zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V chráněných územích na jižní Moravě chtějí rozdrobit velká pole

03.05.2016
Zemědělství
Chráněná území
 V chráněných územích na jižní Moravě chtějí rozdrobit velká pole

Národní park Podyjí a chráněné krajinné oblasti Moravský kras a Pálava chtějí změnit v nejbližších letech ta místa, na nichž jsou velké bloky orné půdy. Měly by se výrazně rozdrobit, aby byla příroda pestřejší a atraktivnější pro živočichy. Zároveň chtějí rozšířit území, která budou spásat hospodářská či polodivoká zvířata, řekli dnes na tiskové konferenci zástupci tří jihomoravských chráněných území.

Nejvíce se potýká s velkými zemědělskými bloky Pálava. "Zvládneme se postarat o rezervace, ale ve druhé a třetí zóně CHKO, kde nejsou rezervace, by měla vzniknout pestřejší přírodní mozaika," řekl vedoucí Správy CHKO Jiří Kmet. Jde o pole i vinice, stejný cíl má i ministerstvo zemědělství. Na velkých blocích půdy by vznikly remízky, na vinicích alespoň solitérní stromy. Například Vinařství Volařík už k tomu přistoupilo. "Zemědělcům se snažíme radit a pomáháme jim získat dotace na tyto úpravy," řekl Kmet. Díky těmto změnám se vytvoří migrační prostor pro živočichy, kteří nyní žijí izolovaně, především jde o hmyz.

V Podyjí by se měla rozdrobit pole na menší hlavně u Lukova. V Moravském krasu souvisí změna hospodaření s celkovým vymezením nových zón, protože původní je z roku 1956 a již nevyhovuje. Kvůli tomu se v některých obcích dělají kompletní pozemkové úpravy. "Aktuálně se týkají katastru Ostrova a Vilémovic kvůli ochraně podzemního systému Amatérské jeskyně. Několik hektarů orné půdy se bude muset zatravnit. Pracovní skupina, v níž jsou i zemědělci, řeší, jak kompenzovat ztráty ze zemědělství," řekl Leoš Štefka ze Správy CHKO Moravský kras. Vymezení nových zón by mohlo být dokončené za dva až tři roky.

Všechny tři správy chtějí také zvýšit objem pastvy, ať už pomocí hospodářských zvířat, jako jsou kozy a ovce, tak pomocí polodivokých zvířat, což jsou hlavně divoké koně. Pastva má pomoci zvýšit biodiverzitu. "Chceme spásat hlavně stepi a také oblast okolo Lednických rybníků, nejvíce jižně od Nesytu, kde díky pastvě může zůstat druhově bohaté vřesoviště," řekl Kmet. Právě vřesoviště se díky pastvě daří udržovat v Podyjí.

Podyjí jako nejmenší národní park v Česku chce také do budoucna postupně zvyšovat rozsah bezzásahových území. Nyní je to polovina rozlohy. "Chceme, aby to časem bylo 70 až 75 procent," řekl mluvčí Podyjí David Grossmann.

Všechna tři chráněná území na jižní Moravě letos slaví jubileum. Nejstaršímu Moravskému krasu je 60 let, Pálavě 40 let a Podyjí 25 let. Správa každého území proto nachystala výstavy a akce pro veřejnost, které připomenou historii, současnost i budoucnost ochrany přírody.

Zdeněk Meitner

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí