Pátek, 29. března 2024

Letos posílila ochrana národních parků i ochrana ovzduší

Letos posílila ochrana národních parků i ochrana ovzduší

Životní prostředí v Česku dočkalo v letošním roce několika legislativních změn, z nichž nejdůležitější byla novela přezdívaná zákon o Šumavě. Česko také ratifikovalo Pařížskou dohodu, ve které se zavázalo výrazně snížit emise skleníkových plynů.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, na které ministerstvo pracovalo od roku 2014, patřila v první polovině letošního roku k nejdiskutovanějším legislativním úpravám. Návrh nejprve do Poslanecké sněmovny vrátil Senát, později ho vetoval prezident Miloš Zeman. Poslanci však přehlasovali jak pozměňovací návrh senátorů, tak veto prezidenta, a zákon schválili ve znění navrženém ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Zákon začal platit v červnu.

Další letošní změny týkající se životního prostředí souvisely se stavebním zákonem a s posuzováním dopadů staveb na životní prostředí EIA, obojí zjednodušily. Úprava stavebního zákona začne platit začátkem roku 2018. Změna procesu EIA znamená mimo jiné prodloužení platnosti již vydaného stanoviska z pěti na sedm let, nově se také EIA vztahuje na nižší počet stavebních záměrů. Tato úprava začala platit v listopadu.

Pro budoucnost České republiky jsou důležité i další dokumenty, které mají chránit prostředí. Ze těch mezinárodních je nejvýznamnější Pařížská dohoda o ochraně klimatu, kterou Česko ratifikovalo a začala pro něj platit v listopadu. Určuje, že do roku 2030 se musí snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti roku 1990. Na stav ovzduší má vliv i národní Politika ochrany klimatu, kterou v březnu schválila vláda, a která určuje cíle i opatření k tomu, aby Česko přešlo na nízkoemisní hospodářství.

Letos začala také druhá vlna tzv. kotlíkových dotací, jejichž cílem je za peníze z EU postupně vyměnit až 100.000 kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. V druhé vlně jde na tyto účely kolem tří miliard korun, celkem to bude ve všech třech předpokládaných vlnách devět miliard korun. Kromě toho pokračoval program Nová zelená úsporám, zaměřený na energeticky šetrné domy. V něm se rozdělují peníze z prodeje emisních povolenek, což by podle odhadů mohlo být kolem 19 miliard korun.

Mezi další opatření, která mají prospět přírodě, patřil letos také dotační program Dešťovka, v němž Státní fond životního prostředí rozděloval peníze na použití dešťové vody v domácnostech. V květnu to bylo 100 milionů korun, v druhé výzvě o několik měsíců později 240 milionů.

Peníze šly také na likvidaci starých ekologických zátěží. V létě ministerstvo rozhodlo o uvolnění 32 milionů korun na odstranění kalových lagun ve Vratimově v Moravskoslezském kraji, které pocházejí z let 2010 až 2011. Zlikvidovány mají být do léta 2018.

Z velkých institucí spadajících pod ministerstvo životního prostředí se letos změnilo vedení Českého hydrometeorologického ústavu. Dlouholetého ředitele Václava Dvořáka nahradil v říjnu Mark Rieder, bývalý šéf Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů