zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Voda v datech: Proč se v Česku zdražuje a kde se platí nejvíc?

01.12.2016
Voda
Voda v datech: Proč se v Česku zdražuje a kde se platí nejvíc?

O růstu cen vody slyšíme prakticky neustále. Jak rychle u nás ale vlastně ceny rostou, proč tomu tak je, kde zaplatíme nejvíc, kde nejmíň?

Podívejte se s námi na data o cenách české vody blíže a zamysleme se nad jejím využíváním.

Nejvíce se platí v Ústeckém kraji, nejméně na Pardubicku

Za posledních deset let se nejvíce zdražovalo v Ústeckém kraji. Cena vody se tam zvýšila o více než 70 % - z necelých 25 korun za m3 v roce 2005 na 42,50 Kč v roce 2016. Zajímavé je, že zde voda stojí nejvíce už osm let. V letošním roce platili tamní obyvatelé o 6,90 korun více než kdekoli jinde v republice. Naopak nejlevnější vodu mají obyvatelé Pardubického kraje, za kubík tam platí 31 Kč.

Hlavní město je z hlediska cen vody na devátém místě mezi evropskými metropolemi, zároveň je také nejdražším mezi hlavními městy Visegrádské čtyřky. V polovině roku 2016 zaplatili Pražané za kubík vody lehce přes 85 korun, zatímco ve Varšavě to bylo v přepočtu 76 korun, v Bratislavě 60 a v Budapešti 56 korun.

Mimochodem, ještě na začátku roku 1990 zaplatil obyvatel Prahy za metr krychlový vody odebraný pro domácnost pouhých 80 haléřů. O sedm let později (kdy se přestalo rozlišovat mezi odběrem vody pro domácnosti a ostatní účely) už to bylo 21,70 Kč. Nad hranici 50 Kč se pak cena vyšplhala v roce 2008.

Srovnávejme, než si začneme stěžovat

Jakkoli by ceny vody mohly některé z nás na první pohled pohoršovat, měli bychom jejich vývoj a současnou výši analyzovat s chladnou hlavou. Cena vody (vodné) se uvádí v Kč/m3 vody. A jeden m3 vody, to je 1000 l. Když si uvědomíme, za jaké ceny si běžně kupujeme balenou vodu (a její ceny nás nepohoršují), zjistíme, že cena vody z kohoutku není zas až tak vysoká. Kohoutková voda je navíc často stejně kvalitní nebo dokonce kvalitnější než ta balená. Pokud k tomu přidáme i fakt, že ji nemusíme odnikud nosit (teče nám 24 hodin denně 7 dní v týdnu z kohoutku) ani likvidovat obaly, mohli bychom být smířlivější.

V cenách vody doháníme západní Evropu

Od roku 2006 vzrostla v Česku cena vody zhruba o 85 %. Průměrné tempo růstu cen vody ve zbytku Evropské unie je přitom za stejné časové období o více než polovinu nižší. Viníkem toho, proč v Česku (a obecně ve většině střední a východní Evropy) cena vody roste rychleji, je především nutnost investovat do mnohdy zastaralé infrastruktury.

,,Za vysokým růstem ceny vody je třeba hledat investice do oprav a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury, která na řadě míst v ČR stále nedosahuje úrovně běžné na západ od našich hranic. Nicméně západní Evropu doháníme nejen v cenách, ale zejména v kvalitě dodávek pitné vody a také ve způsobu a kvalitě čištění vod odpadních. A to samozřejmě něco stojí. Druhotně se pak všechny tyto investice projevují na kvalitě povrchových i podzemních vod u nás. A na tom se podílí každý, kdo odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští splaškové vody do veřejné kanalizace a za tyto služby řádně platí," vysvětluje jeden z našich předních konzultantů v oblasti životního prostředí Vilém Žák ze společnosti Deloitte Česká republika.

Podobně jsou na tom ovšem i další země někdejšího východního bloku, které se tak v cenách vody postupně už téměř srovnaly se západní Evropou. Podobně rychle jako u nás stoupá cena vody například v Chorvatsku, ještě mnohem rychleji v Rumunsku. Naopak na Slovensku vzrostla její cena za poslední dekádu jen zhruba o polovinu. Když se oproti tomu podíváme na západ od našich hranic, tak v Německu se za stejné časové období zvedly ceny vody o 30, ve Francii pouze o 15 procent.

Vodou od 80. let šetříme

V souvislosti se zdražováním vody lze vysledovat i obrat v její spotřebě. Zhruba od konce 80. let totiž Češi začali vodou výrazněji šetřit. V roce 1989 sahalo množství fakturované vody domácnostem k 550 milionům metrů krychlových, o deset let později už to bylo téměř o 200 milionů m3 méně. ,,Z takto velkých čísel si běžný spotřebitel asi dokonalý obrázek neudělá. Můžeme ale srovnávat průměrnou spotřebu vody na osobu a den, která byla v ČR v roce 1989 cca 200 l, dnes je to necelých 90 l. A ušetřených 110 litrů si už dovede představit téměř každý," dodává Vilém Žák.

Výrazný pokles spotřeby vody se stabilizoval na konci 90. let a například kolem roku 2004 čísla lehce stoupla. Další pokles se zastavil až v roce 2014 a ,,na vině" je nejspíš to, že jsme dosáhli současných technologických limitů schopných snižovat spotřebu například v průmyslových podnicích. Právě průmysl totiž například v letech 1982 a 1983 vykazoval spotřebu pitné vody zhruba 248 milionů m3. Oproti tomu v roce 2012 to bylo už jen 56 milionů m3. Na to, jak jsme na tom se spotřebou vody, se ale detailněji podíváme v některém z dalších článků.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí