zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Místo původu může mít vliv na kvalitu bukového dřeva

05.08.2016
Les
Místo původu může mít vliv na kvalitu bukového dřeva

V lesním hospodářství lze kvalitu těžených stromů ovlivnit kromě pěstební techniky předevšímvolbou vhodného reprodukčního materiálu pro obnovu lesa či zalesňování, tj. volbou vhodné provenience...

Experimentální zjišťování adaptability i produkčních vlastností proveniencí různého původu vodlišných stanovištních podmínkách je úkolem provenienčního výzkumu, který řeší Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Vědečtí pracovníci VÚLHM se mimo jiné zabývají na pokusných plochách po celé České republiceověřováním růstu proveniencí buku lesního, u nichž věnují pozornost kvalitativním charakteristikám afenologii rašení jednotlivých proveniencí. Cílem jejich poslední práce bylo doplnění již publikovaných výsledků provedeného výzkumu nasérii pokusných ploch vevěku 25let ozhodnocení dalších charakteristik ověřovaných proveniencí.

V ČR byly vrámci mezinárodních sérií v letech 1995 a1998 založeny dvě provenienční plochy, ale vrůzných obdobích idalší plochy národního charakteru, nakterých jsou ověřovány většinou domácí provenience. Kromě kvality je v ekosystémech mírného pásu pro pěstování buku významná také doba rašení, která ovlivňuje citlivost asimilačního aparátu mladých stromů kpozdním jarním mrazům aspolu sdélkou vegetační doby tak může omezovat jejich růst.

Fenologie rašení představuje jeden z určujících faktorů růstu aprodukce biomasy stromů. Jde o znak, který je pod silnou genetickou kontrolou, s čímž souvisí i závislost na nadmořské výšce a geografickém původu.

Výzkumná plocha č. 92 - MS lesů Pelhřimov, lokalita Najdek


Začátek rašení je však ovlivněn i jarním průběhem počasí v konkrétním roce. Důležitost fenologie rašení se proto v souvislosti s postupem klimatických změn dobudoucna pravděpodobně ještě zvýší. Ubuku jsou rozlišovány dvě fenologické formy - časná apozdní srůznými přechody. Vmrazových polohách obvykle převažuje pozdní, vchráněných spíše časná forma, které se nastředně ohrožených stanovištích překrývají. Vzhledem ksilné dědičné fixaci lze počítat spozitivními výsledky selekce pozdně rašících jedinců buku, čehož lze využít např. při výběru ortetů pro zakládání semenných sadů či jiné šlechtitelské záměry.

Celkem 7 hodnocených výzkumných ploch založených v roce 1984 se nachází naúzemí přírodních lesních oblastí (PLO) 10 - Středočeská pahorkatina, 16 - Českomoravská vrchovinaa23 - Podkrkonoší. Nadmořská výška lokalit výsadeb kolísá od380 do700 m n. m. (průměrná roční teplota 6,5-8,8°C, průměrné roční srážky 550-750 mm). Z kvalitativních znaků řešitelé sledovali tvárnost kmene, typ koruny a úhel větvení, kdy za určující se považuje postavení větví 1. řádu.Vyhodnocení fenologických pozorování vycházelo z fenofáze, kdy se otevírají krycí šupiny pupenů a dochází k ohrožení vyvíjejících se pletiv nízkými venkovními teplotami.

Založené výzkumné plochy mají charakter dlouhodobých experimentů, u kterých významnost získávaných informací s věkem pokusného materiálu vzrůstá. Kvalita není na většině výzkumných ploch příliš vysoká. Relativně dobrou tvárností kmene se častěji vyznačovaly provenience 13 - Nové Město naMoravě, Cikháj, 3 - Brumov, Vlára a 9 - Hanušovice, Branná. V typu koruny vynikaly provenience 6 - Vlašim, Louňovice a34 - VLS Kamenica nad Cirochou, Vihorlat II.
bukový

Výzkumná plocha č. 84 - Lesy města Písku, lokalita Temešvár

V úhlu nasazení větví patřily mezi nejlepší provenience 1 - Trenčín, Dolná Súčaa 17 - VLS Kamenica nad Cirochou, Vihorlat I. Jako relativně kvalitní a současně i rychle rostoucí se ukázaly provenience 8 - Javorník, Vápenná. Nebylo potvrzeno, že by stromy s ostrým úhlem větvení dosahovaly zároveň největších tlouštěk a výšek.

K časněji rašícím lze ve srovnání s průměrem pokusu řadit provenience 18 - Jablunkov, Dolní Lomná, 16 - Jihlava, Štoky a 26 - Bardejov, Bardejovská Nová Ves 2. Naopak za pozdě rašící, tj. teoreticky lépe odolávající pozdním mrazům, je možno považovat provenienci 8 - Javorník, Vápenná. Jen těsně nedosáhla limitní hranice provenience 9 - Hanušovice, Branná a za relativně pozdě rašící lze považovat i jednotky 28 - ŠLP Zvolen 1, Kováčová, 11 - Frýdlant v Čechách, Oldřichov, 14 - Zábřeh na Moravě, Hynčina a 27 - VLS Kamenica nad Cirochou, Kamienka. Výzkum potvrdil poznatek o dědičně podmíněné stálosti doby rašení v čase. Pozdně i časně rašící formy se stejně jako jiné kvantitativní znaky mohou v porostech vyskytovat společně v závislosti na interakci genotypu a prostředí. Proto lze teoreticky prostřednictvím individuální selekce vytvořit směsi genotypů vhodné pro specifické stanovištní podmínky. Výsledky provedeného hodnocení podpořily hypotézu o vzájemné korelaci pozdního rašení s vyšší kvalitou, avšak souvislost s vyšší objemovou produkcí prokázána nebyla.

Do budoucna je podle vědců z VÚLHM nutno zaměřit pozornost na vývoj klimatických změn, které mohou ovlivnit prostředí na rozsáhlých územích, a již dopředu počítat s alternativami režimu teplot a srážek.

Výzkum jednotlivých proveniencí buku lesního je podrobně popsán v článku Zhodnocení kvalitativních parametrů buku lesního (Fagussylvatica L.) na sedmi provenienčních výzkumných plochách ve věku 25 let. Článek, který vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu, je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/374.pdf

Kontakt na řešitele projektu:

Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D. - Ing. Josef Frýdl, CSc. - Ing. Jiří Čáp

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin

Strnady 136, 252 02 Jíloviště

e-mail: pnovotny@vulhm.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí