Čtvrtek, 28. března 2024

Lesníci na severní Moravě hledají řešení, jak pomoci chřadnoucím lesům

 Lesníci na severní Moravě a ve Slezsku hledají řešení, jak zmírnit důsledky rozsáhlé kalamity v oblastech chřadnutí smrku.

Lesníci na severní Moravě hledají řešení, jak pomoci chřadnoucím lesům

Projevy této neutěšené situace se začaly objevovat postupně již od 90. let minulého století. Na severní Moravě se tento jev objevil v oblasti Ostravské pánve, Podbeskydské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku v nadmořských výškách 300-500 m n. m., tj. v lokalitách, kde v minulosti nebyl smrk běžně rozšířen a je zde tedy nepůvodní.

Hlavním důvodem plošného rozšíření smrku v 19. století byl rozvoj těžby uhlí na Ostravsku a s ním spojená potřeba smrkového dříví na výdřevu hlubinných šachet. I když se technologie zajištění dolů změnila, vysazoval se smrk v této oblasti přednostně i ve 20. století.

,,Ke konci minulého století se v těchto nepůvodních smrkových porostech začal projevovat vliv změny klimatu spojený se zvyšováním teploty, snížením srážek a extrémními výkyvy počasí. Z ,,výhody" pěstování smrku se stal problém. U některých jedinců nastalo žloutnutí až rezivění jehličí, a to ve všech věkových třídách. U starších porostů proběhla silná a rychlá defoliace (zůstaly jen poslední dva ročníky jehlic). Takto poškozené stromy se jednotlivě nebo ve skupinách objevovaly roztroušeně po celých porostech a jejich množství se každoročně zvětšovalo. Na vývratech se objevila hniloba a s ní spojená redukce velikosti kořenového systému. Při pořezu dříví bylo zjištěno, že syrocium václavky prorůstá pod kůrou až do výšky několika metrů. Je tedy zcela pochopitelné, že v takto oslabených porostech nastal nárůst nahodilých kůrovcových těžeb, a to až na trojnásobek ročních bilancovaných těžeb," přiblížil neustále narůstající problém Miroslav Dušek, který pracoval do loňského roku v lesnickém provozu.

Příčiny a důsledky poškození lesů - chřadnutí smrku - na severní Moravě jsou způsobeny souborem faktorů, které lze rozdělit do tří základních skupin.

Predispoziční (prvotní) faktory - nepůvodnost smrku v nižších nadmořských výškách, změna klimatu, nedostupnost některých živin vlivem imisní zátěže v minulosti, vliv ozónu a pravděpodobně i další, dosud neznáme příčiny.

Nízké obsahy živin v horních vrstvách půdy (především vápníku a hořčíku) jsou pravděpodobně důsledkem dlouhodobé imisní zátěže dané oblasti, která vrcholila v 70. a 80. letech 20. století.

Iniciační (spouštěcí) faktory - v případě chřadnutí smrku se především jedná o klimatické extrémy. Patří sem například: extrémní mrazy v zimním období, přísušky v době vegetace, noční teploty pod bodem mrazu a plusové denní teploty - ohrožení vytranspirováním, prodloužení vegetační doby atd. Vhodná délka vegetačního období pro smrk je pro území ČR odhadována na 120-130 dní. V současné době je délka vegetační doby ve 4. LVS přibližně 140-150 dní.

Mortalitní (smrtící) faktory - v případě chřadnutí smrku se jedná o biotické škůdce - václavky a kůrovce - kteří způsobují poměrně rychlé odumírání oslabených jedinců. Přirozenou úlohou václavek je rozklad odumřelé dřevní hmoty uložené v zemi. Nejde o zvýšenou agresivitu václavek, ale o změnu prostředí, která stresuje stromy a predisponuje je k infekci václavkami. Přímá obrana proti václavkám neexistuje. Použití fungicidů je spojeno s řadou nežádoucích efektů a je prakticky vyloučeno. Václavky jsou vůči těmto fungicidům rezistentní více než ostatní saprofytické a mykorhizní houby, jejichž potlačení je nežádoucí.

