zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rýchorský prales je na podzim krajinou snů, brzy se otevře lidem

29.10.2017
Chráněná území
Rýchorský prales je na podzim krajinou snů, brzy se otevře lidem

Divoký Dvorský les na vrcholu Rýchor ve východních Krkonoších se na podzim mění v krajinu snů. Pokroucené kmeny buků porostlé mechem halí mlha a klenbou stromů pronikají kužely světla. Dvorský les, jinak také Rýchorský prales, se výhledově otevře turistům. Nyní je stále pod nejpřísnější ochranou Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), návštěvníci tam mají přístup výhradně jen po značených turistických stezkách.

"Ke zpřístupnění Dvorského lesa určitě dojde. S jistotou ale mohu říci, že to nebude v roce 2018. To jsme si ani nikdy nemysleli. Zpřístupnění některých lokalit v dosavadní první zóně KRNAP včetně této oblasti bude možné, až bude připravena, projednána a schválena nová zonace národního parku," říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Podle něho až pak budou moci návštěvníci Rýchor všude. Dvorský les je turisticky nejatraktivnější lokalitou v KRNAP, kterou ochranáři otevřou veřejnosti. Umožnila to letos schválená novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která kromě jiného upravuje režim parku a mění určování zón.

Podle Michala Skalky ze správy parku jsou pro zpřístupnění Rýchor dobré důvody. "Z přírodovědného hlediska nejde o prales a z biologického hlediska není až tak hodnotný, jak se dříve myslelo. To ale nic nemění na tom, že jde o jeden z nejhezčích koutů Krkonoš," uvedl.

Nedomnívá se, že by Rýchory vzali turisté útokem. "Jsem přesvědčen o tom, že to Rýchory v pohodě přežijí. Dvorský les bude nadále lákat spíše znalce a lidi, kteří k tomuto odlehlému koutu Krkonoš mají vztah, a těch není mnoho," říká Skalka.

Dvorský les o rozloze 64,1 hektaru s roztroušenými bukovými porosty v převažující smrčině, který se nachází v nadmořské výšce kolem jednoho tisíce metrů, je starý "jen" 70 let. Na Rýchorské boudě jsou dobové fotografie z meziválečného období, kde byly Rýchory téměř holé. V Dvorském lese je tak možné v přímém přenosu pozorovat přirozenou obnovu lesa. "Lidé tomu začali říkat prales vlastně až po válce. Není divu, vypadá to tak," řekl Skalka.

Když pátrá po koloniích pokroucených buků, prodírá se mezi stromy, překračuje tlející kmeny, brodí se mokřady. Z větví visí šedivé chomáče vzácného lišejníku nazývaného vousatec. Vyskytuje se jen tam, kde je čisté ovzduší. Než z Krkonoš na desítky let zmizel, horalé ho využívali při výrobě figurek Krakonoše.

"Teprve po odchodu původních obyvatel po druhé světové válce začaly vrcholové partie Rýchor zarůstat lesem. Když se ve vznikajícím lese pásly krávy, tak občas nějaký ten stromeček přišláply, ukously či ulomily, a to, co vidíme kolem, je toho důsledek. Dobytek samozřejmě okusoval i nové výhony buků a nechal zformovat takovéto tvary kmenů. Zbytek dokonaly drsné klimatické podmínky," řekl Skalka.

Další zajímavostí Dvorského lesa je mohutný smrk s věncem geneticky úplně stejných mladších stromů, které rostou z míst, kde se jeho větve dotýkají země. Tomuto zvláštnímu množení smrků se odborně říká hřížení, které je známé zahrádkářům při pěstování jahod, a v Krkonoších se tak rozmnožuje hlavně borovice kleč.

Plochý hřeben Rýchor má nezvykle drsné klima, odpovídá mnohem vyšším horským polohám. Kolem není nic, co by Rýchory krylo před vlhkými severozápadními větry. "Proto je tady klima drsnější, než by se dalo čekat. Podnebí, které panuje ve vrcholových partiích Rýchor, odpovídá spíše klimatickým podmínkám, které jsou v okolí Luční boudy na hřebenech, tedy o nějakých 300 metrů výše," říká Skalka.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí