Vliv státu na nakládání se strategickými surovinami se má zvýšit

Vliv státu na nakládání se strategickými nerostnými surovinami v Česku se má zvýšit. Pomoci s tím mají státní podnik Diamo a Česká geologická služba (ČGS). Vyplývá to ze zprávy o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v této oblasti, kterou ve středu projedná vláda. S předložením materiálu nesouhlasí Těžební unie. V připomínkách k dokumentu uvedla, že jde o nepřiměřené omezování podnikatelského prostředí. Členy sdružení je přes 100 společností z oboru.

Vláda v polovině června schválila surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin, která má platit zhruba 15 let. Zaměřuje se mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití.

Aktuální materiál upozorňuje, že se v současné době stupňuje zájem těžebních společností o využívání ložisek strategických surovin ČR, například lithia a wolframu. Podle dokumentu je proto nezbytné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu jejich budoucího využití v maximální prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn.

"Diamo a ČGS vypracují metodiku na hodnocení surovinového potenciálu odvalů a odkališť ve vlastnictví ČR se zaměřením na strategické suroviny," píše se mimo jiné ve zprávě, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Diamo a ČGS podle ní mají být plně zodpovědné za zajištění návrhové etapy, při které budou zpracovány orientační studie proveditelnosti na racionální využití ložisek a první fáze geologického průzkumu. "V návrhové etapě se nepředpokládá provádění finančně náročných technických prací, respektive předpokládají se v minimálním rozsahu," uvádí zpráva. Etapa má být financována z peněz Diama.

Při případné realizaci dalších průzkumů a těžby má pak Diamo a ČGS spolupracovat s dalšími státními a soukromými subjekty. S tím, že při další fázi průzkumů může být spoluúčast soukromých společností převažující. Výjimku mají tvořit ložiska uranu. Nakládání s nimi má řešit pouze Diamo.

Financování této druhé etapy má být podle zprávy zajištěno kombinací státních a soukromých peněz prostřednictvím akciových společností. "Podmínkou pro provádění a financování prací realizační etapy je jejich schválení samostatnými usneseními vlády ČR," dodává materiál.

Za strategickou energetickou surovinu považuje dokument uran, mezi takzvané kritické suroviny EU řadí mimo jiné antimon, hořčík, chrom, kobalt, kovy platinové skupiny nebo prvky vzácných zemin. Mezi ostatními suroviny aktuálně významnými pro českou ekonomiku zmiňuje lithium, tantal, zirkonium a titan. Zvýšenou ochranu podle něj vyžaduje i zlato.

Například těžba lithia v Krušných horách by mohla začít za několik málo let. Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) tento týden podepsal memorandum o porozumění s australskou společností European Metals Holdings (EMH). Havlíček uvedl, že lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku. Podle prezidenta Miloše Zemana by se měl v těžbě lithia angažovat státní podnik.