Kůrovci a václavky napadají v oblasti klimatického optima smrku především oslabené a přestárlé jedince a podílí se tak na změně druhové a věkové skladby porostů. V případě fyziologického poškození velkého počtu stromů v porostech a celých oblastech dochází k prudkému nárůstu populací kůrovců, protože predisponované smrky ztrácejí schopnost přirozené obrany a stávají se snadnou kořistí. Vzhledem k tomu, že oslabené stromy produkují primární atraktant (vůni vadnoucího dřeva) prakticky v celém porostu, tj. v přímém sousedství hostitelských jedinců, je instalace lapáků v určitých vzdálenostech od nich prakticky zbytečná. Podobná situace je i v případě použití zařízení s agregačním feromonem. Protože rojícího se brouka lákají okolní oslabené stromy, nepřelétává na větší vzdálenosti za nastraženými obrannými opatřeními, ale osidluje nejbližší jedince.

Jak vysvětluje Miroslav Dušek, z praktických důvodů se v oblasti chřadnutí smrku jeví jako vhodnější pro zjišťování výskytu a obrany metoda používaná při výskytu lýkožroutů v základním stavu, kdy se zjišťuje výskyt lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení, která se umísťují v jarním a letním období, a to minimálně jeden kus na každých pět hektarů lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením SM nad 20 %. Současně se celoročně sleduje výskyt stromů napadených kůrovci a zabezpečuje se jejich včasná asanace. Metoda instalace obrovského množství obranných opatření vypočtených při zvýšeném a kalamitním stavu je nejen neúčinná a nákladná, ale zdržuje pracovníky venkovního provozu od nejdůležitějšího - včasného vyhledávání a účinné asanace napadených jedinců.

Z těchto důvodů se jeví nutnou tzv. zonace chřadnutí smrku, jako nástroj diferencovaného přístupu k ochraně, obnově a pěstování lesa. Efektivní řešení v boji proti kůrovcům je zde ,,preventivní ochrana lesa", která spočívá v rozdílném přístupu k obnově a výchově porostů, než jak ji dnes běžně používáme.

,,Razantním způsobem musíme změnit obnovu porostů. V prvé řadě se jedná o změnu druhové skladby ve prospěch buku, jedle a ostatních dřevin, které se vyskytovaly v původní dřevinné skladbě. Zde se však objevuje pochybnost. Bude návrat k původní dřevinné skladbě stačit? Platí stále současné zařazení do lesních vegetačních stupňů? Nedošlo vlivem změny klimatu k jejich posunu? Pokud tomu tak skutečně je, musíme porosty obnovovat mnohem pestřejší dřevinnou skladbou," upřesňuje Miroslav Dušek. Velmi důležitou se stává i otázka využití přípravných dřevin v souvislosti se zlepšením půdních poměrů (vyčerpání organického dusíku, zlepšení stavu mykorhizy, zlepšení stavu živin) a průběhem přirozené reprodukce spojeným se sukcesí. ,,Chceme-li dosáhnout dlouhodobě zdravého a stabilního lesa, musíme postupovat v souladu se záměry přírody, což v tomto případě znamená jedinou možnost, a to zařadit sukcesi jako nezbytnou součást běžné lesnické praxe. Bez sukcese nelze řešit problémy s chřadnutím či omezenou vitalitou našich lesů, obzvláště pak smrkových monokultur. I zde však narážíme na současnou legislativu," uvádí Dušek a doplňuje: ,,Až díky lesnickému výzkumu, lesnickému školství i jiným organizacím jsme dospěli k názoru, že chřadnutí smrku je disturbancí, která je nedílnou součásti evolučního procesu a které nelze zabránit. Pouze se z ní můžeme poučit."

Celý příspěvek M. Duška s popisem chřadnutí smrku na severní Moravě a ve Slezsku, je ke stažení na: www.vulhm.cz

Kontakt: Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz

Vysvětlení pojmů

Disturbance: Je to přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného druhu, tedy pro sukcesi. Disturbance tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity (různorodosti) přírodních společenstev, přední selekční mechanizmus v evoluci životních strategií a hybnou sílou koloběhu živin. Disturbance jsou nedílnou součásti evolučních procesů. Nelze jim tedy v žádném případě předcházet nebo jim dokonce zabránit. V podstatě hrají v přírodních procesech pozitivní roli - odstraňují vše nestabilní a zvyšují druhovou rozmanitost. Příčiny disturbance jsou antropogenní nebo přirozené.

Sukcese: Dlouhodobé neperiodické změny společenstva organismů, které probíhají na určitém místě v souvislém časovém sledu, a to vlivem jak přírodních, tak i antropogenních činitelů.

Saprofytní druh: získává živiny a energii z odumřelé organické hmoty.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů