zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odborníci: Pro obnovu kalamitních ploch lesů je vhodný modřín

05.09.2018
Les
Odborníci: Pro obnovu kalamitních ploch lesů je vhodný modřín

Modřín je vhodnou dřevinou pro obnovu kalamitních ploch po chřadnoucích a kůrovcových porostech smrku. Uvedli to dnes odborníci z think tanku Czech forest. Zastoupení modřínu v českých lesích je ale podle nich jenom 3,2 procenta a při umělé obnově lesa se sází v jednom procentu. S využitím modřínu v kombinaci s bukem jsou dobré zkušenosti i podle ministerstva životního prostředí (MŽP).

"Velkou výhodou modřínu je každoroční opad jehlic, díky kterému modřín lépe snáší i znečištěný vzduch a při vhodném způsobu pěstování se doposud jeví jako odolný vůči chorobám a škůdcům," uvedl Jiří Novák z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Navíc je modřínové dřevo kvalitní a trvanlivé, dodal.

Zvýšení podílu zastoupení by pomohla revize dosud příliš úzkého vymezení původnosti modřínu na území ČR, která by zohlednila nejnovější poznatky, uvedl Novák. Modřín evropský je v Česku podle něj dosud nesmyslně řazen na úroveň dřevin z jiných kontinentů, jako je akát, douglaska nebo jedle obrovská, což jeho použití omezuje. Podle think tanku modřín prosperuje například na severovýchodní Moravě, kde je v posledních letech kůrovcová kalamita.

"I s ohledem na právě probíhající kalamitu je třeba myslet i na zachování produkce lesa. MŽP je proto otevřené diskusi o uplatnění druhů, které nepříznivé dopady na stanoviště nemají, nebo je lze omezit vhodným začleněním do porostů," uvedlo ministerstvo na dotaz ČTK. Dodalo, že modřín se vyskytoval přirozeně v podhůří Jeseníků a v hospodářských lesích a s jeho využitím v kombinaci s bukem jsou dobré zkušenosti.

V tomto týdnu ochranářská společnost Česká krajina uvedla, že větší hrozbou pro české lesy než kůrovec nebo sucho je rozšiřování nepůvodních invazních druhů jako je americký dub červený, akát nebo jedle douglaska.

Podle MŽP je nutné vrátit se k přirozené druhové skladbě lesů. "Nepůvodní druhy dřevin, zejména pokud pocházejí z výrazně odlišných prostředí, například z jiného kontinentu, se jen obtížně zapojují do složitých vazeb v lese. Dokonce mohou přejímat dominantní roli a přetvářet okolí, v němž žijí, jako je tomu například u dubu červeného. Houby a další organismy, které se podílejí na rozkladu biomasy, pak nejsou schopné účinně odstraňovat rostlinný opad a vytvářet z něj kvalitní humus. Dochází tak postupně k nepříznivým změnám půdy a ovlivnění podoby celé lokality," uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo zemědělství nyní dokončuje vyhlášku, podle níž by lesníci mohli využívat při obnově lesního majetku více dřevin. V lesích by se tak měly více objevovat břízy, osiky a topoly. Některé ekologické organizace ale kritizovaly, že se podle vyhlášky bude moci nadále sázet hlavně smrk.

"Zvýšení povinné výsadby listnáčů a jedlí místo hynoucích smrků je klíčové pro budoucnost našich lesů," uvedl v tiskové zprávě Jan Skalík z Hnutí Duha, koordinátor kampaně Zachraňme lesy. Podle organizace smrkové monokultury v nevhodných místech způsobily dnešní kalamitu a plošně hynou, nebo lze čekat jejich rozpad v brzké době.

Czech forest je nezávislou expertní skupinou podporující rozvoj českého lesnictví a jeho adaptaci na společenské, klimatické a ekonomické změny. Zájmem členů think tanku je hájení dlouhodobých zájmů lesnictví a racionálního přístupu k lesním ekosystémům ve prospěch ekonomických, ekologických a sociálních potřeb občanů České republiky.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí