Paběrkování může zmenšit plýtvání potravinami

Navazují na několik staletí starou tradici paběrkování, avšak nesytí jen svá vlastní břicha. Dělají to s cílem pomoct potřebným a nabourat nadvládu supermarketů nad prodejem potravin, s níž se pojí úpadek malých zemědělců a malých obchodů.

Robert Wicht a Anna Střelcová z brněnské skupiny Paběrkování po Brněnsku sbírají zbytky zeleniny z okolních polí právě kvůli tomu, aby veřejnost upozornili na obří plýtvání, doprovázející produkci i prodej potravin. ,,Přes léto paběrkujeme a přes zimu pořádáme promítání a besedy," povídá Anna na zahrádce brněnské kavárny.

,,Nesetkáváme se ze strany zemědělců s negativními reakcemi. To nás spíš překvapilo, jak jich je u nás málo. Čekali jsme, že se v okolí Brna bude pěstovat mnohem více ovoce a zeleniny, ale našli jsme pole plná klasické řepky a kukuřice. Zelenina se pěstuje spíše na jihu, na Znojemsku, tam až ale z ekologických důvodů jezdit nechceme," dokresluje Anna svou zkušeností českou zemědělskou realitu, v níž se producenti soustředí na pěstování úzkého spektra dotovaných a zemědělskými korporacemi preferovaných plodin.

Brněnská skupina není jediná, která se o toto téma v poslední době zajímá. Známá je i pražská iniciativa Zachraň jídlo, která na problém přebytků v zemědělství upozornila například happeningem Křivá polévka, kdy před pražským Národním divadlem společně s dobrovolníky navařila a pak rozdala polévku z paběrků dvěma tisícům lidí. I díky dalším viditelným kampaním se jí podařilo téma dostat do povědomí široké veřejnosti.