Voda je obvykle čerpána z místních zdrojů a jejich využí­vání může způsobit změny ve vodním režimu dané krajiny. Období největ­šího čerpání vodních zdrojů se shoduje s obdobím jejich přiro­zené nejnižší hladiny, takže vodní toky mohou v tomto období ztratit většinu své vody. Navíc z vody využité na tvorbu umělého sněhu se třetina ztrácí v podobě výparu. Pokles vodní hladiny je patrný i na větších vodních plochách, napří­klad hladina Štrb­ského plesa v Tatrách klesne během zimní sezóny až o 1 metr. Z fran­couz­ských Alp se udává pokles průtoku vody v dotče­ných tocích až o 70 %. Tomuto problému se často před­chází výstavbou umělých vodních nádrží. Dochází tak ale k dalšímu záboru půdy, ke změnám reliéfu, k čerpání vody (většinou přiro­zeně bohatší na živiny) z údolí do vyšších poloh a právě k následné eutro­fi­zaci zasně­žo­va­ných ploch.

Dalším nega­tivem je vysoká ener­ge­tická nároč­nost zasně­žo­va­cích zaří­zení (v alpských zemích souhrnně odha­do­vaná až na 600 GWh ročně), což nepřímo ovliv­ňuje životní prostředí v jiných loka­li­tách a na mnohem rozsáhlejším území, než se nachá­zejí vlastní lyžařská střediska.Provozování lyžař­ských areálů s sebou opravdu přináší nemálo kompli­kací a toto nebyl ani zdaleka jejich vyčer­pá­va­jící výčet. Lyžo­vání je sport, je to zábava a je pravdou, že provo­zo­vání zimních stře­disek zaměst­nává spoustu lidí. Tato stře­diska bývají významným zdrojem příjmu pro mnohé jinak hůře prospe­ru­jící horské oblasti. Bohužel však mají řadu ekolo­gic­kých problémů, mění ráz krajiny a svým nega­tivním vlivem mohou výrazně překra­čovat své lyžařsko-areálové hranice.

Článek vznikl v rámci projektu ,,Počítáme s vodou" financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.


Zdroje a k dalšímu čtení:
Harčarik J. &Flousek J. (2009): Sjez­dové lyžo­vání a ochrana přírody. Ochrana přírody 6: 8-10

Kocková J. (2008): Srov­nání vege­tace sjez­do­vých tratí s umělým a přírodním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy. Baka­lářská práce, PřF, Jiho­česká univer­zita, České Budě­jo­vice

Štursa J. (2007): Ekolo­gické aspekty sjez­do­vého lyžo­vání v Krko­no­ších. - In: Štursa J. &Knapik R. [eds], Geoe­ko­lo­gické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcon­tica, 44/2: 603-616

Inter­ne­tový magazín Gnozis9.net: Umělé zasně­žo­vání škodí přírodě a vyčer­pává vodní zdroje

Webové stránky Šelmy.cz: V Besky­dech vzniká nele­gální sjez­dovka místo lesa

Frýdecko-Místecký a Třinecký deník.cz: Stavitel sjez­dovky dostal za vyká­cení 1,5 hektaru lesa v Dolní Lomné pokutu

Autorka: Veronika Kalníková

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí