Jedle vznešená (latinský název Abies procera Rehd.) nedělá svému jménu žádnou ostudu.
Její majestátní koruna zdobí nejeden park, zahradu nebo rekreační les. V České republice není tato introdukovaná dřevina původem z Pacifického severozápadu USA zatím moc rozšířená. Výzkum jedle vznešené přinesl díky pokusným plochám, založeným v 80. letech 20. století, cenné poznatky o přednostech a úskalí pěstování tohoto krásného jehličnanu ve středoevropských podmínkách.
Důvodem výzkumu je získání poznatků, zda může jedle vznešená doplnit v našich lesích jedli bělokorou, respektive nahradit její mimořádné stabilizační, biologické a produkční vlastnosti.
Před rokem 1980 se jedle vznešená v lesích ČR nacházela jen ojediněle (Křtiny, oblast Slavkovského lesa). Své využití našla zejména v zámeckých parcích či botanických zahradách (např. Konopiště, Moravský Beroun, Průhonice).
V roce 1979 se Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zapojil do mezinárodního provenienčního pokusu IUFRO (International Union of Forest Research Organisations) výsevem šesti identifikovaných proveniencí jedle vznešené. Tyto provenience byly doplněny třemi proveniencemi jedle obrovské a jedné provenience jedle bělokoré.
Výsadba ploch se uskutečnila v roce 1984 a v roce 1986. V roce 2009 a loni řešitelé hodnotili pokus na třech plochách. Ačkoliv výzkum v rámci ČR začal prakticky nedávno, dosavadní poznatky (platné především pro juvenilní věk) potvrzují několik vlastností jedle vznešené:
,,Na stanoviště je jedle vznešená nenáročná, ale nevyhovují ji zamokřená stanoviště (gleje atd.). Velmi dobře snáší osluněná stanoviště, ve stínu naopak spíše stagnuje. Nejlepší výsledky má na stanovištích provzdušněných s dostupnou vodou. Mortalitu jsme zaznamenali pouze po výsadbě do stadia kultur, pak jen ojediněle. Na lokalitě Dražičky byl zjištěn menší úhyn způsobený kůrovci, na vlhčích stanovištích je napadána václavkou stejně jako jedle obrovská. Je velmi silně ohrožena spárkatou zvěří, bez kvalitní ochrany je obtížné ji dopěstovat do stadia mlazin" vyjmenoval poznatky z pokusných ploch František Beran z Útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM.
Výšky přibližně 1,5 metru dosahuje jedle vznešená ve věku 10-12 let, ve 20 letech je výška již kolem šesti metrů, dále je přírůst velmi dynamický - často až o metr za rok, nejvyšší stromy nyní (32 let od výsadeb) mají kolem 18 metrů. Tloušťkový přírůst je pozvolný, ale stále dynamický, nejsilnější jedinci mají nyní výčetní tloušťku až 34 cm. V mládí má silně sbíhavý kmen, později plnodřevný válec.
Jedle vznešená se v Evropě začala vysazovat na začátku 20. století, a to zejména v Německu, Francii, Skotsku nebo Norsku. Komerčně ji pěstují především v Dánsku - na klest a vánoční stromky (mnohem vyšší ekonomické zhodnocení).
Dle shrnutí poznatků z pěstování jedle vznešené v zemích západní Evropy lze konstatovat, že její využití je vhodné v klimaticky chladnějších oblastech, pokud se eliminuje vliv zvěře. Má vyšší výnosy než u smrku (34 a 39 let - vždy 2 porostní skupiny), je výrazně odolnější k imisím.
KLADY
ZÁPORY
Informace o souvislém výskytu jedle vznešené:
Více o výzkumu jedle vznešené v České republice: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/233.pdf
Autor: Ing. František Beran
Foto: František Beran, Jan Řezáč