Stát dá 30 milionů korun na propagaci biopotravin

Ministerstvo zemědělství připravuje soutěž na propagaci biopotravin, chce zvýšit jejich odbyt. Měla by se vypsat v příštím roce, stát bude 30 milionů korun. Dnes to řekl ředitel ministerského odboru environmentálního a ekologického zemědělství Jan Gallas. Podle manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové tolik stát doposud do kampaně za biopotraviny nikdy neinvestoval. Například na propagaci značky Klasa dá stát za dva roky přibližně desetinásobek této sumy. Půda v ekologickém režimu zabírá v ČR zhruba 12 procent zemědělské půdy.

Výběr firmy, která kampaň uskuteční, bude na Státním zemědělském intervenčním fondu. "Od kampaně si mnohé slibuji. Že to nebude jednorázová akce, kdy stát vydá třicet milionů korun. Protože za rok něco změnit je strašně nereálné. Je potřeba soustavná práce," řekla ČTK Urbánková. Podle ní je třeba pracovat i s dětmi ve školách a v mateřských školkách.

V Česku se přibližně třetina tuzemské bioprodukce prodá spotřebitelům. "Až dvě třetiny skončí jako konvenčně zpracované nebo se vyvezou do zahraničí," dodal Gallas. Podle něj se v ČR vypěstuje a vychová dostatek bioprodukce, chybí však její zpracovatelé. Nakonec se tak může stávat, že na pultech obchodů zákazník objeví vedle sebe produkty, které jsou shodne. Jeden z nich, označený jako bio, však bude stát až dvojnásobek.

Například u zeleniny a ovoce se stává, že se bioprodukce prodává bez označení bio. Obchodníci ji jako bio nekoupí nebo ji neoznačí. Výrobky označené certifikací se pak můžou prodávat dráž. Podobné to může být i u masa, které se vychovalo na biofarmě. Buď se kvůli nedostatku biojatek bude prodávat jako konvenční, nebo by si jej koncoví spotřebitelé kvůli vysoké ceně nekoupili v dostatečném objemu.

Zemědělec přitom dostane prakticky stejnou výkupní cenu, během zpracování a prodeje se však cena zvýší. Lidé si jej stejně koupí a jsou za takto označený produkt někdy i nesmyslnou cenu zaplatit, dodal předseda České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jan Valeška. Koncové spotřebitelské ceny se však podle něj nedají porovnávat. Produkty z konvenčního zemědělství jsou dotované z daní, jejich cena je tak nižší, než reálná. Jedním z řešení, jak by se cena biopotravin na pultech mohla snížit, by mohlo být snížení počtu článků v řetězu mezi výrobcem a konečným spotřebitelem, tvrdí Valeška.

Ministerstvo připravuje i tříletý projekt na přechod konvenčních farem na ekologické zemědělství, mohlo by na něj dát až 12 milionů korun.

Vláda loni odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá například s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu.