Nová divočina na pomezí pražských Horních Měcholup a Uhříněvsi

Na území hlavního města Prahy se nachází mnoho zelených ploch, na nichž není uplatňován žádný management. Tyto plochy se obvykle nacházejí na místech, kde je nevyjasněná působnost spravujících subjektů. Většinou se nacházejí podél komunikací, vodních toků, na soukromých plochách ležících ladem. Bývají označovány jako nová divočina.

Nová divočina je vlastně člověkem vytvořená krajina, na kterou její tvůrci zapomněli, nevšimli si jí, a která vznikla spíš náhodou a shodou okolností. Takže nová divočina je to, co se objeví na místě zarostlého pole, sadu, o který se člověka přestane starat, na okraji zahrádkářské kolonie. Na jednu stranu souvisí s člověkem a jeho aktivitami, na druhou stranu ale vzniká samovolně. O novou divočinu se nikdo nestará, a když, tak se jí snaží spíše vyhubit.

Roli ve vzniku nové divočiny má samozřejmě čas. Mnoho lidských zásahů působí prvních dvacet let jako ničení přírody, ale po čase splynou s okolím a dokonce se mohou stát ostrovy divočiny v poušti zemědělské krajiny nebo rozpínající se městské zástavby. Ať už jde o lomy, deponie zeminy, staré hřbitovy, opuštěné zahrádkářské kolonie, opuštěné průmyslové areály, komunikace, železniční trati, protihlukové valy anebo dokonce haldy a odkaliště. Na těchto místech vzniká něco, co čím dál víc přírodovědců označuje jako novou divočinu.

Oproti ,,staré" divočině, kterou u nás reprezentují malé zbytky pralesních rezervací s klimaxovými společenstvy, která se vyvíjela a existují už stovky nebo tisíce roků je ,,nová" divočina mnohem mladší. Vzniká na zkulturněných stanovištích, která byla předtím po různě dlouhou dobu a v různé míře využívána člověkem. Charakterizují ji zatím raná sukcesní stádia vegetace. ,,Stará" divočina je v našich podmínkách vzácná a proto je chráněná. Nová divočina je většinou vnímaná jako nechtěná a nepožívá až na výjimky žádné ochrany, přesto jí v krajině přibývá.

Lokality nové divočiny mají krajinotvorný, ekologický, ale i hygienický a sociální význam. Ve městě a v okolí města jsou protkané živelnou sítí pěších stezek, které jsou využívané při vycházkách do přírody, k procházkám se psy apod. Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva, hmyzu a organismů, jejichž výskyt je zde mnohem vyšší než v okolní městské nebo naopak ryze zemědělské krajině. Doplňkový význam je pak v příležitostném sběru plodů (šípek, trnky, špendlíky, dřínky, plané třešně) a získávání nejen palivového dřeva pro sociálně slabé skupiny atd.

V rámci projektu ,,Výzkum nové divočiny na pomezí Horních Měcholup a Uhříněvsi" probíhaly v letech 2017 a 2018 terénní biologické a ekologické průzkumy lokality nové divočiny na Prostorovém krajinném prvku, což je masivní val na pomezí Horních Měcholup (Praha 15) a Uhříněvsi (Praha 22).

Během mapování byl na Prostorovém krajinném prvku zjištěn výskyt 3 druhů makroskopických hub, 88 druhů cévnatých rostlin, 14 druhů bezobratlých a 5 druhů ptáků, z nichž ani jeden není v žádném stupni ohrožení podle Červeného seznamu hub, cévnatých rostlin nebo ohrožených druhů České republiky. Žádný druh není chráněn ani podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Přesto, že jsou na lokalitě v podstatě dobré podmínky, nebyl zde při průzkumech konaných v průběhu projektu zaznamenán žádný zástupce plazů. Nebyl zde pozorován ani jeden druh savců.

Kromě jiného byl naplněn i další z očekávaných přínosů projektu - zmapování výskytu invazních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Celkem zde bylo zjištěno 14 invazních druhů cévnatých rostlin.

Z nichž je pro další vývoj lokality nežádoucí přítomnost zejména následujících druhů, které mají v podobných lokalitách tendence k významnému šíření: ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia), topol kanadský (Populus x canadensis), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Tyto druhy by bylo dobré environmentálně šetrnými způsoby odstranit nebo alespoň odstraňovat.

Tato zjištění budou využitelná pro další management a rozhodování o využití této lokality.