zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Environmentální účetnictví

11.04.2017
Environmentální účetnictví
Firemní ekologie
Environmentální účetnictví

Stručné vymezení a seznámení s problematikou environmentálního účetnictví spolu základním rozdělením, předpisy k dané problematice a bližší strukturní popis environmentálního manažerského účetnictví a environmentálního reportingu.

Na základě MŽP patří do skupiny dobrovolných environmentálních nástrojů (mezi další patří např.: ISO 14001, LCA, environmentální značení), u nichž platí 3 základní principy: prevence, dobrovolnost, systematický přístup. Aplikací takových nástrojů získají podniky nejenom konkurenční výhodu, ale také zmapují své environmentální problémy/příležitosti. Navíc jsou tyto prostředky podporovány na vládní úrovni.

Samotné environmentální účetnictví může nabývat několika podob. Tou první je účetnictví udržitelného rozvoje (možné další členění na makro, mikro, podnikové) ve své podstatě centralizuje 3 klíčové procesní stránky: ekonomickou, sociální, environmentální. Následně ve formě např. environmentálního reportingu se podávají zprávy příslušným subjektům vyplívající z účetnictví udržitelného rozvoje. Druhou kategorii tvoří environmentální manažerské účetnictví (EMA), které díky procesnímu přístupu poskytuje primárně informace týkající se nákladové položky související s environmentální problematikou, ale také soubor materiálových a jiných toků systému. Stejně jako v předešlém případě je možné zakončení environmentálním reportingem pro příslušné subjekty.

Zastřešující předpisy

V zásadě je možné rozčlenit zastřešující předpisy na 2 hlavní normy. V případě environmentálního manažerského účetnictví (EMA) jej blíže popisuje a specifikuje norma ISO 14001, konkrétněji ISO 14051 - Environmentální management - nákladové účetnictví materiálních toků. Environmentální reporting je blíže uveden v normě ISO 14063 - Environmentální management - environmentální komunikace a dále pak v programu EMAS.

Obsahová struktura EMA

Zacílení EMA v podniku může mít různou formu, například se může jednat o systémové, individuální, geograficky vymezené pojetí. Dominantní obsahovou složku tvoří náklady, resp. environmentální náklady. Tyto vytváří dále dvě podskupiny, tou první jsou náklady na ochranu a tou druhou náklady spojené s újmou/poškozením životního prostředí. Pod nákladovými položkami zaměřenými na ochranu si můžeme představit např.: povinné plnění (IPPC), náprava škod, odstranění dopadů způsobených životnímu prostředí, dobrovolné environmentální aktivity/plnění (čistší produkce, EMAS). Do druhé podskupiny můžeme zařadit náklady typu: obdržené sankce, neefektivní využívání zdrojů/energií/materiálu (resp. nevyužitý materiál - jeho finanční vyjádření, nehospodárné nakládání s energiemi - finanční vyjádření). Environmentální výnosy jsou tvořeny finančním vyjádřením z recyklačního procesu, dotační a jiné podpory (zařazené jako výnosy v účetnictví), prodeje odpadů (kaly, ČOV, odpadní teplo). Definování hmotných a energetických toků systému. Toto dělení je založeno na klasické kategorizaci vstupů/výstupů. U prvně jmenovaného to v praxi jsou: suroviny, provozní a pomocné látky, obaly, energie, voda. Výstupy tvoří: výrobky, odpad, odpadní vody, emise. Zde platí taktéž jejich finanční vyjádření. Samotný výkaz environmentálních nákladů/výnosů poté obsahuje např.: v nákladovém sloupci -> poplatky za ukládání, třídění, svoz, odstranění odpadu; poplatky za znečišťování ovzduší; poplatky za povolenky; pojištění odpovědnosti za škody způsobené životnímu prostředí; externí odborné služby; rezervy; ve výnosovém sloupci -> viz. environmentální výnosy.

Environmentální reporting

V návaznosti na výše uvedené existuje taktéž ,,centralizovaná možnost" podávání zpráv o životním prostředí/environmentu a tím je environmentální reporting. Dalo by se říci, že tato možnost vychází z povinných i nepovinných hlášení, které firma vede (v praxi jsou to evidence z oblasti odpadů, ovzduší, vody, chemické látky a směsi, ale i jiné ,,nepovinné" evidence, zprávy, závěry). Environmentální reporting všechny tyto data zformuluje do ucelené podoby jediného výstupu. Další možnost zahrnující i tuto problematiku je tzv. reporting o udržitelnosti, ten navíc oproti environmentálnímu výstupu v sobě skloubí i ekonomickou a sociální stránku. Je nasnadě taktéž představit výhody plynoucí ze zavedení takového systému. V souvislosti s environmentálním účetnictvím poskytuje následný reporting zprávy o možných rezervách a nákladových tocích, se kterými je možno dále procesně pracovat k dosažení vyšší efektivity. Současně také tento výstup prezentuje vztah společnosti k životnímu prostředí svým zákazníkům, veřejnosti a napomáhá k lepší spolupráci s kontrolními státními úřady (ČIŽP, krajský úřad). Ovšem toto jsou spíše ,,abstraktní" výhody a spolu s nepříliš pozitivním vztahem firem k normám a podobným systémovým řešením stojí stále v pozadí, což je velká škoda. Samotná forma zpracování takového reportingu bývá různá, jsou to tištěné materiály (brožury, zprávy) nebo v současnosti častější je elektronická forma, v takovém případě se ale musíme vyvarovat velmi obsáhlým odborným zprávám, které mají mnohdy opačný efekt. Důležité je si uvědomit cílovou skupinu čtenářů (v praxi např.: certifikační orgány, neziskové organizace, kontrolní státní instituce, veřejnost) a upravit samotný obsah tak, aby poskytl hodnotnou, srozumitelnou a uchopitelnou informaci pro danou skupinu.

Zajímavou příležitost získání více informací nabízí mezinárodní konference Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje, která se koná 26. a 27. dubna 2017 v Brně.

Autor: Lukáš Žaludek

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
18
10. 2017
18-20.10.2017 - Konference
Brno
INISOFT s.r.o.
31
10. 2017
31.10.2017 - Seminář, školení
Praha, ČVÚT
INISOFT s.r.o.
14
11. 2017
14.11.2017 - Seminář, školení
Liberec, INISOFT s.r.o.
INISOFT s.r.o.
15
11. 2017
15.11.2017 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
16
11. 2017
16.11.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí