zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česká republika se stává právoplatnou smluvní stranou Pařížské dohody

04.11.2017
Klimatické změny
Česká republika se stává právoplatnou smluvní stranou Pařížské dohody

Dnes se ČR stává plnoprávnou smluvní stranou Pařížské dohody. V praxi to znamená, že se bude moci zapojit do aktivního rozhodování o pravidlech naplňování celosvětového úsilí o ochranu klimatu.

,,Je symbolické, že ČR po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost,"uvedl ministr Brabec.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 poté, co se k ní připojilo 55 států se souhrnným 55% podílem na globálních emisích skleníkových plynů a naplnily se tak podmínky pro její platnost. Dnes má Dohoda 169 smluvních stran, k nimž patří také EU a všechny její členské státy.

Pařížská dohoda upravuje základní zásady mezinárodní ochrany klimatu pro období po roce 2020, kdy by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol. Jejím dlouhodobým cílem je přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a tím k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Na základě Dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Tento společný cíl EU a jejích členských států byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Česká republika by s naplněním svého závazku neměla mít za současného stavu problém. Po roce 2020 bude ale nutné realizovat i v České republice razantnější kroky vedoucí ke snižování emisí. V současné době snižování emisí přispívá masivní zateplování budov a domů z programu Nová zelená úsporám a Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podílu OZE nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech, včetně podpory elektromobility.

Na rozdíl od Kjótského protokolu Dohoda ukládá povinnosti všem státům bez rozdílu. Hospodářsky vyspělé i rozvojové státy jsou povinny stanovit si redukční závazky snižování emisí. Jejich naplňování se bude pravidelně v pětiletých intervalech vyhodnocovat.

Dohoda dále formuluje globální adaptační cíl, který má vést k posílení schopností jednotlivých států se adaptovat na změnu klimatu a být odolnější vůči negativním projevům změny klimatu. Zároveň Dohoda vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a v oblasti spolupráce a podpory rozvojových států.

Rozvinuté státy mají s Dohodou také povinnost přispívat finančními prostředky na opatření v oblastech snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu v nejchudších rozvojových zemích. Podle Dohody mohou opatření finančně podpořit i rozvojové státy, které jsou již natolik hospodářsky vyspělé, že i ony jsou schopny se podílet na financování klimatických opatření.

V současné době smluvní strany projednávají podrobná pravidla pro praktické naplňování Dohody. Ta mají být přijata už na zasedání smluvních stran v roce 2018 v polských Katovicích. Příprava těchto pravidel bude také hlavním tématem letošního zasedání, která se uskuteční ve dnech 6. - 17. listopadu v Bonnu. ČR by měl na jednáních v Bonnu zastupovat i 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí