zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Slované z Mikulčic znali broskve i okurky, ukazuje archeobotanika

28.07.2018
Zemědělství
Slované z Mikulčic znali broskve i okurky, ukazuje archeobotanika

Dávní obyvatelé velkomoravského hradiště v Mikulčicích - přinejmenším ti nejvýše postavení - si pochutnávali na broskvích a víně. Znali i hrušky a ořechy, pěstovali konopí, len či mák. Životní prostředí a každodennost Slovanů pomáhá osvětlit archeobotanika, obor, kterému se věnují také na základně Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Mikulčicích na Hodonínsku.

Právě Mikulčice vynikají širokým spektrem doložených druhů plodin, ovoce a zeleniny. Obyvatelé hradiště znali také třeba okurky. Výjimečné je množství nalezených pecek z hroznů. V areálu se jich našlo už několik tisíc, víc než v obdobných lokalitách.

Zatím není jasné, jakou odrůdu révy dávní Slované znali. "Předpokládáme, že jde o nějaký hybrid nebo archaický, možná vyhynulý typ. Neumíme ho zatím klasifikovat," řekla ČTK archeobotanička Michaela Látková.

Archeobotanika využívá moderní laboratorní metody, ale zároveň se neobejde bez fyzické práce při výkopech v terénu a při promývání zeminy. Trvá dlouho, než se z pytlů vykopané hlíny dostane na laboratorní misku třeba třešňová pecka.

Momentálně v Mikulčicích provádějí záchranný výzkum v místech budoucí stezky k řece Moravě. Prostor je rozdělený do čtvercové sítě, ze které pracovníci odebírají vzorky do pytlů. Nedaleko základny bublá voda v takzvaném flotačním tanku, kde trysky rozbíjejí hlínu a v moskytiéře pak zbývá materiál organického původu, v tomto případě makrozbytky zuhelnatělé nedokonalým spalováním.

Brigádníci průběžně vybírají z tanku také zlomky keramiky, drobné kosti a třeba i korálky nebo přesleny. Po dalším promývání končí makrozbytky v laboratoři, kde je odborníci třídí, analyzují a popisují.

Archeobotanika dnes dokáže přinášet nové informace o ekonomice a výživě slovanských společenství. Přestože Mikulčice byly rozvinutou lokalitou s množstvím kostelů a zámožnou vrstvou, zemědělství zůstávalo základem hospodářství. Nejrozšířenější bylo pěstování prosa, na polích ale rostla také pšenice, oves, žito, čočka, hrách a další plodiny.

Pochopitelně i slovanští zemědělci zápasili s plevelem. Nálezy také přispívají k poznání konkrétních agrotechnických postupů. "Umíme dokázat hnojení, umíme zjistit, jak bylo obilí sklízeno, zda na nízké strniště, anebo byly klasy olamované. Dokážeme detekovat jednotlivé kroky zpracování obilnin," popsala Látková.

Rostlinné makrozbytky se dochovávají nejen ve zuhelnatělé podobě. Archeologové je nacházejí také v místech s vysokou hladinou spodní vody, v Mikulčicích třeba na dně zaniklých říčních koryt. Organický materiál se někdy zachoval také díky mineralizaci u kamenných staveb nebo v těsné blízkosti železných předmětů. Takto se například podařilo zjistit, že pochva jednoho z nalezených mečů byla z bukového dřeva.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
25
9. 2018
25.9.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Hotel Flora
2
10. 2018
2.10.2018 - Ostatní akce
Hradec Králové, Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí