zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dva mladí českobudějovičtí vědci obdrželi Prémii Otto Wichterleho

07.06.2017
Příroda
Dva mladí českobudějovičtí vědci obdrželi Prémii Otto Wichterleho

Významné akademické ocenění získali hydrobiolog Milan Říha a ekolog Jan Hrček z českobudějovického Biologického centra (BC) AV ČR. Předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová jim udělila v úterý 6. června 2017 v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno špičkovým vědcům do 35 let věku, kteří úspěšně splnili významný vědecký úkol. Prémie přináší mladým badatelům také finanční odměnu 300 000 Kč.

Mgr. Milan Říha, Ph.D., pracuje na Hydrobiologickém ústavu BC AV ČR, kde se zabývá studiem života ryb v nádržích a hodnocením ekologické kvality vodních těles. Je specialistou na sledování prostorového rozmístění ryb v údolních nádržích, k čemuž používá nejmodernější techniku - poziční telemetrický systém. Toto zařízení funguje tak, že se ryby označí malými vysílačkami a v nádrži se rozmístí přijímače, které několikrát za minutu po řadu měsíců automaticky zaměřují přesnou pozici ryby. Z tohoto ohromného souboru dat pak lze získat revoluční informace o chování ryb. I když tuto metodu používají i další pracoviště ve světě, má v současnosti Milan Říha se svými kolegy světové prvenství v počtu sledovaných druhů a jedinců v rámci několika velkých jezer. Ruku v ruce s prostorovým rozmístěním řeší Milan Říha i metodiku aktivních lovných prostředků, jako jsou tralové a zátahové sítě. Rovněž se podílel na tvorbě metodiky hodnocení ekologické kvality našich stojatých vod, která bude mít v budoucnu zásadní význam na určování degradovaných nádrží a hledání opatření k jejich nápravě. Milan Říha se účastnil výzkumu nádrží a jezer v mnoha zemích, počínaje Českou republikou, přes Rakousko, Holandsko, Španělsko až po Portoriko. Na svém desetiměsíčním pobytu v rámci Fulbrightova stipendia na prestižní Cornellově univerzitě v USA zkoumal jezero Ontario, a to především vliv současných změn ekosystému jezera na rozmístění ryb.

Mgr. Jan Hrček, Ph.D., vede novou Laboratoř experimentální ekologie v Entomologickém ústavu BC AV ČR. Jeho výzkum se zaměřuje na vzájemné soužití hmyzu a jeho přirozených nepřátel a může být využit v biologickém boji proti škůdcům. Již ve své doktorské práci popisoval potravní vztahy listožravých housenek a jejich parazitoidů (pozn. - parazitoid žije na těle nebo v těle jiného organismu, využívá ho a nakonec usmrtí) v pralesích Papui - Nové Guineje a přitom vyvinul molekulární metodu, která umožňuje najít a určit parazitoidy uvnitř housenek. Tato nová univerzální metoda našla rychle uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu a přispěla k vytvoření mezinárodního renomé Jana Hrčka jako specialisty v molekulární ekologii. Jako postdoktorand pracoval Jan Hrček tři roky na Oxfordské univerzitě, kde zkoumal symbiotické bakterie hmyzu. V terénních experimentech se mu podařilo prokázat, že tyto bakterie dokáží svého hostitele chránit proti parazitům a patogenům, čímž vzbudil značnou pozornost na mezinárodní vědecké scéně a dostal pozvání představit svůj výzkum na prestižních pracovištích ve Švýcarsku a Velké Británii. Nyní Jan Hrček vyvíjí nový modelový systém pro výzkum zákonitostí potravních vztahů založený na společenstvu octomilek a jejich parazitoidů. Tento výzkum propojuje ekologii s laboratorní fyziologií a imunologií a umožní pochopit chování komplexního výseku přírody.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, který vynalezl měkké kontaktní čočky a po listopadu 1989 se stal prezidentem Československé akademie věd.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí