Úspěch britského antifosilního zákona. Británie už téměř plní evropský klimatický cíl pro rok 2030, proto si jej zvýšila
V záplavě špatných prognóz britské ekonomiky probleskla alespoň jedna dobrá zpráva. Díky antifosilnímu zákonu z roku 2008 se země zbavila již téměř čtvrtiny (24%) emisí skleníkových plynů a celkově je tak na úrovni o 38 % nižší než v roce 1990 (cíl EU pro rok 2030 je přitom jen 40 %). Potvrdila to právě zveřejněná zpráva oficiální komise ekonomů, technických expertů a vědců, která dohlíží na naplňování přelomového zákona [1]. Britská vláda navíc dnes schválila dílčí program naplňování cílů zákona, který zemi stanoví cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 57 % oproti roku 1990 [2].
Za rok 2015 klesla fosilní závislost o tři procenta. Domácnosti a podniky se nadále vymaňují z vysokých účtů za fosilní paliva a dobrý zákon pohání ekonomické inovace.
Na rozdíl od 70 % ekologických zákonů, které jsou nyní po referendu v Británii v ohrožení [3], samotný antifosilní zákon je čistě britská iniciativa, která nevyplývá z legislativy EU. Podobné zákony vznikly i v řadě dalších států: Rakousku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Francii, Irsku či nejprůmyslovějším německém regionu Severním Porýní-Vestfálsku. Shodná pravidla se připravují i v Holandsku [4]. Česká vláda rozhodla o přípravě antifosilního zákona letos v březnu a do září má ministr Richard Brabec předložit návrh paragrafů [5].
Česká vláda vzala na vědomí analýzu proveditelnosti, která doložila, že zákon je nejlepší řešení pro snížení naší závislosti na fosilních palivech. Zákon by ji měl snížit o 80 procent. Po přijetí zákona budou muset další vlády přijímat postupně účinná řešení pro snížení spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu, která zároveň posílí konkurenceschopnost české ekonomiky.
K loňskému úspěchu v Británii došlo zejména odstavováním starých uhelných zdrojů a rozvojem čistých, domácích obnovitelných zdrojů energie. Británii se také podařilo mírně snížit spotřebu elektřiny a zvýšit efektivitu využívání energie v průmyslu, pozvolna pokračuje i zateplování domů.
Na britském zákonu se shodli labouristé s konzervativci i liberály, podpořil jej Svaz britského průmyslu i odbory. Široká shoda se vyplatila. Zákon rozhýbal inovace v průmyslu i chytrá řešení, jako je zateplování domů, výroba čisté energie či aut s nízkou spotřebou. Za dobu jeho platnosti ekonomika posílila, účty za energie klesaly a počet pracovních míst rostl.
Přínosy britského antifosilního zákona:
o emise skleníkových plynů poklesly o 24% [1]
o spotřeba energie poklesla o 18 % a je tím pádem nižší než před 50 lety [6]
o spotřeba uhlí je nejnižší od roku 1850 [7]
o účty za plyn a elektřinu pro vytápění domácností jsou o 23 % nižší [8]
o ročně šetří ekonomika 579 milionů liber (v přepočtu přes 22 miliard korun) za dovoz zemního plynu a uhlí, které nahradila výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách [9]
o HDP vzrostl o 7 % [10]
o průmyslová výroba vzrostla o 6 % [11]
o počet pracovních míst vzrostl o 5 % (cca 1,5 milionu) [12]
o v moderních průmyslových odvětvích vzniklo přes 35 000 pracovních příležitostí [13]
Vláda Bohuslava Sobotky slíbila zákon podle úspěšného britského vzoru již ve svém programovém prohlášení [14]. Podporují jej i obě opoziční strany TOP 09 a Starostové a nezávislí i KSČM [15].
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
,,Do období ekonomické nejistoty po Brexitu naštěstí v Británii zůstane úspěšně nastavený trend snižování závislosti na fosilních palivech, který snižuje náklady na dovozová paliva. Srazit spotřebu ropy, plynu a uhlí o čtvrtinu za pouhých sedm let je obrovský úspěch, který se pozitivně promítl v ekonomice i na životním prostředí. Česká vláda schválila přípravu antifosilního zákona na jaře. Pokud chce naší zemi zanechat podobnou jistotu do nejistých časů, měla by bojovat za jeho co nejrychlejší přijetí."