Nejlepší adaptační opatření roku 2015 jsou z Moravy a Vysočiny

Obnova rašeliniště, využití mokřadů při podnikání v zemědělství, moderní poradenské centrum a alternativní opatření v povodí řeky Moravy - to jsou vítězné projekty soutěže o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu v loňském roce. Do prvního ročníku se dostala téměř třicítka projektů, které řeší negativní dopady teplotních změn na život obyvatel a krajiny. Tři nejlepší pocházely z Moravy a čtvrtý z Vysočiny.

Vítězná čtyřka se dostane na prestižní mezinárodní konferenci Adaptation Futures 2016, která se uskuteční od 10. do 13. května v Rotterdamu. Projekty představili v úterý pořadatelé na tiskové konferenci v Praze.

"Byly vybírány nejzajímavější projekty ve čtyřech různých kategoriích, nejedná se o pořadí. Projektů bylo hodně zajímavých, ale čtyři nám přišly nejlepší, proto je posíláme do Rotterdamu," řekl ČTK Jiří Dusík z organizačního týmu Integra Consulting.

Jedním z kritérií podle něj bylo, aby projekt jasně ukázal na problém, který řeší a zda dlouhodobě. Musel také přinést vícenásobné užitky a výrazně přispět k životnímu prostředí, ekonomice i sociální oblasti. Projekty jsou zveřejněny na internetu. Soutěž Adaptační opatření roku, kterou zaštítilo ministerstvo životního prostředí, by se podle Dusíka mohla opakovat každé dva roky.

Nejlepším technologickým opatřením bylo vyhlášeno brněnské vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada, za kterým stojí Nadace Partnerství. Komplex dvou budov vyšel na 103,9 milionu korun. Je postaven na bázi pasivního domu, který efektivně nakládá s vodními zdroji a čistí i srážkové a odpadní vody. Kromě k výrazné energetické úspory pomáhá také ochlazovat a zvlhčovat okolí v době letních veder.

Druhým projektem, který porota vybrala z oblasti revitalizace krajiny, je obnova rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov Českou společností ornitologickou na Vysočině. Jeho přínosem je lepší zadržování vody po přívalových deštích nebo při jarním tání, když je naopak sucho, je zdrojem vody a ochlazuje okolí. Celkové náklady přesáhly sedm milionů korun.

Částečně financovaný ze soukromých zdrojů byl projekt ekoagropodnikání na Hodonínsku, který využívá na vlastních zemědělských plochách mokřady k zadržování přívalových srážek. Zelená infrastruktura stála 3,3 milionu Kč.

Mezi připravovanými opatřeními nejvíce zaujala plánovaná úprava povodí Moravy Koalicí pro řeky. Projekt z oblasti neziskových organizací vznikl ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podle hodnotitelů jde o systémový návrh absolutně alternativního opatření, který postupně zavádí retenční a infiltrační opatření v regionu. Projekt za 8,74 milionu korun by měl zlepšit například samočistící schopnost vodních toků a mokřadů, zmírnit erozi půdy a zlepšit její kvalitu.