Úterý, 19. března 2024

Plocha nově dokončených zelených střech v ČR vzrostla o polovinu

Plocha nově dokončených zelených střech v ČR vzrostla o polovinu

Plocha nově dokončených takzvaných zelených střech v Česku loni meziročně vzrostla o polovinu na 195.000 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů Svazu zakládání a údržby zeleně, které má ČTK k dispozici. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Údaje o celkové ploše zelených střech v Česku nejsou k dispozici.

"Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoliv funkční prvek. Situace se však postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti rozvoje i větší podporou ze strany státu," uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová.

Celková plocha nově dokončených zelených střech v loňském roce zhruba odpovídá rozloze tří spartakiádních stadionů v Praze. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14.500 metrů čtverečních má podle Dostálové obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně je to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.

Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. "Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den," doplnila Kubů.

Ačkoliv stát výstavbu zelených střech podporuje v rámci programu Nová zelená úsporám, poměr střech vybudovaných ze soukromých a veřejných peněz je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. "Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery," dodala Kubů.

Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů